Chraňme svého ochránce
Na první pohled může být těžké spojit si rajčata nebo jahody na vašem talíři s
ozónovou vrstvou kdesi nad námi. Podobně by vás zřejmě nenapadlo dát si tenkou
vrstvu plynů, která ve výšce 50 kilometrů působí jako ochranný štít života na
Zemi proti nadměrnému UV záření slunce, do souvislosti s golfovým trávníkem.
Pro zástupce vlád, kteří se scházejí v Praze, je však souvislost mezi
zemědělstvím a snahami o obnovu ozónové vrstvy klíčová. Jednání se zaměří hlavně
na methylbromid, pesticid používaný k dezinfekci půdy zejména pěstiteli ovoce a
zeleniny, tabáku, trávníků pro golfová hřiště. Přesněji řečeno, hlavní otázkou
bude, kolik této látky narušující ozón bude možné užívat od roku 2005 ve
vyspělých zemích. Před několika lety dospěly státy k dohodě, že právě v roce
2005 bude užívání methylbromidu eliminováno.
Někteří zemědělci, zejména v Austrálii, Evropě a USA, se však netají obavami, že
alternativní látky šetrné vůči ozónu jsou pro některé plodiny neúčinné, či
nejsou na trhu k dostání, případně jsou příliš nákladné. Ať jsou pěstiteli
jahod, paprik, trávníků, žádají více času na přechod k alternativám. Jejich
vlády se pak snaží získat výjimky, které umožní vyrovnat se s úplným zastavením
užívání této látky.
Na první pohled může být těžké spojit si rajčata nebo jahody na vašem talíři s ozónovou vrstvou kdesi nad námi. Podobně by vás zřejmě nenapadlo dát si tenkou vrstvu plynů, která ve výšce 50 kilometrů působí jako ochranný štít života na Zemi proti nadměrnému UV záření slunce, do souvislosti s golfovým trávníkem.
Pro zástupce vlád, kteří se scházejí v Praze, je však souvislost mezi zemědělstvím a snahami o obnovu ozónové vrstvy klíčová. Jednání se zaměří hlavně na methylbromid, pesticid používaný k dezinfekci půdy zejména pěstiteli ovoce a zeleniny, tabáku, trávníků pro golfová hřiště. Přesněji řečeno, hlavní otázkou bude, kolik této látky narušující ozón bude možné užívat od roku 2005 ve vyspělých zemích. Před několika lety dospěly státy k dohodě, že právě v roce 2005 bude užívání methylbromidu eliminováno.
Někteří zemědělci, zejména v Austrálii, Evropě a USA, se však netají obavami, že alternativní látky šetrné vůči ozónu jsou pro některé plodiny neúčinné, či nejsou na trhu k dostání, případně jsou příliš nákladné. Ať jsou pěstiteli jahod, paprik, trávníků, žádají více času na přechod k alternativám. Jejich vlády se pak snaží získat výjimky, které umožní vyrovnat se s úplným zastavením užívání této látky.
Další žádosti o výjimky
Výjimky, které vlády chtějí pro methylbromid získat na rok 2005 a 2006, představují přibližně 18 tisíc tun. A to navíc k asi 12 tisícům, které již byly jako výjimka pro rok 2005 odsouhlaseny. Budou-li schváleny nové výjimky, používání methylbromidu bude činit přibližně 27 procent celkového množství užívaného v oblastech podléhajících mezinárodní kontrole ve vyspělých zemích v roce 1991.
Objevují se rovněž otázky ohledně jeho nekontrolovaného užívání, například v nákladní dopravě. Tam je methylbromid využíván k ochraně zboží před hmyzem a jinými škůdci. V některých oblastech světa se stále více používá k ochraně při přepravě rýže, kukuřice, ořechů a dalších významných exportních zemědělských komodit.
Užitečný protokol
Pozornost světa, včetně nás z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), se nyní, 17 let po dojednání Montrealského protokolu o ochraně ozónové vrstvy, soustředí na jednání v Praze.
Montrealský protokol byl reakcí na objevení ozónové díry nad Antarktidou. Ta vznikla jako přímý důsledek užívání uměle vyráběných chemických látek. Protokol o kontrole chemikálií, které poškozují ozónovou vrstvu, je jedním z největších úspěchů v oblasti ochrany životního prostředí.
