Myslí velcí obchodníci "zelený nátěr" upřímně?
Ekologický fond společnosti Tesco ve výši 100 mil. liber je všeobecně veleben.
Je ale skutečně tak "zelený"?
Ekologický fond společnosti Tesco ve výši 100 mil. liber je všeobecně veleben. Je ale skutečně tak "zelený"?
Jeho načasování nemohlo být lepší. Ve stejný den, kdy Tesco oznámilo dosažení zisku 2,2 mld. liber, představilo také nový ekologický fond ve výši 100 mil. liber na financování inovací v rámci udržitelných ekologických technologií napříč celou skupinou a na vytvoření "nejzelenějšího" supermarketu na světě. Někteří cynici poznamenávají, že stejně jako v případě desetibodového plánu "Tesco ve společnosti" jde čistě o pozornost odvracející PR taktiku - iniciativu "zeleného nátěru" vedenou marketingovým týmem skupiny se skutečně málo upřímným záměrem. Nejvyšší představitel Tesca, sir Terry Leahy, to popírá a tvrdí: "Sto milionů není PR výstřelek."
Finanční analytici předkládají jinou teorii: že Terry Leahy a jeho kohorta jsou si pouze příliš vědomi tlaku investorů na etické otázky a že dané oznámení bylo částečně reakcí na rychlý růst a rostoucí vliv investičních fondů na společenskou odpovědnost.
Takže, jsou Tesco a jemu podobní pouze "zelení chameleóni", jak tvrdí nátlaková ekologická skupina Přátelé Země, nebo se jedná o nefalšované hnutí směrem k nápravě škod, které jejich obchodní model způsobuje životnímu prostředí, a k uklidnění investorů?
MUSÍ "SOLIT" TAM, KDE BEROU
Zcela určitě se nejedná o první "zelenou" iniciativu, kterou kdy tento obchodník vyvinul. Ale pokud jde o etické otázky, jsou tradičně v čele Waitrose, Sainsbury a Marks & Spencer (M&S). Potvrzuje to hodnocení udržitelnosti, které u prvních 100 společností FTSE realizuje Morley Fund Management, na řízení fondů zaměřená pobočka Norwich Union. Předkládá klasifikaci produktu firmy od A do E a praktik managementu od 1 do 5. Obchodní společnosti horko těžko dosahují hodnocení vyšší než C, převážně kvůli faktorům typu nepřeberné množství potravin. Přesto je M&S hodnocen C1, Sainsbury C2 (spolu s Carrefourem), Tesco C3 a Morrisons C5 (Waitrose a Asda nejsou hodnoceny, protože to nejsou veřejné společnosti).
Harriet Parkerová, analytička fondů z Morley Fund Management, říká, že rozhodnutí Tesca informovat o svých výsledcích a zároveň o plánované investici do ekologických technologií nebylo náhodné. "Jde o znamení toho, že se pokouší redukovat negativní asociace se svou velikostí a zisky a zajistit, aby byla jeho značka spojována s pozitivnějšími příspěvky do společnosti a životního prostředí," dodává.
Dawn McLaren, hlavní analytik Ethical Investment Research Services, uvádí, že řetězce supermarketů jsou v současné době aktivnější, pokud jde o řízení tzv. "rizik reputace". "Dobře si uvědomují, jak řešit etické otázky a jak je riziko reputace důležité pro investory. Pokud má firma špatnou reputaci a její praktiky jsou považovány za chabé, může to ovlivnit rozhodnutí investorů," míní McLaren. Jen slovní podpora "zeleným" otázkám určitě nepomůže. Od obchodních řetězců se očekává, že budou investovat tam, odkud berou. Pokud "nevyklopí", riskují potupu ze strany akcionářů i veřejnosti.
ZVOLENÉ KROKY JE TŘEBA ŘÁDNĚ KOMUNIKOVAT
Odborníci se shodují, že to vše je věcí risk managementu - vyhledání kritických bodů (jako je přemíra potravin, obezita, změna klimatu atd.), zamyšlení nad tím, jaký mají vliv na obchod, a potom vypořádání se s nimi. Některé obchodní řetězce jsou v tomto ohledu lepší než ostatní. Zatímco M&S, Sainsbury a Waitrose považují etické obchodování za součást své politiky vedoucí k udržení zákazníků, Tesco - aspoň dosud - dávalo ostatním šanci být v čele této iniciativy. Jedinou společností, která řadu let v této oblasti zcela selhává, je Morrisons.
Analytici jsou přitom zajedno: prodejci potravin, kteří neplní očekávání spotřebitelů v těchto otázkách, nedosahují tak dobrých výsledků jako ti, kteří se jim věnují, považují je za nezbytné a své správným směrem vedené úsilí také náležitě komunikují.
