Nerostné suroviny Náchodska
Těžba nerostných surovin zdejší prostředí výrazně neovlivnila. Významné jsou
následující suroviny.
pískovce; Na stavební a dekorační kámen- dodnes např. v lomu Krákorka
[http://priroda-nachodska.wz.cz/obrazky/krakorka22.jpg] poblíž zříceniny
Vízmburku [http://www.mujweb.cz/kultura/vizmburk], dříve byl důležitý blízký
Bílý lom, kde se lámaly dlaždice pro Vízmburk a Náchodský zámek, dále důležité
drobnější lomy svrchnokřídového pískovce z okolí Police nad Metují, Adršpachu a
Broumova (Broumovské stěny). Z lomu jižně od železniční stanice Adršpach těžba
jemnozrnného až středně zrnitého pískovce pro potřeby skláren a sléváren.
cihlářské hlíny; Dříve existovala cihelna v Červeném Kostelci. K pálení se
využívaly permské sedimenty.
černé uhlí; Důležité v minulosti (především mimonáchodské svatoňovicko). Zatímco
ojedinělé sloje svrchnokřídového stáří u Stolína (u Červeného Kostelce), v údolí
Úpy pod Rýzmburkem aj. jsou bez praktického významu, sloje vnitrosudetské
deprese významné byly. Nachází se zde Žacléřsko-svatoňovický revír (souhrnné
označení ekonomicky využitelných výskytů černého uhlí ve vnitrosudetské pánvi v
okolí Žacléře, Rtyně, Malých Svatoňovic a Radvanic). Na Žacléřsku se dobývalo
uhlí žacléřských vrstev (svrchnokarbonských stupňů namur a vestfál), u Rtyně a
Malých Svatoňovic se těžily sloje odolovského souvrství (= svatoňovické pásmo,
stupně vestfál a stefan), u Radvanic v radvanických souvrstvích (stefan). Uhlí
je vesměs plynové, nekoksovatelné, vhodné pro energetiku. Výhřevnost dosahuje až
6000 kal., uhlí z některých slojí má významný i obsah stopových prvků. Těženo
bylo do hloubek přes 500 m, mocnost některých slojí dosahuje až 2 m. Roční těžba
činila kolem 650 tisíc tun, počátkem devadesátých let byla ale zastavena. Na
hornickou minulost však dodnes upomínají některé haldy a výsypky (např. halda u
Rtyně [http://priroda-nachodska.wz.cz/obrazky/haldartyn.jpg], asanovaná halda v
Radvanicích apod.). Lokální naleziště uhlí jsou i na broumovsku (např. Důl
Vilemína).
porfyr; Drobnější lomy u Náchoda, mají lokální význam. Důležitý je výskyt Cu-rud
v porfyru typu 'disseminated copper ores' v Bělovsi.
měď;Těžitelné jsou mědinosné jílovcové sloje u Horních Vernéřovic. Sloje
náležejí spodnímu permu vnitrosudetské deprese. Měďná zrudnění nejsou na
Náchodsku tak vzácná
ZDROJ: priroda-nachodska.wz.cz [http://priroda-nachodska.wz.cz/]
Těžba nerostných surovin zdejší prostředí výrazně neovlivnila. Významné jsou následující suroviny.
pískovce; Na stavební a dekorační kámen- dodnes např. v lomu Krákorka poblíž zříceniny Vízmburku, dříve byl důležitý blízký Bílý lom, kde se lámaly dlaždice pro Vízmburk a Náchodský zámek, dále důležité drobnější lomy svrchnokřídového pískovce z okolí Police nad Metují, Adršpachu a Broumova (Broumovské stěny). Z lomu jižně od železniční stanice Adršpach těžba jemnozrnného až středně zrnitého pískovce pro potřeby skláren a sléváren.
cihlářské hlíny; Dříve existovala cihelna v Červeném Kostelci. K pálení se využívaly permské sedimenty.
černé uhlí; Důležité v minulosti (především mimonáchodské svatoňovicko). Zatímco ojedinělé sloje svrchnokřídového stáří u Stolína (u Červeného Kostelce), v údolí Úpy pod Rýzmburkem aj. jsou bez praktického významu, sloje vnitrosudetské deprese významné byly. Nachází se zde Žacléřsko-svatoňovický revír (souhrnné označení ekonomicky využitelných výskytů černého uhlí ve vnitrosudetské pánvi v okolí Žacléře, Rtyně, Malých Svatoňovic a Radvanic). Na Žacléřsku se dobývalo uhlí žacléřských vrstev (svrchnokarbonských stupňů namur a vestfál), u Rtyně a Malých Svatoňovic se těžily sloje odolovského souvrství (= svatoňovické pásmo, stupně vestfál a stefan), u Radvanic v radvanických souvrstvích (stefan). Uhlí je vesměs plynové, nekoksovatelné, vhodné pro energetiku. Výhřevnost dosahuje až 6000 kal., uhlí z některých slojí má významný i obsah stopových prvků. Těženo bylo do hloubek přes 500 m, mocnost některých slojí dosahuje až 2 m. Roční těžba činila kolem 650 tisíc tun, počátkem devadesátých let byla ale zastavena. Na hornickou minulost však dodnes upomínají některé haldy a výsypky (např. halda u Rtyně, asanovaná halda v Radvanicích apod.). Lokální naleziště uhlí jsou i na broumovsku (např. Důl Vilemína).
porfyr; Drobnější lomy u Náchoda, mají lokální význam. Důležitý je výskyt Cu-rud v porfyru typu 'disseminated copper ores' v Bělovsi.
měď;Těžitelné jsou mědinosné jílovcové sloje u Horních Vernéřovic. Sloje náležejí spodnímu permu vnitrosudetské deprese. Měďná zrudnění nejsou na Náchodsku tak vzácná
ZDROJ: priroda-nachodska.wz.cz
Sdílet článek na sociálních sítích