Vinohrady rozkvetly, ale žízní

Letošní jaro bylo podle Českého hydrometeorologického ústavu nejsušší od počátku měření a navázalo tak na loňské, které skončilo jako šesté srážkově nejchudší v historii.

,,Vinice jsou v plném květu a stávající sucho nemá zatím na révu zásadní vliv. Do vinobraní je ještě daleko, čeká nás hlavní vegetační sezóna, kde bude voda potřeba. Celkově pro zemědělce je letošní suchý rok problém, a to napříč celou Českou republikou," uvádí Jan Filipovič, ředitel vinařství Templářské sklepy.

Velkým tématem mezi vinaři jsou závlahy, které se zpravidla používají v létě, když je sucho.

,,V našem vinařství Habánské sklepy teď testujeme novou metodu použití závlahy po celou dobu vegetace, abychom révu co nejlépe připravili na náročné letní měsíce, kdy ji sucho začne skutečně stresovat," říká Petr Ptáček, vinohradnický manažer skupiny BOHEMIA SEKT.

Situaci komplikuje i nestabilita počasí: suché epizody se střídají s bleskovými povodněmi a kroupami. Půda tak není schopna vodu zadržet, a srážky, které přijdou, se vlivem tepla rychle vypařují.

Vedle sucha čelí vinaři i dalším rizikům. Za sebou mají již první vlnu krupobití, která zasáhla zejména Slovácko, Mikulovsko i Bzenecko. A do budoucna hrozí ještě závažnější problém - zlaté žloutnutí révy (Flavescence dorée), choroba, která dokáže v krátkém čase zlikvidovat celý vinohrad.

,,Úspěch ročníku rozhodne především to, jak se porosty vyrovnají s kombinací sucha a přívalových dešťů. Z dlouhodobého hlediska je však obrovskou hrozbou rozvoj zlatého žloutnutí révy, které může paralyzovat naše vinohradnictví na roky dopředu," upozorňuje Bořek Svoboda, ředitel Zámecké vinařství Bzenec.

Zlaté žloutnutí révy se v Evropě šíří například v Maďarsku, Slovensku nebo Slovinsku a v některých oblastech Francie či Itálie již způsobilo likvidaci celých vinic.

Klimatické změny napříč Evropou přepisují vinařskou mapu. Nové vinice vznikají v Polsku, Nizozemsku, Belgii i ve Velké Británii a v tradičních vinařských zemích, jako je Itálie, se výsadby posouvají do vyšších poloh.

Moravští vinaři podobné kroky zatím ve větší míře nezvažují. Vyplývá to z aktuálního průzkumu mezi členy Vinařské unie ČR. ,,Zakládání vinohradů v nových lokalitách většina vinařů nepovažuje za prioritu. Prakticky nutností jsou investice do adaptačních opatření ve stávajících vinicích od lepšího hospodaření s vodou přes odolnější PIWI odrůdy nebo vhodnější podnože. Vedle klimatických změn řeší rostoucí náklady, pokračující pokles spotřeby i dlouhodobý nedostatek pracovních sil," dodává Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR.