Jihočeští rybáři provzdušňují rybníky, někde chybí i metr vody

Jihočeští rybáři musejí v horkých dnech používat provzdušňovací techniku, která zajišťuje rybám v rybnících kyslík. Úhyn ryb zatím nezaznamenali. Někteří rybáři aerační technikou nasazují jen místy, protože zařízení vodu v rybnících ohřeje a ryba se pak nemá kde ochladit. ČTK to dnes řekli zástupci Rybářství Třeboň, Rybářství Nové Hrady a firmy Blatenská ryba.

Na jiných místech země ryby kvůli suchu hynou. O víkendu uhynulo až 100 tun ryb v rybníku Nesyt na Břeclavsku, v pražském Čimickém rybníku uhynulo v červenci 150 kilogramů ryb, desítky ryb uhynuly v srpnu u Ponětovického rybníka na Brněnsku, další uhynuly i v rybníku Rosnička u Svitav.

Rybářství Třeboň, které hospodaří na 440 rybnících o výměře 8000 hektarů, chybí kvůli suchu v rybnících 40 procent vody. "Zatím nedošlo k extrémním situacím, zatím obsádky drží, zatím bez nějakých významných úhynů," řekl dnes ČTK předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.

Provzdušňovací techniku mají třeboňští zapnutou na 40 procentech rybníků. Jeden stroj stojí od 20.000 do 30.0000 Kč, společnost jich má desítky. "Potřebujeme, aby pršelo a ochladilo se," řekl Malecha.

Firma Blatenská ryba, jež hospodaří na 1550 hektarech rybníků, nasadila aerační techniku jen na třech rybnících. Když se voda hodně čeří, prohřeje se i dole, řekl k tomu dnes ČTK ředitel firmy Jiří Bláha.

"Problémy byly, ryba po ránu na hladině 'troubila', měla nedostatek kyslíku, tak jsme nasadili aerační techniku, ale není to v masové míře, spíš menší aerátory. Je problém, že voda je dole chladnější. Když se dá velký aerátor nebo kesener a kdybyste hodně čeřil, tak vodu obrátíte, bude prohřátá v celém sloupci a ryba se pak nemá kam schovat do chladnější vody," řekl Bláha.

Ryby firmě zatím neuhynuly. "S vodou jsme na tom tragicky, jsou rybníky, kde schází i metr vody. Ryby by zasloužily metál, že vydržely v té teplé vodě. Byl pokles kyslíku v souvislosti s tlakem před bouřkou, přestávali jsme v horkých dnech krmit, abychom rybě ještě neztěžovali život tím, že když se nakrmí, tak má daleko větší spotřebu kyslíku," řekl Bláha.

Blatenští mají roční produkci 800 tun. Řeší, aby měli vodu na sádkování ryb: vyloví je v říjnu a mnohdy nechají do Vánoc. "Tam se čeřiče hodit budou, aby byla spotřeba co nejmenší a kyslík se udržel," řekl Bláha.

Rybářství Nové Hrady, které se stará o 330 rybníků o rozloze 1258 hektarů, nasadilo aerační techniku téměř na všech rybnících, kde má elektřinu. Jde o 30 až 40 procent rybníků. "Jak byly bouřkové poklesy tlaků, došlo k deficitům (kyslíku). Úhyny zatím nemáme. Některé rybníky jsou na plném stavu vody, většina tak od 60 do 80 procent stavu vody," řekl ČTK řekl ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař.

Novohradští rybáři, jejichž roční produkce činí 5000 tun ryb, mají aerační stroje, které stojí 20.000 až 25.000 Kč, podle síly motoru a výkonu. Jak řekl Zvonař, kesenery se za socialismu vyráběly v Českých Budějovicích nebo si je rybáři dělali sami, dnes kupují techniku z Itálie, jiné stroje se dovážejí i z Číny.

Rybářství Třeboň je největším producentem sladkovodních ryb v Evropě. Na tuzemské produkci ryb se podílí 15 až 18 procenty. Roční produkce činí asi 3200 tun, z toho tvoří 90 procent kapři.

Václav Koblenc