Emise nebezpečných látek v ČR převážně klesají, ale v?některých místech to neplatí

Podle dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2024 pokračovalo snižování emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, reprotoxických látek, skleníkových plynů, plynů způsobujících kyselé srážky, rtuti a dalších těžkých kovů. K hlavním zdrojům znečištění patřily chemičky, výrobci plastů, uhelné elektrárny a dřevozpracující provozy.  Výjimkou z celkového poklesu jsou emise rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu a látek nebezpečných pro vodní organismy. Znepokojivé jsou zejména skokové nárůsty emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících podniků v Lukavci (kraj Vysočina) a nárůst emisí dioxinů z teplárny Veolia v Přerově, způsobený přechodem na spoluspalování paliva z odpadů. O znečištění ve svém okolí se lidé dozví na webuwww.znecistovatele.cz Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy některých nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2024 k?nim přibyla i významná skupina per- a polyfluoralkylovaných látek (PFAS).   "Nových chemických látek, které používáme, přibývá každým dnem obrovské množství. O důsledcích jejich používání víme ve většině velmi málo. PFAS se od 50. let minulého století rozšířily v mnoha variantách a jsou obsaženy v široké skále zboží, které používáme. Dnes již víme, že jsou pro náš organismus toxické a jejich náhrada nebude snadná. Velké koncentrace v komunálních vodách mohou být odstraněny jen za zvýšených nákladů. Neznáme příčiny nemocí a postižení, které se projevují již u malých dětí nebo mladých lidí stále častěji. Jednou z příčin mohou být právě tyto PFAS. Vynaložené prostředky mohou zachránit zdraví mnoha lidí. Jedním z největších producentů v ČR jsou právě odpadní vody z chemičky Precheza v Přerově. Také ona musí hledat náhradu, aby neznečišťovala náš region," řekla senátorka Jitka Seitlová. V roce 2024 poskytlo data 1236 provozoven, což je o 18 více než v roce 2023 (1218 provozoven).  ,,Jsme rádi, že IRZ své dvacetiletí oslavil přidáním tak významné skupiny jakými jsou per- a polyfluoralkylované látky (PFAS), a ještě více nás těší, že se tak stalo na základě výzvy Řeky bez jedů, kterou podepsalo téměř 8 tisíc lidí. K největším zdrojům těchto látek, které jsou nebezpečné už v malých koncentracích a přetrvávají v životním prostředí víceméně beze změn překvapivě patří vedle čistíren odpadních vod také chemičky Precheza Přerov a DEZA Valašské Meziříčí," komentoval novinku v IRZ Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika. V žebříčcích znečišťovatelů za rok 2024 dominují provozy z Ústeckého, Moravskoslezského, Pardubického kraje a Vysočiny. Největšími znečišťovateli jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Lukavec se kvůli výraznému nárůstu emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících provozů dostal mezi provozy s vysokými emisemi zdraví škodlivých látek. Huť Liberty Ostrava ze žebříčků vypadla, protože nebyla v provozu. Podobný osud pravděpodobně v roce 2025 čeká Spolanu Neratovice, která letos ukončila výrobu PVC a kaprolaktamu a předala odpady s rtutí z uzavřené výroby chlóru. "Emise rtuti se daří pomalu snižovat díky odklonu od využívání uhlí a aplikaci emisních limitů na ochranu zdraví lidí. Proto elektrárna Tušimice sice spálila více uhlí než elektrárna Počerady, ale Počerady vypustily o 77 procent více rtuti. Počerady totiž získaly emisní nezákonnou výjimku, kterou však teprve loni zrušil soud. Díky práci ekologických organizací však nová výjimka obsahuje závazný emisní strop a elektrárna tak bude muset buď skončit v roce 2028 nebo emise rtuti výrazně snížit, aby mohla fungovat. Můžeme tedy očekávat, že zátěž prostředí jednou z nejjedovatějších látek klesne," řekl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.   