Pátek, 29. března 2024

Al Gore, muž, kterému prohry přinášejí vítězství.

Kdesi v Tennessee před pár dny pořádně skřípaly zuby. To když se Al Gore dozvěděl, že vize, o jejíž naplnění už třicet let neúnavně usiluje, dostala opět ránu do vazu.

Al Gore, muž, kterému prohry přinášejí vítězství.

Ze schůzky Baracka Obamy s několika důležitými senátory totiž vyplynulo, že podaří-li se v Kongresu vůbec schválit nový klimatický zákon, pak jedině v minimalistické verzi. V takové, která nebude požadovat snížení skleníkových plynů plošně po celém americkém hospodářství, ale jen po několika elektrárnách. Ale jako už mnohokráte před tím, bude Al Gore určitě i teď bojovat dál.

Narozdíl od všech svých předchozích vzestupů a pádů už na to ale bude sám. Jedna z posledních zpráv, kterou svět o Goreovi zaznamenal, byl rozpad jeho manželství s chotí Tipper. Po čtyřiceti společných letech, pěti dětech, po čerstvé koupi nového domu v kalifornském Montecitu Al a Tipper Goreovi - kteří se seznámili už na střední škole - v krátké emailové zprávě oznámili, že se "po důkladné rozvaze rozhodli k rozchodu".

Média k tomu z archívů vytáhla staré fotky. Jejich vášnivého polibku na demokratickém nominačním sjezdu v roce 2000, který Gorea potvrdil za demokratického kandidáta na prezidenta. Nebo snímky z chvil, kdy pak Gore - jediný kandidát v americké historii, o jehož prohře ve volbách rozhodl Nejvyšší soud - poblahopřál soupeři k vítězství. Ale byly to i fotografie z Osla, kam Tipper svého muže v roce 2007 doprovodila k převzetí Nobelovy ceny míru. A také z jeho návštěv Washingtonu, kam v posledních letech opakovaně jezdil, aby v Kongresu lobboval za klimatickou legislativu.

Užijte si titulu

Když už se Gore kvůli rozpadu manželství ocitl na titulních stranách, mají média zájem, aby se na nich chvíli udržel. Jen před dvěma týdny se tak objevilo obvinění ze sexuálního obtěžování, které proti Goreovi vznesla masérka z oregonského Portlandu. Mělo se to stát údajně v roce 2006 v tamním hotelu, a přestože celý příběh vykazuje příznaky jednoho velkého výmyslu, i seriózní média citují z výpovědi "postižené", která Gora nenazve lépe, než "sexuálním pudlem". A když už se o někom mluví, je také dobré se rychle podívat, co si o něm myslí veřejnost. Z týden starého šetření Gallupova ústavu tak média citují statistiky, že více Američanů (49 %) má dnes na Al Gorea negativní názor, než je těch (44 %), kterým je sympatický.

Patrně se ale nemýlí ti novináři, kteří tento pokles vysvětlují také - a možná především - zpochybněním ústředního tématu, jímž se Gore zapsal do amerického povědomí. Loňská "climategate", která v očích části veřejnosti zrelativizovala věrohodnost vědeckých dat klimatologů (a také některé konkrétní chyby nalezené v materiálech Mezinárodního klimatického panelu), se musely odrazit na hodnocení muže, který v roce 2006 svým naléhavým filmovým dokumentem Nepohodlná pravda, obrátil ke globálního oteplování pozornost celého světa.

Na druhé straně - mezi skeptiky - se Al Gore stal prominentním cílem. "Alarmistou ohrožujícím lidskou svobodu" nebo "ekologickým džihádistou". Aktivistou, do kterého se lze snadno strefit, když se ukáže, že jeho rodinný dům v Tenneessee potřebuje dvacetkrát více energie než průměrná americká domácnost. Alarmistou, kterému lze snadno namítnout, že ekologie je pro něj osobně i dobrým byznysem, neboť včas vložil peníze do firem, které vydělají na vládou podporovaném rozvoji čistých technologií. Mnohde se k tomu ještě připomene, že Gore, který je poradcem Googlu a sedí v představenstvu Applu, je milionářem.

