Pátek, 29. března 2024

Stát se snaží stavbu Temelína ospravedlnit přehnanými plány

Stát se snaží stavbu Temelína ospravedlnit přehnanými plány

Politici mají jasno. Dalších několik desítek let čeká Českou republiku stabilní růst spotřeby elektřiny a nutně tak v zájmu energetické bezpečnosti potřebujeme nové jaderné bloky. Jejich představy ale radikálně zaostávají za realitou - spotřeba spolu s HDP již několik let stagnuje a optimistické zítřky jsou zatím v nedohlednu.

A stále hlasitěji se tak ozývají hlasy, podle kterých je investice za 200 až 300 miliard do nových bloků jaderné elektrárny Temelín - jak nedávno přiznal i dnes již bývalý ministr financí Miroslav Kalousek - ekonomický nesmysl. Tolik elektřiny s největší pravděpodobností nebudeme potřebovat.

Jediný státní dokument, který výhledy mapuje, je Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK), kterou před rokem připravil ministr průmyslu Martin Kuba a ke které se až nedávno vyjádřilo ministerstvo životního prostředí. To mu vyčítá mimo jiné jednu zásadní věc - návrh má jen jeden, poměrně rigidní scénář vývoje spotřeby elektřiny. Přitom má i například OTE (Operátor trhu s elektřinou a plynem) od EGU Brno zpracované scénáře tři. Nízký, referenční a vysoký.

Temelín na export

"Ta aktualizace byla zastaralá již v momentě, kdy ji před rokem náměstek Šolc posílal do vlády," tvrdí například analytik banky J&T Michal Šnobr. Dokument totiž počítá s kontinuálním růstem spotřeby - do roku 2040 až o 30 procent -, který pokryjí právě dva jaderné bloky v jihočeském Temelíně o výkonu přes dva tisíce megawattů. Je přitom nutné podotknout, že již dnes je Česko čistým exportérem elektřiny a vyveze ročně zhruba stejně, kolik vyrobí stávající bloky Temelína.

"Podle současných odhadů by ale s vyšší spotřebou elektřiny bylo Česko bez Temelína v roce 2025 v mírném deficitu," řekl v nedávném rozhovoru pro HN náměstek MPO Pavel Šolc.

Tomu ale neodpovídají dva základní předpoklady. Více jádra má být potřeba kvůli zavírání již dosluhujících hnědouhelných elektráren. Hnědé uhlí sice v horizontu zhruba dvaceti let bez prolomení těžebních limitů začne docházet, výroba z něj se ale bude utlumovat pomaleji, než MPO plánuje. Díky vývoji na trzích s elektřinou totiž dnes již několik firem ohlásilo, že přehodnotily své plány a své zdroje (často před rozpadnutím) neuzavřou. Buď je již prodaly investorům, nebo je samy plánují zrekonstruovat.

Druhým předpokladem je očekávaný růst HDP. Ministerstvo ve svých plánech počítá se stabilním průměrným růstem HDP ve výši dvou procent ročně. Jak jsme ale byli svědky posledních několik let, je to výhled poměrně nejistý. Je sice jasné, že dlouhodobé predikce jsou složité (i proto vzniká často vícero scénářů), nezdá se ale, že by MPO měla vyjít ani predikce na dalších sedm let. Ta totiž počítá s nárůstem spotřeby elektřiny o 13,6 procenta. Vůbec však nebere v potaz fakt, že za posledních sedm let (tedy v letech 2005 až 2012) stoupla spotřeba elektřiny jen o 0,7 procenta.

Jedním z dalších důvodů, proč MPO očekává růst spotřeby, je rozvoj elektromobility. Dnes ale nikdo není schopný určit, o kolik to bude. Střední projekce EGU Brno například počítá v roce 2060 s tím, že elektromobily budou mít 40procentní podíl na trhu, což představuje zhruba 5 TWh spotřebované elektřiny.

Úspory netřeba

Ekologové a zástupci stavebních firem si nejčastěji na koncepci stěžují na to, že nezohledňuje dopady investic do šetrného bydlení či ekologická opatření v průmyslu. "Hlavním problémem koncepce je absolutní pomíjení případných úspor," říká šéf aliance Šance pro budovy Petr Holub. "Takové úspory přitom nejen že sníží spotřebu energií, jsou navíc i vítaným impulzem stagnující ekonomice," dodává s tím, že plány MPO jdou jak proti aktuálním závěrům Mezinárodní energetické agentury, tak i proti poměrně výrazným úsporným plánům Evropské unie.

"Zatím ale na stole nemáme žádnou jasnou politiku Evropské unie, na které by bylo možné nové odhady vytvořit. Jde jen o zbožná přání. Dejte mi na stůl něco konkrétního a pak můžeme vytvářet 'úsporné' scénáře," říká David Pirner, partner poradenské firmy Grant Thornton. Většina úsporných opatření je podle něj navíc v průmyslu implementována postupně, žádné razantní změny tak čekat nemůžeme.

Skeptici nicméně uznávané pravidlo, podle kterého s každým růstem HDP o jeden procentní bod vzroste o půl procenta i spotřeba, rozporují. "Jak jsme viděli například minulý rok v Německu, toto už jednoduše není pravda. Tam o 0,7 procenta vzrostlo HDP, spotřeba elektřiny ale o 1,4 procenta klesla," říká Šnobr. Ještě větší rozdíl je možné pozorovat u úsporných opatřeních v enviromentálně zaměřeném Dánsku. U něho za posledních deset let vzrostlo HDP celkem o necelých 10 procent, spotřeba elektřiny přitom klesla o 5,5 procenta.

"To je oblíbený omyl zelených organizací. Ty říkají, že budeme šetřit energii a vztahují to na všechno. A již si nevšímají toho, že při úsporách je například uhlí nahrazováno elektřinou a podobně," řekl Šolc. A je tu podle něj navíc ještě jeden problém. Úspory jsou drahé a Česko se ekonomicky s Německem ani Dánskem nemůže srovnávat.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

S přispěním Nikity Poljakova


Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů