Dopady havárie v Černobylu jsou pořád mezi námi. Radioaktivní cesium nepřestává působit.
Radioaktivita je stále v nás
Zdá se to jako historie, ale je to pořád žhavá současnost. Od černobylské havárie sice uplynulo rovné čtvrtstoletí, jenže poločas rozpadu radioaktivního izotopu cesia 137, které uniklo do ovzduší a spolu se srážkami s radioaktivním prachem dopadlo na zemský povrch, je přibližně 30 let.
S přímými dopady Černobylu tak budeme žít ještě dlouho.
Cesium 137 se stále objevuje v půdě i v rostlinách, zejména v houbách, lesních plodech, ve zvěřině, ale i v mase dobytka a také v mléce. Dávky radioaktivity se tak potravinovým řetězcem dostávají i do lidského těla.
Zářící sele
I v Česku jsou stále oblasti, kde je radioaktivního cesia více, než je zdrávo.
>>Nejzasaženější jsou oblasti Novohradských hor, Králického Sněžníku, Orlických hor a Jeseníků. Tam byla toho času podle celostátního monitorování tehdejší ČSSR koncentrace černobylského radioaktivního spadu nejvyšší,<< říká Pavel Müller z brněnské pobočky České geologické služby, která množství radioaktivních látek v půdě v těchto oblastech zkoumala.
Zmíněným časem je 26. duben 1986 a další dny po výbuchu v jaderné elektrárně v Černobylu.
Na počátku se sovětský režim snažil havárii tajit, později ale vyšel najevo rozsah katastrofy, která dopadla prakticky na celou severní polokouli.
V Česku už nyní koncentrace radioaktivního cesia nejsou alarmující, přesto je podle Pavla Müllera stále nutné zvažovat, jak nakládat s pozemky, kde byla naměřena vyšší koncentrace. Zda například na takových místech nechat pást dobytek.
>>Rizikem jsou i divočáci, kteří rozrývají kontaminovanou půdu, požírají její organické součásti a přes jejich maso se dostává radiocesium do potravinového řetězce,<< podotýká Müller.
Norma pro zvěřinu je v rámci Evropské unie maximálně 600 becquerelů (Bq) na kilogram masa. V letech po Černobylu byly u divočáků naměřeny hodnoty až 3500 Bq a i dnes testované maso zvěře například v Jeseníkách místy výrazně přesahuje povolený limit. Nejvyšší zjištěnou hodnotou bylo v roce 1999 abnormálních 7510 Bq asi u půlročního selete (normu přesahovalo více než dvanáctkrát).
Houby s cesiem
Z rostlin vykazují největší schopnost zadržovat černobylské cesium houby. I ty volně rostoucí proto podléhají pravidelné kontrole.
>>Kontaminace hub radioaktivním cesiem poklesla od černobylské havárie pouze velmi málo. U některých druhů se dokonce zvýšila,<< říká expertka na chemii potravin Státní zemědělské a potravinářské inspekce Dana Smělá. Je to proto, že v lesních porostech se radioaktivita zadržuje déle a cyklicky se vyměňuje mezi vegetací a půdou.
Odborníci ale zároveň uklidňují: lidé by houby museli jíst často a po kilogramech, aby kvůli tomu měli zdravotní problémy.
Každý člověk v České republice ročně absorbuje dávku radioaktivity zhruba 3,5 milisievertů (mSv). Většina z toho však nemá nic společného s Černobylem. Pochází z přírodních zdrojů záření, jako je radon, či z lékařských vyšetření. Smrtelné jsou až dávky překračující tisíce mSv, i když menší dávky už zvyšují riziko vzniku rakovinného bujení. (Více viz Ekonom č. 13/2011.)
Dva tisíce kilometrů daleko
Zatímco v bývalém východním bloku se následky černobylské havárie zlehčovaly, západní svět přijal zejména v oblasti produkce a dovozu potravin rázná opatření.
Řada zemí kontaminovanou vegetaci raději spálila, vydala zákaz dovozu potravin z východní Evropy a zavedla přísné kontroly.
Černobyl přinesl mnohá omezení například i Británii, tedy oblastem vzdáleným až 2000 kilometrů od Černobylu. Na samém počátku britské úřady nařídily přísné testování ovcí na 9700 farmách ve Walesu, Skotsku a Anglii.