Koneckonců, rozhodnutí Tesca - stejně jako jiné ekologické iniciativy ostatních retailerů - je řízeno snahou o vyšší zisky. Harriet Parkerová to potvrzuje: "Nepochybuji o tom, že motivace nemá morální základ. Tesco prostě používá tuto strategii posílení značky a reputace k udržení svých prodejů a tržního podílu."
Analytici tvrdí, že Tesco bude na tento nový fond nahlížet jako na stomilionovou investici a výsledkem bude dobrá návratnost. Někteří se navíc domnívají, že kvůli rostoucím nákladům na energii by mohl přechod na ekologické zdroje z dlouhodobého hlediska přinést této společnosti obrovské úspory. I přes smělé plány by ale podle některých skupin mohlo Tesco udělat víc. "Tesco je stále ještě daleko od toho, aby bylo opravdu zelenou společností," tvrdí Sandra Bellová, vedoucí supermarketových kampaní Přátel Země. "S jeho rychlým růstem, závazkem k zajišťování levných potravin a představováním hrozby pro nezávislé obchodníky si dokáži těžko představit, jak se do tohoto stadia dostane," doplňuje.
Podle časopisu Grocer zpracoval Petr Hříbal
fakta
Stomilionový plán
Tesco chce oproti roku 2000 snížit svou průměrnou spotřebu energie do roku 2010 na polovinu, se současným výrazným omezením emisí uhlíku. Společnost bude také testovat gasifikaci (zplynování) - technologii přeměňující odpad na čistou, udržitelnou energii. Tesco otevřelo první energeticky úsporný obchod, který používá o 20 % méně energie než srovnatelné prodejny, ve městě Diss v roce 2005. Druhý takový obchod, který používá o třetinu méně energie, byl nedávno otevřen ve městě Swansea. Firma rovněž připravuje plány pro první supermarket postavený výhradně z recyklovatelných materiálů, včetně dřeva, recyklovaných plastů a dalších "zelených" materiálů. Tento tzv. nejzelenější obchod na světě bude postaven v Aylshamu, v Norfolku.
Detailní informace o novém ekologickém fondu ve výši 100 mil. liber budou oznámeny v blízké budoucnosti. Prozatím je známo, že bude řízen interně a že bude používán k investicím do společností, které vyvíjejí ekologické technologie, využívající např. větrnou a sluneční energii. Příkladem je už navázaná spolupráce na biodieselové úpravě s firmou Greenergy Fuels, ve které má Tesco 25% podíl.
Jeho načasování nemohlo být lepší. Ve stejný den, kdy Tesco oznámilo dosažení zisku 2,2 mld. liber, představilo také nový ekologický fond ve výši 100 mil. liber na financování inovací v rámci udržitelných ekologických technologií napříč celou skupinou a na vytvoření "nejzelenějšího" supermarketu na světě. Někteří cynici poznamenávají, že stejně jako v případě desetibodového plánu "Tesco ve společnosti" jde čistě o pozornost odvracející PR taktiku - iniciativu "zeleného nátěru" vedenou marketingovým týmem skupiny se skutečně málo upřímným záměrem. Nejvyšší představitel Tesca, sir Terry Leahy, to popírá a tvrdí: "Sto milionů není PR výstřelek."
Finanční analytici předkládají jinou teorii: že Terry Leahy a jeho kohorta jsou si pouze příliš vědomi tlaku investorů na etické otázky a že dané oznámení bylo částečně reakcí na rychlý růst a rostoucí vliv investičních fondů na společenskou odpovědnost.
Takže, jsou Tesco a jemu podobní pouze "zelení chameleóni", jak tvrdí nátlaková ekologická skupina Přátelé Země, nebo se jedná o nefalšované hnutí směrem k nápravě škod, které jejich obchodní model způsobuje životnímu prostředí, a k uklidnění investorů?
MUSÍ "SOLIT" TAM, KDE BEROU
Zcela určitě se nejedná o první "zelenou" iniciativu, kterou kdy tento obchodník vyvinul. Ale pokud jde o etické otázky, jsou tradičně v čele Waitrose, Sainsbury a Marks & Spencer (M&S). Potvrzuje to hodnocení udržitelnosti, které u prvních 100 společností FTSE realizuje Morley Fund Management, na řízení fondů zaměřená pobočka Norwich Union. Předkládá klasifikaci produktu firmy od A do E a praktik managementu od 1 do 5. Obchodní společnosti horko těžko dosahují hodnocení vyšší než C, převážně kvůli faktorům typu nepřeberné množství potravin. Přesto je M&S hodnocen C1, Sainsbury C2 (spolu s Carrefourem), Tesco C3 a Morrisons C5 (Waitrose a Asda nejsou hodnoceny, protože to nejsou veřejné společnosti).
