zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Škodlivé PFAS v hnojivu z čistírenských kalů mohou kontaminovat potraviny

11.10.2021
Zemědělství
Čištění odpadních vod
Šlendryján
Zdraví
Škodlivé PFAS v hnojivu z čistírenských kalů mohou kontaminovat potraviny

Toxické perfluorované látky (PFAS) (1) v hnojivu používaném na polích podle výsledků studie překračují až dvacetinásobek bezpečného limitu. Tyto "věčné chemikálie" prokazatelně zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu anebo snížení plodnosti. Senát ve svém dnešním usnesení žádá zavedení pravidelného a systematického monitoringu vody, potravin a kalů, který v České republice dosud chyběl.

"Zátěž životního prostředí a nebezpečí kontaminace potravin perfluorovanými látkami jsou obrovské. Zavedení kontroly vody, potravin a čistírenských kalů pomůže kontaminovaná místa identifikovat, sledovat a vypracovat i plán na jejich postupné vyčištění," říká prof. Tomáš Cajthaml, vedoucí Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu AV ČR, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK.

Zdrojem znečištění vod je nejen průmysl, ale i domácnosti a běžné používání výrobků s obsahem PFAS. Chemikálie následně končí v odpadních vodách a hromadí se v kalu z čistíren odpadních vod, který se používá k hnojení na polích, kde PFAS mohou kontaminovat potraviny.

O zásadním omezení PFAS tam, kde nejsou pro společnost zásadní, hovoří Zelená dohoda pro Evropu. Nyní se Dánsko, Německo, Nizozemí, Norsko a Švédsko chystají předložit společný návrh Evropské chemické agentuře (ECHA) na zákaz celé skupiny těchto látek v hasicích pěnách, textilu, kosmetice či materiálech pro styk s potravinami na celoevropském trhu. Zatímco na evropské úrovni probíhají jednání o plošném zákazu, v České republice se teprve začíná uvažovat o monitoringu PFAS v životním prostředí.

"Zákaz celého spektra perfluorovaných látek je tím nejefektivnějším řešením. Na trhu dávno existují bezpečné alternativy a bez škodlivých PFAS se proto obejdeme. Je tedy nejvyšší čas, aby Česká republika pomohla plošný zákaz PFAS v Evropské unii prosadit," říká Jitka Straková ze spolku Arnika.

Studii znečištění pitné vody perfluorovanými látkami a srovnání se vzorky balených pitných vod zpracoval tým prof. Tomáše Cajthamla (2). Výsledky monitoringu ve 43 aglomeracích České republiky prokázaly celé spektrum perfluorovaných látek, včetně těch dávno zakázaných a monitorovaných Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin. Nejvyšší koncentrace se nacházejí právě v kalech z čistíren velkých aglomerací.

Všudypřítomnost PFAS prokázal ve svých výzkumech i spolek Arnika, který testoval dětské nepromokavé rukavice (3) a papírové obaly fastfoodových potravin (4).

Perfluorované látky (PFAS) jsou rozsáhlou skupinou zhruba 4700 synteticky vyrobených látek. Říká se jim "věčné chemikálie", protože se v přírodě vůbec nerozkládají. Do prostředí se dostávají při výrobě těchto látek, z odpadu na skládkách, popelu ze spaloven, omýváním teflonového nádobí, praním nepromokavého textilu s vrstvou Gore-Tex a používáním hasicích pěn.

V přírodě se téměř nerozkládají, kontaminují pitnou vodu, půdu nebo ovzduší. Největším problémem je jejich všudypřítomná kontaminace vody - přetrvávají roky v atmosféře a v dešťových srážkách se šíří po celé planetě. Nelze je všechny snadno rozložit v čistírnách odpadních vod, mohou unikat ze skládek a nezničí je ani spalování ve spalovnách.

U člověka mohou zvyšovat riziko onemocnění štítné žlázy, vysokého krevního tlaku v těhotenství, hodnotu cholesterolu v krvi nebo riziko rakoviny ledvin, vaječníků, varlat a prostaty. Dále mohou snižovat účinnost očkování, plodnost u žen nebo porodní váhu u novorozenců.


Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí