Uhlí nás obírá o miliardy i zdraví

Ministerstvo zdravotnictví varuje: spalování uhlí škodí vašemu zdraví. Takový nápis by se klidně mohl objevit na všech uhelných elektrárnách v Česku. Ty jsou totiž v průměru odpovědné za 1034 předčasných úmrtí ročně. Zjistila to nejnovější studie Aliance pro zdraví a životní prostředí (HEAL), která vznikla v roce 2003 jako odnož unijní Evropské aliance pro zdraví. Analýza mezinárodního sdružení HEAL je oproti jiným studiím unikátní tím, že propočítává také finanční dopady poškozeného zdraví. Tyto skryté náklady spojené se spalováním uhlí dosahují podle studie v celé sedmadvacítce 42,8 miliardy eur ročně. Z toho na Česko připadá 2,84 miliardy eur, tedy v přepočtu 73 miliard korun ročně. Pro srovnání: jde o téměř dvojnásobek částky, kterou Češi letos zaplatí na financování obnovitelných zdrojů energie. Nebo jiné přirovnání: jde o tři čtvrtiny plánovaného schodku státního rozpočtu.

Vedle předčasných úmrtí látky uvol-něné při spalování uhlí způsobují zvýšenou nemocnost, jejíž vinou v Evropě přicházejí firmy, lidé, stát a zdravotní pojišťovny o miliardy eur. K tomu je třeba přičíst skoro 30 milionů Evropanů trpících astmatem i genetické vady a jiné zdravotní potíže u novorozenců.

Debata se v minulém desetiletí točila hlavně okolo emisí oxidu uhličitého a jeho dopadu na globální oteplování. Studie z poslední doby však cílí na jiné zplodiny, jejichž dopad na lidské zdraví je bezprostřední a ničivý. Při spalování uhlí se totiž do ovzduší uvolňují nebezpečné drobné prachové částice, rtuť, dioxiny či aromatické uhlovodíky. V exhalacích vzniklých spalováním uhlí lze najít téměř celou periodickou tabulku prvků. "Nejhorší dopady na lidské zdraví mají jemné prachové částice o průměru do 10 mikrometrůetrů, které se udrží ve vzduchu a dají se vdechnout. Navíc slouží jako nosič dalších škodlivin," říká Miroslav Šuta z občanského sdružení Centrum pro životní prostředí a zdraví.

Část škod by přitom šlo odstranit jen tím, že Česko přestane být masivním vývozcem elektřiny. Jen loni se v Česku z uhlí vyrobilo 48 miliard kilowatthodin elektrické energie, přičemž kladné saldo mezi vývozem a dovozem proudu přesáhlo 17 miliard kilowatthodin.

Zdravotními dopady spalování fosilních paliv na lidské zdraví se v Česku zabývá například Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Jeho studie dokládají přímou úměru mezi znečištěním ovzduší a nemocností dětí předškolního věku i zvýšenou úmrtnost na kardiovaskulární potíže.

Problémy se koncentrují v průmyslových regionech Ostravska a severozápadních Čech, kde je průměrná délka života o dva roky kratší než ve zbytku republiky. Tady je však těžké přisoudit odpovědnost konkrétním zdrojům znečištění. Sčítají se zde emise z elektráren a tepláren, různých průmyslových výrob, dopravy i domácích kotlů.

Právě na domácí kotle přesouvají hlavní díl viny zástupci energetického byznysu. "Domácnosti vypouštějí v Česku stejně jemného prachu jako 260 modernizovaných uhelných elektráren typu Tušimic," uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. A citoval jinou mezinárodní studii, podle níž elektrárny a teplárny v zemích Evropské unie vypouštějí jen sedm procent celkových emisí jemného prachu.

Odborníci jim dávají zčásti za pravdu. Spalování uhlí může jen za část z celkových škod, kterými se moderní civilizace podepisuje na lidském zdraví. Zdatně mu konkurují emise z motorů aut a z průmyslových závodů.

Všechny zdroje znečištění podle loňské zprávy Centra pro životní prostředí a zdraví v Česku zavinily 6400 předčasných úmrtí. "Hlavním zdrojem zamoření ovzduší prachem je ve většině měst automobilová doprava. Specifická - a významně vyšší - pak zůstává zátěž v průmyslových lokalitách ostravsko-karvinské aglomerace," dodává Šuta.

Studie HEAL se soustředí téměř výhradně na dopady spalování uhlí, ale v jedné části varuje i před dalšími palivy. Množství škodlivin, které se do ovzduší uvolňují při spalování ropných produktů, ale také biomasy, je jen o málo menší než u uhlí.

Naopak výrazně lépe vychází zemní plyn, při jehož spalování nevznikají jemné prachové částice ani oxid siřičitý. Jenže většímu využití plynu v energetice brání jeho poměrně vysoká cena, na níž se podepisuje oligopol několika málo silných dovozců na evropský trh.

Uhlí má zatím v české energetice dominantní pozici, vyrábí se z něj okolo 55 procent elektrické energie a 60 procent tepla. Důvody jsou zřejmé - poměrně nízká cena a dostupná ložiska na našem území. V nejbližších desetiletích však uhlí svoji klíčovou roli ve výrobě elektřiny ztratí. Tedy alespoň s tím počítají autoři loňské aktualizace státní energetické koncepce z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. Uhelné elektrárny mají být postupně nahrazeny novými jadernými bloky, zemním plynem a obnovitelnými zdroji.

Uhelný byznys má to štěstí, že škodliviny ničí lidské zdraví poměrně nenápadně. A prozatím nevyvolává tak silné emoce jako selhání jaderných zařízení. Předloňská havárie v japonské Fukušimě nezavinila žádné přímé úmrtí, do budoucna ale může dle různých studií zkrátit život několika stovkám ozářených lidí. Stačilo to na vyvolání celosvětové hysterie proti jaderné energetice.

Jaderné elektrárny a zdraví, to nejde na první pohled příliš dohromady. Podle studie, kterou počátkem dubna zveřejnili američtí vědci James Hansen a Pushker Kharecha, je opak pravdou. Jaderné elektrárny podle ní zachránily až dva miliony lidských životů.

Hansen a Kharecha předpokládali, že pokud by svět nevyužíval jadernou energii, musel by chybějící elektřinu vyrobit jinde. Převážnou většinu by pak musel získat spalováním uhlí. V takovém případě by prý během let 1971 a 2009 emise škodlivin vedly k 1,84 milionu předčasných úmrtí.

"Jen v Německu, které oznámilo plán odstavit všechny reaktory do roku 2022, jaderné elektrárny dle našich propočtů zachránily během let 1971 až 2009 podle středního scénáře 117 tisíc životů," tvrdí autoři studie.

Tu přitom nelze jen tak odsoudit jako propagandu jaderné lobby. Hansen v minulosti vedl v NASA Goddardův institut pro vesmírná studia a dnes patří mezi uznávané vědce se specializací na problematiku klimatických změn.

Ekologové přesto jisté nedostatky ve studii našli. "Autor podceňuje úmrtí v důsledku jaderných havárií. Uvádí 4700 mrtvých celkem, zatímco jen havárie v Černobylu si podle řady jiných studií vyžádala 16 až 93 tisíc obětí," upozornila Klára Sutlovičová z neziskového Centra pro dopravu a energetiku.

Na druhou stranu k ozáření lidí dochází prakticky jen při velkých haváriích, jaké se staly v Černobylu a Fukušimě. V případě bezpečně provozovaných jaderných elektráren vědecké studie neprokázaly poškození zdraví ani u zaměstnanců, ani u obyvatel v okolí.

AUTOR: David Tramba