Omezení se postupem času uvolňovala. I tak ale stále ještě zbývá asi 300 farem, kde musejí všechny ovce povinně projít testy před tím, než je možné jejich maso uvést na trh.
>>Říkali nám, že to bude trvat maximálně tak týden, teď už to bude čtvrt století, co s tím musíme žít,<< stěžoval si deníku The Independent jeden z tamních postižených farmářů David Ellwood.
Kupodivu v bývalém Československu, ani později v České republice, podobná preventivní opatření a omezení pro chov ovcí či dobytka neplatila a neplatí. Snad jen krátce po havárii se v tichosti a jen na čas přestaly vyhánět krávy na pastvu.
Hluboko pod limit
Jinak ale Česko výskyt radioaktivity v půdě, rostlinách, ovzduší či celém potravinovém řetězci kontroluje pravidelně v rámci Radiační monitorovací sítě.
>>Monitorovány jsou vzorky mléka, masa, ryb, zvěřiny, brambor, obilí, zeleniny, ovoce, medu, lesních plodů, hub a krmiv, ať už z obchodní sítě, nebo od producentů,<< vypočítává ve své poslední výroční zprávě Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který monitoring radioaktivity v Česku koordinuje.
>>My například každoročně testujeme namátkou 28 vzorků potravin vypěstovaných v Česku - ovoce, zeleninu či obilí přímo u pěstitelů ,<< vysvětluje Smělá s tím, že naměřené hodnoty jsou vždy hluboko pod limity.
Evropská unie také všem členským státům nařizuje kontrolu potravin a zemědělských produktů dovážených ze třetích zemí zasažených havárií jaderné elektrárny v Černobylu.
Ale i všechny takové testované potraviny měřením bez potíží procházejí. A to i tak potenciálně rizikové komodity, jako jsou třeba houby z Ukrajiny.
Nic nehrozí? Utíkejte!
Strach z kontaminace potravin radioaktivitou se znovu připomněl v souvislosti s havárií v japonské Fukušimě. Tam do ovzduší uniklo vedle jodu 131 právě i cesium 137 a zvýšená radioaktivita byla naměřena například ve špenátu, mléce i pitné vodě.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je také kontaminace vody či půdy z dlouhodobého hlediska mnohem závažnější než obavy z radioaktivního mraku.
>>Opakovaná konzumace konkrétních zasažených produktů zvyšuje zdravotní riziko. Naopak radiace ve vzduchu je krátkodobá a jen do chvíle, než poprvé zaprší,<< nechal se slyšet mluvčí WHO Gregory Hartl.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ovšem minulý týden oznámila, že poslední údaje o úrovni kontaminace vzorků zeleniny, ovoce, masa, mořských plodů a mléka v osmi prefekturách u fukušimské elektrárny splňují požadavky na zdravotní nezávadnost.
Například Alexej Jablokov, exporadce Michaila Gorbačova, ale u takových slov nabádá ke skepsi: >>Když slyšíte, že z radiace nehrozí bezprostřední nebezpečí, pak byste měli utíkat tak rychle a tak daleko, jak je to jen možné.<<
AUTOR: Robert Břešťan
Co je radioaktivita
- Vlastnost některých jader atomů samovolně se rozpadat, přeměňovat se na jádra jednodušší a uvolňovat energii ve formě záření.
- Přirozená radioaktivita vzniká samovolným rozpadem atomového jádra.
- Umělá vzniká vlivem řetězové reakce nebo působením urychlených částic.
Jednotky
- Becquerel (Bq) - jednotka intenzity záření daného zdroje.
- Sievert (Sv) - souvisí s radiační ochranou, je jednotkou dávky záření.
Prvky
- Cesium 137 - kvůli poločasu rozpadu 30 let je hlavní pozůstatkem černobylské havárie.
- Jód 131 - unikal mj. z Fukušimy, poločas rozpadu je 8 dnů, takže nehrozí dlouhodobé zamoření.
12,5x
Tolikrát přesáhlo povolenou normu radioaktivity v roce 1999 sele v Jeseníkách.
Jak se šířil radioaktivní mrak z Černobylu? Video najdete na Ekonom.cz