Postavit energeticky šetrnou budovu je levnější, tvrdí studie

Náklady na výstavbu energeticky šetrné budovy jsou o 6,7 procenta nižší než v běžném standardu. Sníží se i náklady na vytápění a chlazení, a to až o polovinu. Tvrdí to nová studie Šetrné budovy - náklady, úspora, hodnota, kterou dnes představila Česká rada pro šetrné budovy.

Studie tvrdí, že spodní stavba šetrné budovy je levnější o 23 procent než budovy v mezinárodním standardu, a to hlavně díky redukci parkovacích míst pro automobily. "Vrchní stavba je díky střízlivější méně prosklené fasádě levnější o 15 procent. Dražší jsou naopak technická zařízení budovy (asi o 13 procent)," vyplývá ze studie.

Výhodnější je i následný provoz budovy. "Budova stavěná pouze s minimálními normovými nároky spotřebovává o 70 procent více než budova šetrná. Návrh budovy, která vyhovuje mezinárodnímu standardu pak spotřebovává o 56 procent více energie. Roční provozní náklady na energie jsou tedy u šetrné budovy výrazně nižší," tvrdí studie.

Studii zpracovala skupina expertů sdružených v České radě pro šetrné budovy. Mezi autory jsou například architekti a projektanti z brněnské společnosti K4, experti na technická zařízení budov z firem Optimal Engineering a PBA International Prague, konzultanti z firem EkoWATT, H1K nebo Gardiner a Theobald. Vedoucím projektu byli v Praze působící specialista na udržitelnost budov, Američan Eric Jonson a britský konzultant Cory Benson, jehož společnost Made Sustainable má rovněž sídlo v Praze.

Studie porovnává stavební náklady na tři typy administrativních budov. Prvním typem je budova, která splňuje normy, ale nepřidává nic navíc. Druhým typem je budova odpovídající současnému vysokému mezinárodnímu standardu. Třetím zkoumaným typem byla budova splňující principy šetrnosti. Všechny tři typy budov byly navrženy na 13.000 metrů čtverečních čisté pronajímatelné plochy, 2000 metrů čtverečních zastavěné plochy s pěti až sedmi podlažími. Pozemek byl zadán na 6000 metrů čtverečních jako původně zastavěný, na hranici centra města a v blízkosti veřejné dopravy. Zadání také počítalo s parkováním na pozemku, možností zřídit v přízemí obchody a s flexibilním otevřeným půdorysem v podlažích.