Arnika žebříčky největších znečišťovatelů na základě dat z?IRZ připravila letos již po dvacáté. K?výročí IRZ proto vydala v?loňském roce brožuru, která shrnuje historii tohoto zásadního nástroje pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí. Stejně jako reálný dopad IRZ na chování podniků, které se díky pravidelnému zveřejňování informací o vypouštění znečišťujících látek dlouhodobě snaží o zlepšení svých technologií a snižování svých dopadů na životní prostředí a zdraví lidí nejen v okolí svých podniků. ,,Domníváme se, že k?trvalému snižování emisí škodlivých látek z?průmyslových provozů přispěly i naše žebříčky, které jim poskytují srovnání s?ostatními znečišťovateli a přispívají k?informovaností občanů o míře vypouštěných škodlivých látek z?konkrétních provozů," řekl k?letošnímu výročí Jindřich Petrlík. V?tomto roce také prošel thajským parlamentem zákon o zavedení registru znečišťování v?této zemi. Arnika se na přípravě zákona podílela společně s thajskou organizací EARTH. Arnika však ve společných projektech podporuje zavádění registrů i v?dalších zemích  a v?roce 2024 také vydáním globálního průvodce pro občanský sektor "Pollutant Release and Transfer Register and Civil Society".  Vybrané látky s vysokou toxicitou  Rtuť  Devět z deseti největších zdrojů emisí rtuti do ovzduší tvoří uhelné elektrárny a teplárny. Celkové emise rtuti v roce 2024 meziročně klesly o 14 % (asi 300 kg). Největší pokles (-44 %) zaznamenala Sokolovská uhelná díky výraznému snížení spotřeby uhlí. Naopak největší nárůst (+140 %) evidovala Teplárna Kladno (skupina Sev.En Energy Pavla Tykače), pravděpodobně kvůli vyššímu podílu méně kvalitního uhlí. Největším zdrojem rtuti v Česku zůstává elektrárna Počerady (rovněž Sev.En Energy), následovaná elektrárnami Prunéřov, Chvaletice a Ledvice. Dioxiny  Celkové množství dioxinů v hlášeních do IRZ meziročně narostlo ze 111 na 116 gramů TEQ/rok, ale může za to i výrazná chyba v?hlášení emisí z?cementárny Cemex v?Prachovicích, která podle dat dostupných na stránkách ČHMÚ (sice zvýšila emise dioxinů z?nuly na 28,5 mg TEQ, ale nikoliv na 28,5 g TEQ ohlášených v?IRZ. Po opravě v?IRZ změníme i náš žebříček a bude to znamenat i meziroční pokles těchto látek ohlášených do IRZ. Třinecké železárny sice množství dioxinů v odpadech meziročně snížily ze 40 na 30 g TEQ, což je hodně, ale v žebříčku zůstaly na prvním místě. K nebezpečným praktikám spaloven odpadů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů. Jednou z?firem, která takto používá popílky ze spaloven je Gemec Union v?žebříčku na 8. místě. I této problematice se věnuje nová globální studie ,,Waste Incineration and the Environment" (Spalovny odpadů a životní prostředí), kterou Arnika zveřejnila v září 2024. Styren  Emise styrenu ohlášené do IRZ meziročně výrazně poklesly o více jak 20 tun/rok z téměř 103 tun na 82,5 tuny. Zcela ze žebříčku znečišťovatelů touto látkou zmizel Synthos Kralupy nad Vltavou, který v roce 2023 vypustil přes 11 tun této látky a zdá se tedy, že dodržel slovo a výrazně snížil úniky styrenu ze svého provozu. O více jak 3 tuny emise styrenu snížil také provoz C. Bechstein Europe s.r.o. v Hradci Králové. Formaldehyd  Zatímco emise styrenu v roce 2024 výrazně poklesly, zaznamenaly emise formaldehydu výrazný nárůst, a to o téměř 9 tun/rok. Nejvíc za to mohou dva dřevozpracující provozy v?Lukavci v?kraji Vysočina, Dřevozpracující družstvo a.s. Lukavec (nárůst o téměř 6 tun/rok) a Lukaform, který ohlašoval poprvé a hned více jak 2 tuny. V?součtu se za rok 2024 podílely na více jak polovině všech ohlášených emisí formaldehydu do IRZ z?celé ČR. Emise škodlivin do ovzduší  Skleníkové plyny  Za rok 2023 ohlásily naše průmyslové provozy méně skleníkových plynů než za rok 2020, tedy v období covidu, a v roce 2024 došlo k jejich dalšímu snížení (o dalších cca 7 milionů tun/rok). Ze zdrojů skleníkových plynů v první desítce jejich emise zvýšily meziročně jen elektrárny Tušimice, Prunéřov a papírna Mondi štětí. Ostatní elektrárny oznámily jejich pokles. Mimo elektrárny jsou v první desítce také chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí.  Zcela z ní vypadla huť Liberty Ostrava a. s. Prach  Emise prachu v ČR setrvale klesají. V roce 2024 byly nižší o více jak 200 tun za rok. Žebříček jeho největších zdrojů vedou tři uhelné elektrárny: Počerady, Prunéřov a Chvaletice a až čtvrté jsou Třinecké železárny.  Rakovinotvorné látky  Spolana Neratovice, která se drží na nechvalném prvním místě tohoto žebříčku, zvýšila meziročně emise vinylchloridu, a to o zrhuba 1,5 tuny/rok. Emise trichlorethylenu, další rakovinotvorné látky, u ní zůstaly na zhruba stejné úrovni jako v?roce 2023, tedy 32 tun/rok. Nicméně emise obou těchto látek by v?hlášení za rok 2025 měly být na hodnotách blížících se nule, protože problematické provozy vyroby PVC a kaprolaktamu byly ve Spolaně Neratovice počátkem tohoto roku uzavřeny. Pro víc informací kontaktujte tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče lubos.pavlovic@arnika.org, 606 727 942