Jak se točí česká vrtule

Nedaleko Litomyšle, v polích u obce Janov, se k obloze tyčí dva bílé stožáry s vrtulemi. Na první pohled větrníky jako všechny ostatní, ve skutečnosti však český unikát. Alespoň to tvrdí představitelé strojírenské skupiny Wikov, která po roce zkušebního provozu poslala poslední letošní zářijový den tyto elektrárny do provozu ostrého.

>>Jde v Česku o první zařízení nové generace, které vyvinula a vyrobila ryze česká firma,<< zdůrazňuje generální ředitel společnosti Wikov Wind Viktor Miškovský.

Větrníky Wikovu jsou navíc technologicky originální. Jedním z hlavních problémů větrných elektráren je totiž měnící se síla větru. Vrtule i rotor se tak točí různou rychlostí. >>Převodovka v našich elektrárnách však dokáže přizpůsobit zařízení síle větru, naše elektrárna má vysokou účinnost již při nízkých rychlostech větru,<< zdůrazňuje Antonín Růžička, předseda představenstva skupiny Wikov Industry, do které firma Wikov Wind patří.

Hřídel generátoru se tak točí konstantní rychlostí a generátor může být přímo napojen na síť. Podle Růžičky je tak se sítí synchronizován, nepotřebuje žádnou dodatečnou silovou elektroniku, jako jsou měniče, střídače a podobně.

Řešení firmy Wikov má vyřešit palčivý problém některých obnovitelných zdrojů energie. Výroba v nich kolísá, u větrných elektráren například i při drobných změnách rychlosti větru. Výrobci se samozřejmě snaží najít způsob, jako tyto výkyvy ve výkonu omezit. Řešení Wikovu je patentovanou cestou k tomuto cíli, ale ne jedinou. Jiné firmy sahají po odlišných konstrukčních řešeních.

Větrníky pro celou Evropu

Ostatní v tuzemsku doposud provozované větrné elektrárny jsou z velké části sestaveny z dovezených dílů. Větrné elektrárny v Česku tak staví například světová jednička Vestas nebo firmy jako DeWind a RePower.

Výrobky těchto velkých společností mají velkou výhodu v tom, že za sebou mají roky, někdy dokonce už desetiletí provozu. Jednotlivé typy větrných elektráren se od sebe radikálně neliší.

Wikov je v tomto ohledu díky svému novátorskému technickému řešení poněkud v nevýhodě. >>Jako investor bych byl s každou novou technologií opatrný a vyžadoval bych určitě podrobné údaje z běžného provozu,<< říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii a investor do větrných elektráren.

Wikov Industry může případnou nedůvěru změnit jen údaji z provozu. Proto do pilotního projektu firma investovala 150 milionů korun. Zkušební provoz i podle zdrojů mimo Wikov běžel podle harmonogramu, byť během něj Wikov zařízení ještě dolaďoval.

Podnik chce sériovou výrobu zařízení rozjet v Hradci Králové. Předpokládá, že ročně by vyráběl desítky kompletních větrných elektráren. V Česku však počítá se spíše menšími projekty. K hlavním odbytištím však mají patřit Polsko, Ukrajina, Rusko, Bulharsko, Velká Británie a Francie.

Pozor na netopýry

V případě Janova musel investor při schvalování výstavby vyhovět řadě připomínek ze strany ochránců přírody. V letních měsících tak budou obě elektrárny mimo provoz vždy od západu slunce do svítání. V době od 1. dubna do 15. července se pak musí vrtule zastavit, klesne-li rychlost větru pod osmnáct kilometrů za hodinu. Důvodem je výskyt netopýrů (při vyšší rychlosti větru tito savci nelétají) a některých vzácných druhů ptactva.

Provozovatelem dvou elektráren u Janova se stala společnost Š-Bet, kterou majoritně vlastní skupina ČEZ. Ročně by měly oba stroje vyrobit dohromady osm milionů kilowatthodin elektrické energie a pokrýt tak spotřebu 2300 domácností.

AUTOR: Petr Korbel
s přispěním Matouše Lázňovského