Ostrava se chce zaměřit na opatření reagující na změny klimatu

Ostrava se chce více zaměřit na opatření, která budou reagovat na změny klimatu a s nimi spojené sucho. Město už letos vyčlenilo na vhodné projekty zhruba tři miliony korun, v rozpočtu pro příští rok by tuto částku chtělo zvýšit. Novinářům to dnes řekla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová (ANO). Jde například o rozvoj městské zeleně či budování pítek.

Podle Šebestové se město jako jedno z prvních v Česku rozhodlo připravit vlastní adaptační strategii na změny klimatu. Na toto téma dnes uspořádalo i mezinárodní konferenci, kde získávalo zkušenosti od měst, která již projekty zmírňující dopady změn klimatu uskutečňují. Jde například o ídeň či Essen. Strategii město zpracovalo na konci loňského roku a letos v červnu byla schválena orgány města.

"Naše adaptační strategie obsahuje celou řadu vhodných návrhů a projektů, které směřují k minimalizaci dopadů klimatické změny na život ve městě. Některé půjdou zrealizovat snadno a rychle, některé jsou hotové, na množství z nich pracujeme a jsou v různé fázi připravenosti," uvedla Šebestová. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), který se dnes konference rovněž účastnil, má v současnosti obdobnou strategii vypracovánu celkem osm měst v Česku.

Podle Šebestové město finančně podpořilo třeba revitalizaci prostranství u obchodního centra Duha v ostravské části Poruba, jehož součástí bude rovněž vodní prvek či zeleň. Peníze směřovaly i na vytvoření pítek v Bělském lese. Do budoucna by město chtělo podpořit například revitalizaci Pustkoveckého údolí nebo lesoparku Benátky. Město také zvažuje, že by zřídilo funkci městského zahradníka. Pomáhal by v městských obvodech se správnou údržbou zeleně či výsadbou stromů vhodných pro dané prostředí. Podle Šebestové je nutné rovněž naučit investory, aby s opatřeními reagujícími na změnu klimatu počítali už ve svých projektech.

"Po letošním extrémně suchém létě asi už nikdo nepochybuje, že změna klimatu ovlivňuje naši krajinu. Protože v Česku žijí téměř dvě třetiny obyvatel ve městech, musí radnice pracovat na opatřeních proti vlnám veder, suchu, ale současně i povodním, protože to jsou extrémy, se kterými se s postupující změnou klimatu budeme setkávat stále častěji," uvedl Brabec. Podle něj mezi základní opatření patří třeba rozvoj městské zeleně, hospodaření se srážkovými vodami nebo instalace zelených střech. Na řadu opatření mohou města získat peníze z dotačních programů.