Rozlišujme zoo a zvěřinec

Pražská zoo má nového šéfa. Bylo by ale škoda, kdyby tím pozornost veřejnosti vůči této instituci skončila. Zoologické zahrady jsou potomkem zvěřinců sloužících k pobavení publika na úkor vězněných tvorů
- a jako takové by neměly v moderní společnosti co pohledávat.

Jejich existenci ospravedlňují jen nová poslání: zachování ohrožených druhů, výchova, osvěta a výzkum, to vše při zachování maximálních ohledů na přirozené potřeby zvířat. V uplynulých letech se v tomto směru udělalo hodně, cesta od zvěřince k moderní přírodovědecké instituci ale zdaleka není u konce. A nebude, dokud hlavním hlediskem hodnocení zůstane počet návštěvníků a ekonomické ukazatele. Jinými slovy: moderní zoo by měla být dočasným řešením, jakousi Noemovou archou, na níž zvířata i lidé směřují do časů, kdy vztah mezi civilizací
a přírodou bude vyváženější.

Kde tento záměr není na prvním místě, nejde o zoo, ale o zvěřinec. Rozlišovat mezi nimi je důležité. Zoologické zahrady jsou ze své podstaty nevýdělečné. Je proto správné, když se financují do značné míry z daní - i když ještě správnější by bylo, kdyby je štědře platily subjekty poškozující životní prostředí. Naproti tomu zvěřinec je zařízení nemravné, jehož podpora z veřejných prostředků by byla absurditou.

AUTOR: Jan A. Novák