Tatry se musí výrazně změnit, tvrdí odborníci

Známá panoráma Vysokých Tater se vzrostlými smrkovými stromy je pryč, dvanáct tisíc hektarů, což je čtvrtina celkové rozlohy lesů, zničila vichřice. A odborníci i ekologové se shodují na tom, že v Tatrách musí být vysázeny jiné lesy než dosud.
Vichřice totiž poničila právě nejvýrazněji smrkové lesy, jejíž výsadba začala na konci devatenáctého století, původní smíšené lesy vítr téměř vůbec nepoškodil. "Máme v Tatrách sto šedesát hektarů smíšeného lesa, jaký byl v těchto horách původně, a ten vichřice nepoškodila. Za každého mluví jeho práce a ti, co prosadili vysazení pouze smrkových lesů, se nyní mohli na vlastní kůži přesvědčit o tom, že to bylo špatně," řekl například Juraj Kováč z ochranářského sdružení VLK. Stát zůstaly také původní lesy pod tatranskou kosodřevinou, což je část hor s nejpřísnější ochranou.

Příroda si poradí
Poničené lesy neznamenají podle ředitele české státní Agentury ochrany přírody a krajiny Martina Duška pro tamní přírodu žádnou katastrofu.
"Příroda by si s tím poradila i bez lidské pomoci, i když by jí to trvalo déle," řekl. "Nemyslím si, že by byl ohrožen nějaký vzácný druh živočicha nebo rostliny," dodal. Dušek uvedl, že vzácné rostliny ani v poničených lesích nerostly. Upozornil také na to, aby se tatranské lesy neobnovovaly tak, že vedle sebe porostou stejně staré stromy. "Za osmdesát let by se mohlo stát to samé co teď," řekl.
To, že vítr o síle až 166 kilometrů za hodinu by výrazně méně poničil smíšené lesy, potvrdil také ředitel Státních lesů v Tatranském národním parku Peter Líška. "V případě smíšeného lesa by vítr asi neudělal tak plošné škody," uvedl na zpravodajském serveru slovenského deníku Pravda.
Ekologové ale chtějí, aby se nevytěžily všechny polámané stromy, ale aby jich část zůstala ležet. "Myslíme si, že by mělo zůstat ležet třicet až čtyřicet procent poražených stromů. Příroda by měla dostat šanci a ukázat, jak si dokáže poradit sama," uvedl Lukáč. Lesníci ale chtějí všechny lesy vytěžit, což odhadují nejméně na dva až tři roky, a pak začít zalesňovat.
Dušek nepředpokládá ani to, že by kvůli rozsáhlým polomům opustili Vysoké Tatry medvědi. "Možná, že pár kusů odejde, ale rozhodně se nedá říct, že by se medvěd stal na Slovensku více ohroženým," tvrdí Dušek, podle něhož stovky medvědů žijí rozptýleny na všech slovenských pohořích. Podle Duška ovšem ve Vysokých Tatrách nejspíš ubude vysoké zvěře, která žije v lesích. "Ale všechno to bude jenom dočasné," dodal.
Podle Miroslava Sanigy ze Slovenské akademie věd hrozí kvůli ztrátě biotopu úhyn ptáků.

Vláda požádala o pomoc
Do postižené oblasti už směřují první peníze. Bratislava chce uvolnit prvních deset miliónů slovenských korun, o pomoc už požádala také EU, pořádají se první sbírky.
"Jde o největší živelní katastrofu v historii Slovenska a určitě bude mít dopad i na hospodaření státu," uvedl při své návštěvě v Brně slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Podle něj je nyní velmi důležité, aby na Tatry nezanevřeli turisté. "Má obrovský význam neodepsat Tatry a ukázat, že o ně mají turisté zájem," řekl Dzurinda. Podle šéfa Tatranského národního parku Tomáše Vančury mohou hory poničené vichřicí přilákat naopak nové turisty. Správa už proto například uvažuje o tom, že by zpřístupnila za poplatek poničené oblasti. Na novou sezónu se chystají také provozovatelé sjezdovek a lanovek. Její zahájení by se mělo zpozdit jenom mírně.
Vichřice způsobila škody za desítky miliónů. Pojišťovny nyní dostávají první hlášení o škodách. Z prvních odhadů vyplývá, že škody činí asi 65 miliónů slovenských korun.