Surovinová základna Mongolska
Těžební průmysl
Uvedený sektor je pro mongolské hospodářství naprosto klíčový, zajišťuje cca 22 % HDP, 67 % průmyslové produkce a 90 % z celkového mongolského exportu. To vyvolává potřebu stabilizovat a zpřesnit stávající legislativní rámec pro těžební aktivity (od r. 2010 stále pokračuje zákaz prodeje a obchodování s těžebními licencemi, očekává se nový těžební zákon), zlepšení infrastruktury nezbytné pro návaznou obslužnost dolů i celého těžebního průmyslu, neopomíjení ekologických hledisek. Nelze ovšem opomenout obavy z klesajících celosvětových cen nerostných surovin, velký dopad v r. 2013 především snižující se ceny uhlí. Dle statistik se během posledních 5 let počet průzkumných licencí se snížil z 4111 ks na přibližně polovinu.
Pokud jde o těžební průmysl, vláda očekává, že budou prozkoumány nové možnosti těžby (hovoří se např. o břidlici) a že budou postaveny nové závody, a to jak zahraničními, tak domácími investory (kteří ovšem aktivity vzhledem k nejasnému prostředí výrazně omezují). Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko v podstatě závislé. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru. Dlužno konstatovat, že naprostá většina všech nerostů se v Mongolsku těží povrchově.
Hodnotou vývozu v letech 2011, 2012 i 2013 bylo nejvýznamnější uhlí následované mědí. Mongolsko se dokonce stalo nachvíli největším konkurentem Austrálie při vývozu uhlí do Číny (záplavy v Austrálii v r. 2012), ovšem dopravní náklady výhodu Mongolska opět stírají (v současné době jsou vyšší z Mongolska při exportu do Číny než při cestě z Austrálie a mongolské uhlí začíná být cenově nekonkurenceschopné). Na významu však dále narůstá např. těžba železné rudy, uranu, molybdenu, ropy, wolframu, fluoritu a zinku. Celkem se v Mongolsku nachází 69 nerostů a další zeminy (včetně vzácných prvků).
Mongolská vláda považuje níže uvedené doly za strategické:
č. |
Název dolů |
Název nerostů |
Provincie |
1 |
Tavan Tolgoi |
Uhlí |
Umnugobi |
2 |
Nariin Sukhait |
Uhlí |
Umnugobi |
3 |
Baganuur |
Hnědé uhlí |
Ulánbátar |
4 |
Šivee-Ovoo |
Uhlí |
GobiSumber |
5 |
Mardai |
Uran |
Dornod |
6 |
Dornod |
Uran |
Dornod |
7 |
Gurvanbulag |
Uran |
Dornod |
8 |
Tumurtei |
Železná ruda |
Selenge |
9 |
Oyu Tolgoi |
Měď, zlato |
Umnugobi |
10 |
Tsagaan suvarga |
Měď, molybden |
Dornogobi |
11 |
GOK-Erdenet |
Měď, molybden |
Orchon |
12 |
Burenkhaan |
Fosfor |
Khubvsgul |
13 |
Boroo |
Zlato |
Selenge |
14 |
Tumurtein Ovoo |
Zinek, olovo |
Suchbaatar |
15 |
Asgat |
Stříbro |
Bayan-Ulgii |
16 |
Khushuut |
Uhlí |
Khovd |
17 |
Tsaidamnuur |
Uhlí |
Tuv |
18 |
Gatsuurt |
Zlato |
Selenge |
19 |
Khalzanburgedei |
Vzácné prvky |
Khovd |
20 |
Lugiin Gol |
Vzácné prvky |
Dornogobi |
21 |
Mushgia Khudag |
Vzácné prvky |
Umnugobi |
22 |
Khotgor |
Vzácné prvky |
Umnugobi |
Zlato se těží povrchově s poměrně nízkými náklady. V roce 2008 bylo vytěženo celkem 15,2 tun zlata s postupnou klesající tendencí do r. 2012. Protože se spekulovalo, že klesala pouze těžba oficiální, byla proto v r. 2013 zavedena změna ve zdanění (výrazně nižší sazba) při prodeji zlata do centrální banky a statistiky rázem vzrostly (celkem 7,6 t v r. 2013). Koncem r. 2010 mongolská vláda vyhlásila zájem vyvlastnit 254 licencí na zlato, které se nacházejí v chráněné zóně, tj. u řek, vod a lesů (tzv. zákon s dlouhým názvem). O této skutečnosti nebylo dosud zcela rozhodnuto (zrušeny byly některé licence), nicméně faktem je, že ve státním rozpočtu nejsou tak obrovské peníze na odškodnění a navíc tento krok způsobuje mnohé komplikace - nelegální těžba, opuštění bez revitalizace aj.
Hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie v Mongolsku je uhlí. Zásoby se odhadují až na 162 mld. tun, přičemž až 1/3 je černé koksovatelné. Problémem je zadluženost v rámci energetického sektoru. Těžba uhlí v roce 2008 činila cca 10 mil. tun, přičemž v r. 2011 již 22 mil. tun. Od r. 2012 však sledujeme klesající tendenci, neboť nejenže Čína jakožto největší odběratel využívá své síly, ale došlo i ke snížení cen celosvětových a přeprava je velice nákladná. Čísla by měla výrazně vzrůst po úplném otevření ložiska Tavan Tolgoi.
Zahraniční firmy se v Mongolsku pokoušejí o těžbu ropy. V současné době firmy z USA, Austrálie a Číny těží několik stovek tis. barelů ropy ročně. Zásoby nejlépe prozkoumaného ložiska se odhadují na 1,5 mld. barelů. V roce 2008 se vytěžilo 1174 tis. barelů ropy, v r. 201 již 5244 tis. barelů. Vzhledem k tomu, že Mongolsko doposud nedisponuje ani jednou funkční rafinerií, musí všechny zpracované ropné produkty dovážet. Problematická závislost na Rusku se projevila v květnu a červnu 2011, kdy v podstatě nebyla v celé zemi k dispozici nafta.
Dne 12. ledna 2013 mongolská vláda rozhodla, že bude postavena nová rafinerie, aby si Mongolsko mohlo začít samo zajišťovat celou spotřebu pohonných hmot z vlastní výroby od roku 2015. Rafinerie má být postavena v provincii Darchan-Úl s roční kapacitou cca 2 mil. tun ropy (japonská firma Toyo Engineering ve spolupráci s některými místními společnostmi); ovšem vydáno je několik dalších licencí na stavbu obdobného typu.
ZDROJ: businessinfo.cz