Založil start-up s kamarádem z Cambridge, kde se věnuje zavádění 3D tisku do medicíny a na TUL se jako vědecko-výzkumný pracovník zabývá čištěním vody pomocí nanovláken. Jak se dívá na spojení vědy a byznysu Karel Havlíček působící na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace?
Dobré nápady si zaslouží uplatnění. Karel Havlíček propojuje firmy a výzkum
,,Já se pro chemii rozhodl už na střední škole, mám chemickou průmyslovku. Technická univerzita v Liberci mě táhla právě pro nanotechnologie. Bylo to něco nového. Láska k chemii byla jasná, ale trochu lituji, že jsem se nevydal na medicínu. Ale beru to s humorem. Doktor jsem. Jenom přírodních věd," glosuje Karel.
Zájem o medicínu ho nikdy neopustil. V rámci výuky na TUL navštěvoval i veřejné pitvy. A vlastně se má s medicínou co do činění pořád. Založil start-up se svým kamarádem, který se na Cambridge věnuje vývoji kochleárních implantátů.
,,Dávalo nám smysl mít něco vlastního. Rozjeli jsme firmu 3D tisku pro medicínu. Máme certifikované materiály, umíme tisknout tak přesně, že zvládneme i drobounké kůstky v uchu. Tiskneme s vysokou přesností a s důrazem na detaily. Na modelování je expert právě kolega z Cambridge, já se starám o tisk. Děláme i dentální náhrady, třeba různé korunky. Já zajišťuji tisk i provoz firmy," popisuje Karel, který přiznává, že chod takové firmy představuje spoustu administrativy a navazování kontaktů. ,,Není to tak lehké, jak si lidé představují."
Nanoduše ve florbalovém míčku
Ačkoliv má Karel široký záběr, nejvíc se věnuje aplikaci nanomateriálů. ,,Nano mě provází celým studiem. Na doktorátu jsem se pak zaměřil na biotechnologie," vypráví Karel, který se na CXI TUL dlouhodobě věnuje vývoji nosičů biomasy. To jsou struktury, na kterých rostou mikroorganismy schopné odstraňovat znečištění ve vodě a lze tímto zvýšit účinnost čistírenských procesů. Karel použil jako nosiče nanovlákna, protože bakterie na nich rostou mnohem lépe než na komerčně dostupných plastových nosičích. Výzvou ale bylo, že nanovlákna nejsou tak odolné vůči deformaci. Karel vyzkoušel různé metody, jak je ochránit, až navrhl obal s otvory, do kterého se nanovlákna umístí. Zjednodušeně to vypadá jako zmenšený florbalový míček chránící nanovlákna s mikroorganizmy uvnitř. A funguje to tak dobře, že jeho projekt je v poloprovozní fázi. Vznikla forma pro výrobu těchto obalů a aktuálně probíhá pilotní testování nosičů v reálném provozu na čistírně odpadních vod.
Ačkoliv má Karel široký záběr, nejvíc se věnuje aplikaci nanomateriálů. ,,Nano mě provází celým studiem. Na doktorátu jsem se pak zaměřil na biotechnologie," vypráví Karel, který se na CXI TUL dlouhodobě věnuje vývoji nosičů biomasy. To jsou struktury, na kterých rostou mikroorganismy schopné odstraňovat znečištění ve vodě a lze tímto zvýšit účinnost čistírenských procesů. Karel použil jako nosiče nanovlákna, protože bakterie na nich rostou mnohem lépe než na komerčně dostupných plastových nosičích. Výzvou ale bylo, že nanovlákna nejsou tak odolné vůči deformaci. Karel vyzkoušel různé metody, jak je ochránit, až navrhl obal s otvory, do kterého se nanovlákna umístí. Zjednodušeně to vypadá jako zmenšený florbalový míček chránící nanovlákna s mikroorganizmy uvnitř. A funguje to tak dobře, že jeho projekt je v poloprovozní fázi. Vznikla forma pro výrobu těchto obalů a aktuálně probíhá pilotní testování nosičů v reálném provozu na čistírně odpadních vod.