Harriet Parkerová, analytička fondů z Morley Fund Management, říká, že rozhodnutí Tesca informovat o svých výsledcích a zároveň o plánované investici do ekologických technologií nebylo náhodné. "Jde o znamení toho, že se pokouší redukovat negativní asociace se svou velikostí a zisky a zajistit, aby byla jeho značka spojována s pozitivnějšími příspěvky do společnosti a životního prostředí," dodává.
Dawn McLaren, hlavní analytik Ethical Investment Research Services, uvádí, že řetězce supermarketů jsou v současné době aktivnější, pokud jde o řízení tzv. "rizik reputace". "Dobře si uvědomují, jak řešit etické otázky a jak je riziko reputace důležité pro investory. Pokud má firma špatnou reputaci a její praktiky jsou považovány za chabé, může to ovlivnit rozhodnutí investorů," míní McLaren. Jen slovní podpora "zeleným" otázkám určitě nepomůže. Od obchodních řetězců se očekává, že budou investovat tam, odkud berou. Pokud "nevyklopí", riskují potupu ze strany akcionářů i veřejnosti.
ZVOLENÉ KROKY JE TŘEBA ŘÁDNĚ KOMUNIKOVAT
Odborníci se shodují, že to vše je věcí risk managementu - vyhledání kritických bodů (jako je přemíra potravin, obezita, změna klimatu atd.), zamyšlení nad tím, jaký mají vliv na obchod, a potom vypořádání se s nimi. Některé obchodní řetězce jsou v tomto ohledu lepší než ostatní. Zatímco M&S, Sainsbury a Waitrose považují etické obchodování za součást své politiky vedoucí k udržení zákazníků, Tesco - aspoň dosud - dávalo ostatním šanci být v čele této iniciativy. Jedinou společností, která řadu let v této oblasti zcela selhává, je Morrisons.
Analytici jsou přitom zajedno: prodejci potravin, kteří neplní očekávání spotřebitelů v těchto otázkách, nedosahují tak dobrých výsledků jako ti, kteří se jim věnují, považují je za nezbytné a své správným směrem vedené úsilí také náležitě komunikují.
Koneckonců, rozhodnutí Tesca - stejně jako jiné ekologické iniciativy ostatních retailerů - je řízeno snahou o vyšší zisky. Harriet Parkerová to potvrzuje: "Nepochybuji o tom, že motivace nemá morální základ. Tesco prostě používá tuto strategii posílení značky a reputace k udržení svých prodejů a tržního podílu."
Analytici tvrdí, že Tesco bude na tento nový fond nahlížet jako na stomilionovou investici a výsledkem bude dobrá návratnost. Někteří se navíc domnívají, že kvůli rostoucím nákladům na energii by mohl přechod na ekologické zdroje z dlouhodobého hlediska přinést této společnosti obrovské úspory. I přes smělé plány by ale podle některých skupin mohlo Tesco udělat víc. "Tesco je stále ještě daleko od toho, aby bylo opravdu zelenou společností," tvrdí Sandra Bellová, vedoucí supermarketových kampaní Přátel Země. "S jeho rychlým růstem, závazkem k zajišťování levných potravin a představováním hrozby pro nezávislé obchodníky si dokáži těžko představit, jak se do tohoto stadia dostane," doplňuje.
Podle časopisu Grocer zpracoval Petr Hříbal
fakta
Stomilionový plán
Tesco chce oproti roku 2000 snížit svou průměrnou spotřebu energie do roku 2010 na polovinu, se současným výrazným omezením emisí uhlíku. Společnost bude také testovat gasifikaci (zplynování) - technologii přeměňující odpad na čistou, udržitelnou energii. Tesco otevřelo první energeticky úsporný obchod, který používá o 20 % méně energie než srovnatelné prodejny, ve městě Diss v roce 2005. Druhý takový obchod, který používá o třetinu méně energie, byl nedávno otevřen ve městě Swansea. Firma rovněž připravuje plány pro první supermarket postavený výhradně z recyklovatelných materiálů, včetně dřeva, recyklovaných plastů a dalších "zelených" materiálů. Tento tzv. nejzelenější obchod na světě bude postaven v Aylshamu, v Norfolku.
Detailní informace o novém ekologickém fondu ve výši 100 mil. liber budou oznámeny v blízké budoucnosti. Prozatím je známo, že bude řízen interně a že bude používán k investicím do společností, které vyvíjejí ekologické technologie, využívající např. větrnou a sluneční energii. Příkladem je už navázaná spolupráce na biodieselové úpravě s firmou Greenergy Fuels, ve které má Tesco 25% podíl.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