Celkem 188 zemí se zavázalo pečovat o ochranný štít planety. Protokol umožnil spolupráci vlád, ale i průmyslu a veřejnosti na odstraňování chemických látek poškozujících ozónovou vrstvu z aktivního využívání.
Úspěch s freony
S výjimkou omezeného využití ve specializovaných oborech byly ve vyspělých zemích zcela eliminovány freony. Ty dříve bývaly takřka všudypřítomné, ve sprejích, nátěrových hmotách, ledničkách. Chemický průmysl, který kdysi považoval přechod na alternativní látky za velký ekonomický problém, dokázal vyvinout látky, které jsou k ozónové vrstvě šetrné.
V souladu s úmluvou a za finanční podpory "multilaterálního fondu" vyřazují nežádoucí látky i rozvojové země. Fond od roku 1990, kdy byl vytvořen, vydal již více než miliardu amerických dolarů na pomoc chudým státům.
Bylo tedy již dosaženo značných úspěchů. V roce 1986 se ve světě používalo zhruba 1,1 miliónu tun freonů, koncem 90. let asi 146 tisíc tun. Bez společného zásahu by spotřeba freonů dosáhla v roce 2010 zhruba tří miliónů tun a v roce 2060 již osmi miliónů.
To by vedlo až k sedmdesátiprocentní ztrátě stratosférického ozónu a až o padesát procent vyššímu dopadu nebezpečného UV záření na Zemi. Důsledky by byly nedozírné: do roku 2050 by mohlo přibýt až 19 miliónů případů nenádorových typů rakoviny, 1,5 miliónu případů nádorových onemocnění a 130 miliónů případů očního zákalu. K tomu však naštěstí nedojde. Směřujeme k obnovení ozónové vrstvy do poloviny tohoto století.
Nebezpečný methylbromid
Na světě jsou vyvíjeny a stále častěji v zemědělství užívány alternativy methylbromidu. K dezinfekci půdy slouží například i horká pára.
Žádosti o výjimky znamenají ale i precedenty. Například freony jsou stále užívány v mnohých inhalačních přístrojích pro astmatiky. Vlády států schválily takzvané výjimky pro nezbytné použití freonů.
Nic však nenasvědčuje, že by výjimky podkopávaly celkovou účinnost Montrealského protokolu. Povolené výjimky byly ve skutečnosti sníženy z 15 tisíc tun v roce 1996 na zhruba pět tisíc tun v roce 2004.
Očekávám, že vlády u výjimek pro methylbromid zaujmou podobný přístup. Limity pro snižování a časové možnosti jdou ruku v ruce. Jinými slovy, rozhodnutí učiněná v Praze nás musí postavit na striktně vymezenou dráhu směřující k snižování používání této látky.
Dodržování integrity protokolu je klíčové. V opačném případě totiž světové společenství dosáhne jen částečného úspěchu. To by mělo neblahé důsledky nejen pro ozónovou vrstvu. Ohroženy by byly i cíle v oblasti udržitelného rozvoje. Byl by to varovný signál, že další snahy, například zajištění dodávek bezpečné vody v dostatečném množství pro 1,1 miliardy lidí, zvrácení současné úrovně vymírání živočišných a rostlinných druhů či snižování hrozby globálního oteplování by se mohly zastavit také.
Pro zástupce vlád, kteří se scházejí v Praze, je však souvislost mezi zemědělstvím a snahami o obnovu ozónové vrstvy klíčová. Jednání se zaměří hlavně na methylbromid, pesticid používaný k dezinfekci půdy zejména pěstiteli ovoce a zeleniny, tabáku, trávníků pro golfová hřiště. Přesněji řečeno, hlavní otázkou bude, kolik této látky narušující ozón bude možné užívat od roku 2005 ve vyspělých zemích. Před několika lety dospěly státy k dohodě, že právě v roce 2005 bude užívání methylbromidu eliminováno.
Někteří zemědělci, zejména v Austrálii, Evropě a USA, se však netají obavami, že alternativní látky šetrné vůči ozónu jsou pro některé plodiny neúčinné, či nejsou na trhu k dostání, případně jsou příliš nákladné. Ať jsou pěstiteli jahod, paprik, trávníků, žádají více času na přechod k alternativám. Jejich vlády se pak snaží získat výjimky, které umožní vyrovnat se s úplným zastavením užívání této látky.
