Mikroplasty pochází zejména ze syntetických textilií, ne z obalů

Z globální spotřeby plastů v objemu okolo 300 mil. tun skončí v oceánech jako mikroplasty zhruba 1,5 mil. tun. Největšími zdroji mikroplastů jsou syntetické textilie, pneumatiky a městský prach. Obaly na tvorbě mikroplastů mají minimální podíl. Mikroplasty jsou drobné pevné plastové částice menší než pět milimetrů, které stále více znečišťují naši půdu, řeky, jezera a oceány. Jsou obvykle klasifikovány jako ,,primární" nebo ,,sekundární". Primární mikroplasty jsou specificky vyráběny tak, aby měly malou velikost, ale mohou také pocházet z oděru velkých plastových předmětů během výroby, používání nebo údržby. Například opotřebením pneumatik nebo otěrem syntetických textilií při praní. Sekundární mikroplasty vznikají rozpadem plastových předmětů na menší úlomky vzhledem k vnějšímu prostředí, například opotřebení rybářských sítí. Znečištění velkým plastovým odpadem tzv. makroplasty je problémem, který je postupně řešen novými legislativními opatřeními k intenzifikaci cirkulárnějšího přístupu nakládání s plasty. Ovšem mikroplasty jsou téměř neviditelné a doposud unikaly větší pozornosti vědců a veřejnosti. Až nyní se tvoří strategie a k tomu příslušná nařízení, která budou vznik mikroplastů eliminovat. Podle analýzy Evropské investiční banky (EIB), se v současnosti celosvětová spotřeba plastů odhaduje na 300 milionů tun ročně, z čehož asi 1,5 milionu tun primárních mikroplastů končí v oceánech. Přibližně 98 % tohoto objemu se tvoří činností na pevnině a zbývající 2 % […] Článek Mikroplasty pochází zejména ze syntetických textilií, ne z obalů se nejdříve objevil na Obaly 21.