Ryby v hlubinách Atlantiku vymírají
Ryby žijící v hlubokých vodách severního Atlantiku jsou na pokraji vyhynutí.
Uvedli to kanadští vědci, podle nichž je důvodem prudký úbytek ryb v mělkých
vodách, který žene rybáře k rozsáhlejšímu využívání hlubokomořských zdrojů.
Experti z univerzity v městě St. John's v kanadském Newfoundlandu zkoumali
podrobně pět druhů ryb lovených v hlubokých atlantických vodách u kanadského
pobřeží a zjistili, že jejich populace se v období od roku 1978 do roku 1994
zmenšila až o 98 procent, čímž se tyto druhy dostaly do kategorie kriticky
ohrožených. Výpočty naznačují, že během tří generací by mohly být vyhubeny
úplně.
Všechny tyto druhy - hlavoun tuponosý, treska modravá, ostnohřbetec severní,
rejnok trnoocasý a hlavoun severní - sdílejí řadu společných charakteristik
hlubokomořských ryb. Dožívají se vysokého věku kolem 60, trvá jim 20 i více
roků, než dosáhnou sexuální dospělosti, vyznačují se pomalým růstem a nízkou
plodností. Tyto rysy je činí zranitelnými, jsou-li loveny komerčně.
Podobné trendy byly zaznamenány také u břehů Británie a evropského kontinentu.
"Existuje nebezpečí, že těmto druhům potrvá několik století, než se z důsledků
současného rybolovu zotaví, pokud to vůbec bude možné. V evropských vodách
bychom měli naléhavě ukončit hlubokomořský rybolov," vyzývají proto vědci.
Těžké vlečné sítě, které jsou při hlubokomořském rybolovu taženy po dnu, navíc
ničí korálové útesy a další ekosystémy. Ekologické organizace proto v posledních
letech usilují o globální zákaz hlubokomořského rybolovu. Při posledním pokusu o
prosazení tohoto moratoria ve Valném shromáždění OSN v listopadu však neuspěli.
Ryby žijící v hlubokých vodách severního Atlantiku jsou na pokraji vyhynutí. Uvedli to kanadští vědci, podle nichž je důvodem prudký úbytek ryb v mělkých vodách, který žene rybáře k rozsáhlejšímu využívání hlubokomořských zdrojů.
Experti z univerzity v městě St. John's v kanadském Newfoundlandu zkoumali podrobně pět druhů ryb lovených v hlubokých atlantických vodách u kanadského pobřeží a zjistili, že jejich populace se v období od roku 1978 do roku 1994 zmenšila až o 98 procent, čímž se tyto druhy dostaly do kategorie kriticky ohrožených. Výpočty naznačují, že během tří generací by mohly být vyhubeny úplně.
Všechny tyto druhy - hlavoun tuponosý, treska modravá, ostnohřbetec severní, rejnok trnoocasý a hlavoun severní - sdílejí řadu společných charakteristik hlubokomořských ryb. Dožívají se vysokého věku kolem 60, trvá jim 20 i více roků, než dosáhnou sexuální dospělosti, vyznačují se pomalým růstem a nízkou plodností. Tyto rysy je činí zranitelnými, jsou-li loveny komerčně.
Podobné trendy byly zaznamenány také u břehů Británie a evropského kontinentu. "Existuje nebezpečí, že těmto druhům potrvá několik století, než se z důsledků současného rybolovu zotaví, pokud to vůbec bude možné. V evropských vodách bychom měli naléhavě ukončit hlubokomořský rybolov," vyzývají proto vědci.
Těžké vlečné sítě, které jsou při hlubokomořském rybolovu taženy po dnu, navíc ničí korálové útesy a další ekosystémy. Ekologické organizace proto v posledních letech usilují o globální zákaz hlubokomořského rybolovu. Při posledním pokusu o prosazení tohoto moratoria ve Valném shromáždění OSN v listopadu však neuspěli.
Experti z univerzity v městě St. John's v kanadském Newfoundlandu zkoumali podrobně pět druhů ryb lovených v hlubokých atlantických vodách u kanadského pobřeží a zjistili, že jejich populace se v období od roku 1978 do roku 1994 zmenšila až o 98 procent, čímž se tyto druhy dostaly do kategorie kriticky ohrožených. Výpočty naznačují, že během tří generací by mohly být vyhubeny úplně.
Všechny tyto druhy - hlavoun tuponosý, treska modravá, ostnohřbetec severní, rejnok trnoocasý a hlavoun severní - sdílejí řadu společných charakteristik hlubokomořských ryb. Dožívají se vysokého věku kolem 60, trvá jim 20 i více roků, než dosáhnou sexuální dospělosti, vyznačují se pomalým růstem a nízkou plodností. Tyto rysy je činí zranitelnými, jsou-li loveny komerčně.
Podobné trendy byly zaznamenány také u břehů Británie a evropského kontinentu. "Existuje nebezpečí, že těmto druhům potrvá několik století, než se z důsledků současného rybolovu zotaví, pokud to vůbec bude možné. V evropských vodách bychom měli naléhavě ukončit hlubokomořský rybolov," vyzývají proto vědci.
Těžké vlečné sítě, které jsou při hlubokomořském rybolovu taženy po dnu, navíc ničí korálové útesy a další ekosystémy. Ekologické organizace proto v posledních letech usilují o globální zákaz hlubokomořského rybolovu. Při posledním pokusu o prosazení tohoto moratoria ve Valném shromáždění OSN v listopadu však neuspěli.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích