Experti Arniky odebrali přes 100 vzorků v regionech Syunik a Lori. Varují před zdravotními riziky spojenými s těžbou

Tým Arniky se v září vrátil z mise v Arménii, kde odebral sto vzorků z oblastí zasažených těžbou. Cílem bylo poskytnout místním obyvatelům spolehlivá data o tom, jak těžební činnost ovlivňuje jejich zdraví a životní prostředí. Na začátku září jsme vyrazili na dvoutýdenní pracovní cestu do Arménie. První zastávkou byla návštěva českého konzulátu v Jerevanu, kde jsme se setkali s diplomaty a informovali je o našich aktivitách v regionech Syunik a Lori, kde Arnika dlouhodobě působí. Diskutovali jsme také o konkrétních rizicích spojených s těžbou, kterým jsou obyvatelé těchto oblastí vystaveni, a upozornili na problematický aspekt zahraniční kapitálové účasti v těžebních společnostech. Zatímco zisky z těžby plynou také zahraničním investorům, ekologická zátěž a zdravotní rizika dopadají na místní obyvatele. Přes 100 vzorků z nejzatíženějších oblastí Během výjezdu mezi sme odebrali celkem 108 vzorků půdy, prachu, sedimentů a lidské moči v oblastech nejvíce znečištěných těžebním průmyslem v regionech Syunik a Lori: V jižním regionu Syunik proběhl odběr v obcích Kajaran, Kapan, Geghanush a Gomaran Na severu Arménie v oblasti Lori se výzkumníci zaměřili na obec Arjut, kde kromě prachu odebírali také vejce z domácích chovů v blízkosti místní skládky ,,Vzorky jsme odebírali poblíž rozsáhlých odkališť, jejichž rozměry si v Evropě dokážeme jen těžko představit," popisuje Gregory Maliukov, projektový koordinátor arménského projektu Arniky. ,,Odkaliště Artsvanik, kam putují odpady z kombinátů ve městech Kapan a Kajaran provozovaných společností ZCMC, je dokonce třetí největší svého druhu na světě." Místní obyvatelé dlouhodobě vyjadřují obavy ze znečištění způsobeného těžbou, ale donedávna neměli k dispozici dostatek dat. Tuto informační mezeru Arnika již několik let zaplňuje. Reakce na naše přednášky ukázala, jak velký zájem mají lidé o výsledky, protože potřebují vědět, čemu jsou vystaveni. Pátrání po těžkých kovech Vzorky nyní analyzují odborníci Státního zdravotního ústavu v Praze, Státního veterinárního ústavu v Praze a VŠCHT. Pátrají po přítomnosti látek jako PCBs, OCPs, bromovaných zpomalovačů hoření, PFAS (,,věčné chemikálie") a UV stabilizátorů, jakož i těžkých kovů - arsenu, kadmia, olova, chromu, rtuti, molybdenu, mědi a niklu. Tyto látky mohou způsobovat rakovinu, poškození ledvin, jater a nervového systému, endokrinní a hormonální poruchy, poškození imunitního systému, vývojové poruchy a snížení IQ u dětí, reprodukční problémy a komplikace v těhotenství. Hrozí zdvojnásobení koncentrace nebezpečných látek Součástí mise byl i dialog s lidmi v postižených regionech, například v již zmíněném Kapanu jsme organizovali veřejnou přednášku o rizicích spojených s odkališti, které se zúčastnilo zhruba dvacet místních občanů. Získali informace o tom, kdy budou k dispozici výsledky průzkumu a jak je mohou využít v jednání s místními úřady o budoucnosti těžby. Důležitá byla také naše účast na veřejném zasedání místní rady v Pambaku, které se konalo 11. září, a kde bohužel místní rada schválila geologické průzkumy v lokalitě Karaberd s cílem prověřit možnost rozšíření těžby. Odborník Arniky v oblasti toxických látek, Jindřich Petrlík, seznámil radu s výsledky předchozího výzkumu Arniky z roku 2023, který v Karaberdu potvrdil vysoké koncentrace těžkých kovů jak ve vzorcích půdy a sedimentů, tak ve vlasech, rybách a moči místního obyvatelstva. ,,Pokud vznikne nový důl, mohou se již zjištěné koncentrace těžkých kovů zdvojnásobit. Tím by bylo porušeno právo místních obyvatel na život ve zdravém prostředí," varoval Petrlík radu. Výsledky letošních analýz budou k dispozici na jaře 2026. Arnika je plánuje představit nejen obyvatelům dotčených obcí, ale také arménským úřadům a mezinárodním organizacím.