Úterý, 6. prosince 2022

Přežijí historické parky a památné stromy další století?

Historické parky byly vždy specifickými uměleckými díly.
21. dubna 2009
Přežijí historické parky a památné stromy další století?
Spolu s památnými stromy v sobě nesou kus historie a obrovské přírodní bohatství. Kdysi byly vysázeny pro potěchu budoucím generacím. Stejně jako hrady či zámky jsou historické parky a památné stromy kulturními a přírodními památkami a zasluhují řádnou péči a pozornost.

Odpovědět na otázku Co všechno vyžaduje péče o historické parky a památné stromy? je jako skládat mozaiku. V následujících odpovědích jednotlivé střípky do ní přikládají MUDr. Olga Sehnalová, místostarostka Kroměříže, Ing. Dagmar Fetterová z Národního památkového ústavu, územní pracoviště Brno, a David Hora, DiS., arborista ze společnosti Treewalker.

Co vyžaduje péče o historické parky ze strany vedení města?

Olga Sehnalová, město Kroměříž: Určitě respekt k těmto místům a vnímání jejich jedinečnosti. Od toho se odvíjí všechno ostatní, třeba zajištění peněz na dlouhodobou péči o ně. Za nejpodstatnější považuji mít určitou koncepci a vizi péče o historické parky, a potom dostatečné prostředky k jejímu uskutečnění. Seřadit priority je někdy hodně složité a rozpočet každé organizace, ať je jí město nebo třeba Národní památkový ústav (NPÚ), je omezený. Pokud ale víte, že máte povinnost pečovat o odkaz našich předků a vytvoříte si k místu vztah, je třeba hledat řešení.

Jaké jsou současné trendy v péči o historické parky?

Dagmar Fetterová, NPÚ: Každý objekt má svůj příběh, pojmenovat nějaký "trend" v tomto případě téměř nejde. Ve většině případů je potěšující fakt, že správci objektů sami cítí potřebu pečovat nejen o stavby, které jsou vždy prioritou, ale i o jejich okolí. Je třeba si uvědomit, že odkládání údržby či obnovy parku znamená vždy narůstání finančních prostředků potřebných k realizaci.

Pozorujete nějaký vývoj ve vztahu vedení města k historickým parkům?

Olga Sehnalová, město Kroměříž: Zájem o naše historické parky a zahrady je dlouhodobý, protože je skutečně vnímáme jako součást města bez ohledu na to, kdo je vlastníkem či správcem. Nicméně na základě občanských aktivit poukazujících na neuspokojivý stav zahrad a také v reakci na vzrůstající vandalismus jsme pocítili nutnost vyjádřit náš zájem mnohem zřetelněji. V rámci kampaně Nadace Partnerství Město stromů 2006/2007 proto Zastupitelstvo města Kroměříže přijalo Deklaraci k 10. výročí zápisu Zahrad a zámku v Kroměříži na seznam UNESCO. V ní nejen vyzývá stát k převzetí zodpovědnosti za zachování kulturního dědictví, ale zároveň se samo zavazuje pomoci těmto památkám včetně pomoci finanční.

Alfou a omegou historických parků jsou stromy. Jak se mění v současnosti přímá péče o památné a jinak významné stromy?

David Hora, arborista: Arboristika se stejně jako ostatní obory neustále dramaticky mění včetně způsobů péče o stromy. Od stromové chirurgie přecházíme do protipólu, k takzvaným přírodě blízkým metodám péče. Vzhledem k obrovské disproporci mezi věkem památných stromů a rychlosti změn technologií bych spíše než nejnovější trendy doporučoval takové způsoby péče, které dokáže realizátor zásahu ve všech směrech obhájit.

Je to radost nebo starost, mít ve městě historický park?

Olga Sehnalová, město Kroměříž: Pro městskou samosprávu a občany je to především radost, starosti mají správci zámku a zahrad, zejména Národní památkový ústav. Proto se snažíme s NPÚ spolupracovat a pomáhat tam, kde je to v našich silách. Například formou veřejně prospěšných prací zajišťujeme pracovníky na údržbu. Pomohli jsme s opravami některých drobných památek, vyčištěním vodních náhonů atd. Důležitá je vzájemná informovanost a komunikace mezi městem a správci zahrad.

V čem je péče o památné stromy specifická a jaké jsou nejčastější chyby?

David Hora, arborista: Památný strom je z biologického hlediska stejný jako jiné stromy a způsob péče o něj je obdobný jako u jiných jedinců stejné věkové kategorie. Rozdíl je v nutnosti akceptovat historické svědectví a ducha stromu, které v sobě nese a které při zásahu na stromě nesmíme stírat. Práce na památných stromech vyžaduje naslouchání a pokoru.

Ze svých zkušeností mohu říci, že nejčastější chybou je placení nekvalifikovaných osob. Provádění zásahů bez dlouhodobé koncepce. Zaměření se pouze na nadzemní část stromu. Ošetření pro ošetření. A u některých stromů, byť to zní paradoxně, příliš častá a nesmyslná péče. Moje doporučení proto zní: Chtějte arboristy s certifikátem Evropský arborista, zajímejte se o jejich reference, znalosti a způsob práce, nevěřte jim, že jsou odborníci, ale ověřte si to!

Chceme-li zachovat přírodní a kulturní bohatství historických parků, zahrad a památných stromů, bude kromě finančních prostředků a znalostí potřeba i spolupráce mezi jednotlivými subjekty, nadšení a zájem.


AUTOR: MIROSLAVA DROBÍLKOVÁ
Nadace Partnerství

Anketa a soutěž

Pokud chcete, aby se o tom, co děláte v péči o stromy či životní prostředí, dozvěděli i ostatní, nezapomeňte navrhnout strom do ankety Strom roku či přihlásit vaše město do soutěže Město stromů.

Více informací najdete na internetových stránkách www.nadacepartnerstvi.cz
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů