Znáte konulárie?
Konulárie (lat. Conulariida, syn. Conulata) jsou paleozoickou skupinou příbuznou
k láčkovcům, jejichž poslední zástupci vymřeli až v triasu. Mají jehlanovitou
schránku čtvercového průřezu, tvořenou fosforečnanem vápenatým a chitinem. Boky
schránky jsou rozdělené povrchovým žlábkem, odpovídajícímu nízkému žebru
prominujícímu do dutiny schránky na její vnitřní straně. Vnější povrch je pokryt
příčnými i podélnými rýhami. Ústí schránky je kryto čtyřmi trojúhelníkovitými
výběžky, vybíhajícími z horního okraje stěn a pravděpodobně bylo věnčeno
chapadly. Konulárie lze pravděpodobně považovat za schránky specializovaných
solitérních polypů. Vyskytují se od kambria (pokud mezi ně nepatří i
vendoconulariidi, pak by byly známé již od proterozoika) až do triasu.
Doporučené stránky: www.geol.umd.edu
[http://www.geol.umd.edu/~jmerck/bsci392/lecture22/lecture22.html]
Konulárie (lat. Conulariida, syn. Conulata) jsou paleozoickou skupinou příbuznou k láčkovcům, jejichž poslední zástupci vymřeli až v triasu. Mají jehlanovitou schránku čtvercového průřezu, tvořenou fosforečnanem vápenatým a chitinem. Boky schránky jsou rozdělené povrchovým žlábkem, odpovídajícímu nízkému žebru prominujícímu do dutiny schránky na její vnitřní straně. Vnější povrch je pokryt příčnými i podélnými rýhami. Ústí schránky je kryto čtyřmi trojúhelníkovitými výběžky, vybíhajícími z horního okraje stěn a pravděpodobně bylo věnčeno chapadly. Konulárie lze pravděpodobně považovat za schránky specializovaných solitérních polypů. Vyskytují se od kambria (pokud mezi ně nepatří i vendoconulariidi, pak by byly známé již od proterozoika) až do triasu.
Doporučené stránky: www.geol.umd.edu
Obr. a foto na:http://muzeum.geology.cz/?item=46
ZDROJ: http://muzeum.geology.cz/
Sdílet článek na sociálních sítích