Další žádosti o výjimky
Výjimky, které vlády chtějí pro methylbromid získat na rok 2005 a 2006, představují přibližně 18 tisíc tun. A to navíc k asi 12 tisícům, které již byly jako výjimka pro rok 2005 odsouhlaseny. Budou-li schváleny nové výjimky, používání methylbromidu bude činit přibližně 27 procent celkového množství užívaného v oblastech podléhajících mezinárodní kontrole ve vyspělých zemích v roce 1991.
Objevují se rovněž otázky ohledně jeho nekontrolovaného užívání, například v nákladní dopravě. Tam je methylbromid využíván k ochraně zboží před hmyzem a jinými škůdci. V některých oblastech světa se stále více používá k ochraně při přepravě rýže, kukuřice, ořechů a dalších významných exportních zemědělských komodit.
Užitečný protokol
Pozornost světa, včetně nás z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), se nyní, 17 let po dojednání Montrealského protokolu o ochraně ozónové vrstvy, soustředí na jednání v Praze.
Montrealský protokol byl reakcí na objevení ozónové díry nad Antarktidou. Ta vznikla jako přímý důsledek užívání uměle vyráběných chemických látek. Protokol o kontrole chemikálií, které poškozují ozónovou vrstvu, je jedním z největších úspěchů v oblasti ochrany životního prostředí.
Celkem 188 zemí se zavázalo pečovat o ochranný štít planety. Protokol umožnil spolupráci vlád, ale i průmyslu a veřejnosti na odstraňování chemických látek poškozujících ozónovou vrstvu z aktivního využívání.
Úspěch s freony
S výjimkou omezeného využití ve specializovaných oborech byly ve vyspělých zemích zcela eliminovány freony. Ty dříve bývaly takřka všudypřítomné, ve sprejích, nátěrových hmotách, ledničkách. Chemický průmysl, který kdysi považoval přechod na alternativní látky za velký ekonomický problém, dokázal vyvinout látky, které jsou k ozónové vrstvě šetrné.
V souladu s úmluvou a za finanční podpory "multilaterálního fondu" vyřazují nežádoucí látky i rozvojové země. Fond od roku 1990, kdy byl vytvořen, vydal již více než miliardu amerických dolarů na pomoc chudým státům.
Bylo tedy již dosaženo značných úspěchů. V roce 1986 se ve světě používalo zhruba 1,1 miliónu tun freonů, koncem 90. let asi 146 tisíc tun. Bez společného zásahu by spotřeba freonů dosáhla v roce 2010 zhruba tří miliónů tun a v roce 2060 již osmi miliónů.
To by vedlo až k sedmdesátiprocentní ztrátě stratosférického ozónu a až o padesát procent vyššímu dopadu nebezpečného UV záření na Zemi. Důsledky by byly nedozírné: do roku 2050 by mohlo přibýt až 19 miliónů případů nenádorových typů rakoviny, 1,5 miliónu případů nádorových onemocnění a 130 miliónů případů očního zákalu. K tomu však naštěstí nedojde. Směřujeme k obnovení ozónové vrstvy do poloviny tohoto století.
Nebezpečný methylbromid
Na světě jsou vyvíjeny a stále častěji v zemědělství užívány alternativy methylbromidu. K dezinfekci půdy slouží například i horká pára.
Žádosti o výjimky znamenají ale i precedenty. Například freony jsou stále užívány v mnohých inhalačních přístrojích pro astmatiky. Vlády států schválily takzvané výjimky pro nezbytné použití freonů.
Nic však nenasvědčuje, že by výjimky podkopávaly celkovou účinnost Montrealského protokolu. Povolené výjimky byly ve skutečnosti sníženy z 15 tisíc tun v roce 1996 na zhruba pět tisíc tun v roce 2004.
Očekávám, že vlády u výjimek pro methylbromid zaujmou podobný přístup. Limity pro snižování a časové možnosti jdou ruku v ruce. Jinými slovy, rozhodnutí učiněná v Praze nás musí postavit na striktně vymezenou dráhu směřující k snižování používání této látky.
Dodržování integrity protokolu je klíčové. V opačném případě totiž světové společenství dosáhne jen částečného úspěchu. To by mělo neblahé důsledky nejen pro ozónovou vrstvu. Ohroženy by byly i cíle v oblasti udržitelného rozvoje. Byl by to varovný signál, že další snahy, například zajištění dodávek bezpečné vody v dostatečném množství pro 1,1 miliardy lidí, zvrácení současné úrovně vymírání živočišných a rostlinných druhů či snižování hrozby globálního oteplování by se mohly zastavit také.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
