Za 20 let bylo v Lužických horách vysazeno 2182 jedinců tisu červeného

V České republice se nezachovalo mnoho lesů, jejichž přirozenou součástí je tis červený, náš autochtonní jehličnan, který dnes patří mezi silně ohrožené rostlinné druhy chráněné zákonem. Kromě několika početných regionálních populací (zejména Moravský kras, Křivoklátsko, střední Povltaví) má dnes řada jeho dochovaných výskytů spíše charakter zbytkových populačních torz. S danou dřevinou se tak lze paradoxně mnohem častěji setkat ve výsadbách veřejné zeleně v obcích (hřbitovy, zahrady, parky aj.). Od roku 1999 se také v Lužických horách zvýšil zájem o záchranu populace místního tisu. Součástí realizovaných opatření jsou rovněž doplňovací (posilovací) výsadby in situ, umisťované do lesních porostů s vhodnými stanovištními podmínkami. Na rozdíl od repatriace (reintrodukce) představuje posilování výsadbu jedinců do dosud existující zbytkové populace za účelem zvětšení její velikosti a genové variability.