Světlovodný beton

Průsvitný beton - LiTraCon (Light-Transmitting Concrete)

S nápadem průsvitného betonu tzv. LiTraCon (Light-Transmitting Concrete) přišel již v roce 2001 maďarský architekt Áron Losonczi. Jak říká sám autor k tomu to nápadu ho inspirovali umělci, kteří zapouštěli do masivního betonu kusy skel, které propůjčovali betonu nové a nevídané vlastnosti. Autor se však nechtěl smířit jen s prostým spojením kusů skel a betonu, ale chtěl vytvořit homogenní materiál s vlastnostmi betonu a skla. Na nápad použít skleněná vlákna přišel za pouhé dva týdny a nový materiál byl na světě.

Základem každého výrobku jsou speciálně vybrané (avšak dostupné na běžném trhu) složky pro betonovou směs a optická vlákna, kterých obsahuje cca 4% celkového objemu materiálu. Malé rozměry vláken umožňují dokonalé smísení s betonem a povrch bloků proto zůstává homogenní. Optická vlákna vedou paralelně mezi dvěma hlavními povrchy každého bloku a tím umožňují přenesení ostrých obrysů stínů a barev světel mezi protilehlými povrchy prvku. Stěna postavená z materiálu může být teoreticky široká několik metrů, vlákna vedou světlo bez jakékoliv ztráty až do vzdálenosti 20m.

Z nového typu betonu se v budoucnu budou vyrábět prefabrikované stavební dílce o různých velikostech, případně je možné do nich zapustit i tepelnou izolaci. Skleněná vlákna nemají žádný negativní vliv na pevnost betonu a ten je tak možno používat i pro nosné konstrukce. U prvních sériově vyráběných bloků dosahovali pevností v tlaku 32 až 49 MPa. Podle slov autora nemusíme zůstat pouze u bloků tvaru kvádrů a krychlí, ale můžeme vytvářet i bloky jejichž stěny nejsou rovnoběžné.

Realizace

Poprvé byl průsvitný beton použit v roce 2002 na pochozí dlažbu náměstí ve vnitřní části Stockholmu. Bloky o rozměrech 350x350x50 mm tvoří zdánlivě fádní betonovou plochu, ale po západu slunce se rozzáří v důsledku zdrojů světel umístěných pod nimi.

Další realizací byla stavba kostelíku (2003) na předměstí Stockholmu. Stěny budovy ve tvaru kostky tvoří bloky z průsvitného betonu. Světlo dovnitř proniká přes zdi 500 mm silné a vytvářejí uvnitř příjemnou atmosféru, která je umocněná odrážejícími stíny okolních stromů a navozuje tak dojem, jako by byla celá stavba z papíru.

Největším zatím vyrobeným dílem z průsvitného betonu je 4 metry vysoká Evropská brána (Europe Gate). Ta byla vytvořena roku 2004 na oslavu vstupu Maďarska do EU. Dílo je veřejně přístupné v maďarském městě Komárom na břehu řeky Dunaje. Nejpůsobivější pohled na celé dílo je ráno a v pozdní modpoledni, kdy je celý objekt prozářen sluncem. Naopak v noci je světlo vyzařováno z vnitřku objektu díky zabudovanému zdroji světla a pohled na něj je neméně působivý.

V roce 2004 byl nový materiál použit i při výstavbě soukromého domu v Budapešti. 30. září 2005 byl odhalen i první dům z tohoto materiálu. Dům stojí v německé vesničce Sittelsen mezi Hamburkem a Brémami. Stěna z bílého průsvitného betonu je umístěna v jednom z nejfrekventovanějších míst domu.

ZDROJ: http://www.stavmachem.cz/, kráceno