A bylo-li kyvadlo klimatických změn v letech 2006 a 2007 - kdy spolu s IPPC dostal Nobelovu cenu - jasně na straně Al Gorea, zdá se, že přinejmenším ve Spojených státech, se mezitím už přehouplo k jeho odpůrcům. Globální oteplování se jako problém, který by měla vláda řešit, v průzkumech veřejného mínění teď umísťuje na spodních příčkách zájmu Američanů.

Byl jsem příští

Pokud se ovšem podíváte na webovou stránku zatím posledního Goreova projektu - kterým je v roce 2008 založená Aliance za ochranu klimatu - nenajdete ani náznak, že by chtěl polevit nebo vzdát svoji věc. Ostatně to Al Gore ani nemá v genech. A dobře ví, že politický i občanský boj vyžaduje trpělivost. A že jeho součástí jsou i prohry.

Od dětství se jeho čas dělil mezi rodné Tennessee a hlavní město Washington, kde byl jeho otec Albert Gore od roku 1939 kongresmanem; a v 70. letech senátorem. Jeho syn tak sotva mohl skončit jinde než také v politice. Studium na Harvardu, krátká služba ve Vietnamu v roli vojenského novináře (zkušenost, která ho jen utvrdila v tom, že "ta válka byla hrozná chyba"), úvazek redaktora v regionálních novinách v Nashvillu. To vše byla příprava, aby byl pak Al Gore ve svých devětadvaceti letech zvolen do Kongresu v okrsku, který předtím zastupoval jeho otec.

Ovšem pokud se jeho vlastní politickou kariérou - v níž od roku 1984 postoupil na místo senátora a v roce 1993 přišel s Billem Clintonem jako viceprezident do Bílého domu - prolíná červená nit, pak je to starost o životní prostředí. Byl u důležitých ekologických zákonů, hned v prvním roce svého poslancování Al Gore připravil legislativu zpřísňující ukládání a kontrolu toxických odpadů. V polovině 80. let byl jako senátor spoluautorem nového zákona o čistotě vod a v roce 1990 se podílel na novele zákona o čistotě ovzduší, která rozšířila možnost obchodování se siřičitými emisemi. Ekologická témata akcentoval i ve své prezidentské kampani v roce 2000.

Konec tohoto příběhu vstoupil do amerických dějin, Al Gore se k tomu už dnes vrací s nadhledem, když se na přednášce někdy představí: "Jmenuji se Al Gore a byl jsem příštím prezidentem USA". Tehdy v roce 2000 - kdy získal více hlasů, ale v americkém systému volitelů s Georgem Bushem prohrál - se odsunul do ústraní. Mnozí jej odepsali, byl "looser", obtloustlý medvídek s plnovousem.

Doma v Říši středu

Až jeho žena se ho zeptala, zda by z přednášek a diapozitivů, které měl ke globálnímu oteplování, nechtěl udělat film. Vznikla Nepohodlná pravda. Týdeník Newsweek Ala Gorea v roce 2006 zařadil do dvacítky Američanů, kteří nejvíce přispívají k obecnému dobru společnosti. Časopis Time Ala Gorea zahrnul mezi stovku nejvlivnějších osobností planety . Film vydělal miliony dolarů, Gore byl přemlouván k novému útoku na Bílý dům.

Možná bude odepisován i teď, a možná to bude bez Tipper těžší. Ale odpočítávat ho by bylo určitě předčasné. V jeho životě se porážky zatím vždy střídaly s návraty. A jedna z posledních tiskových zpráv na stránce jeho Aliance za ochranu klimatu informuje, že "bývalý viceprezident USA a laureát Nobelovy Al Gore povede s podporou čínské vlády v Pekingu ekologický seminář k omezení škodlivých následků klimatických změn". V zemi, která právě předhonila Spojené státy ve spotřebě energie, bude Al Gore docela na svém místě.

AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů