Konec Temelína je výzva

Energetická společnost ČEZ ukončila tendr na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Stalo se to, co bylo ve vzduchu už téměř rok. Překvapil možná jen rychlý spád událostí v posledních dnech a až zábavná sehranost klíčových aktérů v závěrečném dějství. Nejdříve CEO ČEZ s plnou vážností "nově objeveného poznání" oznámil na setkání s novináři, že bez garancí představenstvo ČEZ nemůže dva bloky dostavět, a hned den nato vláda bez mrknutí oka a zcela jednotně jakékoli garance cen elektřiny vyloučila. Následně už ČEZ nepotřeboval ani čtyřiadvacet hodin, tendr zrušil a vše oznámil jeho zbývajícím dvěma účastníkům, ruskému Rosatomu a americkému Westinghousu.

Na to, že tendr běžel s plnou vážností poměrně dlouhou dobu (vše začalo v roce 2008), proběhlo ukončení tendru až "strojově" hladce. Vždyť ještě na začátku roku 2013 se předpokládalo, že ČEZ podepíše smlouvu na dostavbu Temelína s vítězem tendru už na podzim 2013. Zásadní zlom v postoji k Temelínu zřejmě přinesla i politická změna vzešlá z podzimních voleb. Od začátku bylo zřejmé, že s novou vládou převládne věcný a racionální přístup. Představa Temelína jako "hladové zdi", podporující českou ekonomiku, s novou politickou garniturou vzala rychle za své. V posledních týdnech i měsících už bylo zřejmé, že jak ČEZ, tak i vláda si dávaly hodně záležet, aby neudělaly jakoukoli komunikační nebo taktickou chybu, která by zavdala záminku k případné žalobě nebo arbitráži ze strany účastníků tendru. O ukončení tendru už bylo zřejmě rozhodnuto dávno.

Proč ano, proč ne

Skutečné důvody ukončení tendru jsou ale mnohem širší, nebo dokonce zcela jiné, než jen ten oficiální - tedy neposkytnutí garancí cen elektřiny ze strany státu. Myšlenka dostavby Temelína se zrodila velmi dávno. Mimochodem možnost dostavby prioritně zajímala už i francouzskou společnost EdF, která se za premiéra Zemana před více než deseti lety ucházela o privatizaci ČEZ. Zásadní pokrok projektu nastal ale až v roce 2008, kdy ČEZ požádal ministerstvo životního prostředí o EIA (posudek o vlivu na životní prostředí) pro tento projekt. Tenkrát ČEZ, ale i vláda vycházely ze zcela odlišných podmínek na trhu s elektřinou, než jaká je dnešní realita. Pačesova komise, poradní orgán vlády, stejně jako management ČEZ očekávaly, že ČR bude v roce 2015 trpět nedostatkem elektřiny. Stačilo ale pouhých pět let a svět evropské energetiky převrátil česká očekávání v tomto sektoru úplně naruby. Poslední roky Česko exportuje každoročně rekordních 17 TWh elektřiny, a to má ČEZ ještě v zásobě zcela novou paroplynovou elektrárnu o výkonu 820 MW, jejíž provoz je při současných cenách elektřiny zcela nerentabilní, ale především jejíž výrobní kapacitu nikdo nepotřebuje. Hospodářská krize, ochrana klimatu propojená s přepálenou podporou OZE, tlak na úspory, nefunkční trh s povolenkami CO2, rozvoj těžby břidlicového plynu v USA propojený s výrazným poklesem cen černého uhlí vykonaly své.

Mezičas dobrý, všechno dobré

Jedna etapa české energetiky je za námi a dle mého skončila úspěšně. Ukončení tendru na Temelín není tragédií, ale vzhledem k výše uvedeným okolnostem dobrou zprávou. Zájmy ČEZ ani Česka tímto nejsou nijak ohroženy ani narušeny. Zlomové období pro českou energetiku přijde až mezi roky 2030 a 2035. ČR je v tomto směru jednou z mála šťastných zemí v rámci EU, která má díky vysokým exportům ještě čas "přemýšlet" o budoucnosti své energetiky. Ukončení tendru na Temelín opět otevřelo všechny možnosti dalšího vývoje, a to i včetně nových možností jaderné energetiky. To je uprostřed přerodu evropské energetiky k novému "normálu" klíčové. Nyní bude záležet, zda vláda i odborná veřejnost tuto možnost definitivně pochopí a využijí ve prospěch ČR, a dříve než udělají "národní" rozhodnutí, aktivně se zapojí do diskuse o budoucnosti evropské energetiky spojené s konkurenceschopností celé evropské ekonomiky.


Michal Šnobr
Autor je analytik J&T