Vědec by měl mluvit s firmami
Kdyby dělal Karel jen vědecko-výzkumnou činnost, něco by mu chybělo. Proto dává velký důraz na to, aby se věda dostala do firem. ,,Je důležité, aby věda nezůstávala v šuplíku. Na univerzitách vzniká spousta skvělých věcí, které ale nakonec nikdo nevidí. Chci výzkum popularizovat tak, aby se o naší práci dozvěděli i lidé z firem. Často se s nimi potkávám, mluvím o tom, co děláme, a naslouchám jejich potřebám. Budování vztahů není jednoduché. Mnoho vědců raději říká, ať je nechají dělat vědu a kontakt s firmami přenechají jiným. Ale tak to prostě nejde," vysvětluje Karel, který je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace v Libereckém kraji. ,,Mluví se tam o vědě nejenom v rámci univerzity a jsou tam zastoupení převážně lidé z firem. Vidím, jak vědu vnímají oni. A musím říct, že je výzkum zajímá a podporují ho," dodává.
Kdyby dělal Karel jen vědecko-výzkumnou činnost, něco by mu chybělo. Proto dává velký důraz na to, aby se věda dostala do firem. ,,Je důležité, aby věda nezůstávala v šuplíku. Na univerzitách vzniká spousta skvělých věcí, které ale nakonec nikdo nevidí. Chci výzkum popularizovat tak, aby se o naší práci dozvěděli i lidé z firem. Často se s nimi potkávám, mluvím o tom, co děláme, a naslouchám jejich potřebám. Budování vztahů není jednoduché. Mnoho vědců raději říká, ať je nechají dělat vědu a kontakt s firmami přenechají jiným. Ale tak to prostě nejde," vysvětluje Karel, který je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace v Libereckém kraji. ,,Mluví se tam o vědě nejenom v rámci univerzity a jsou tam zastoupení převážně lidé z firem. Vidím, jak vědu vnímají oni. A musím říct, že je výzkum zajímá a podporují ho," dodává.
Od univerzity k ochraně přírody i zdraví
A protože Karel nechce, aby dobré vědecké nápady zapadly, působí i jako produktový manažer v klastrové organizaci Nanoprogress. Tento klastr sdružuje firmy zaměřené na vývoj nanomateriálů a Technická univerzita v Liberci je jeho zakládajícím členem. Klastr disponuje vlastním výzkumným zázemím, špičkovou infrastrukturou i spin-off firmou, která vyrábí produkty z nanovláken. Díky tomu se výsledky výzkumu plynule přetavují do konkrétních produktů a reálných aplikací.
,,Jsem také jedním ze zakládajících členů nové nadační společnosti Nano4hope. Ta vznikla jako iniciativa uvnitř Nanoprogressu a jejím cílem je podpora projektů využívajících nanomateriály pro obecný prospěch, třeba pro zdravotnictví a ochranu životního prostředí. Nadační fond funguje trochu jako inkubátor nápadů s potenciálem vše propojit, aby se výzkum dostal do praxe," objasňuje Karel, který dodává, že v budoucnu část výnosů z prodeje podpoří další aplikace nebo charitativní projekty.
Letenka, laptop a čistírna jako turistická atrakce
Karel dává své práci maximum. Ale snaží se udělat si volno na kolo, běžky, a hlavně na cestování. ,,Musím být pořád v té fázi, že mám koupenou nějakou letenku. Stresovalo by mě, kdybych nic naplánovaného neměl," přiznává. Čeká ho Madeira, Azorské ostrovy a v létě Faerské ostrovy.
Karel dává své práci maximum. Ale snaží se udělat si volno na kolo, běžky, a hlavně na cestování. ,,Musím být pořád v té fázi, že mám koupenou nějakou letenku. Stresovalo by mě, kdybych nic naplánovaného neměl," přiznává. Čeká ho Madeira, Azorské ostrovy a v létě Faerské ostrovy.
,,Většinu míst tak nějak projím," směje se Karel, který rád ochutnává místní speciality. Lákají ho spíše místa mimo hlavní turistické trasy. Rád se dává do řeči s místními, sbírá příběhy. A práci? Tu si často bere s sebou. ,,Není to ideální, ale smířil jsem se s tím. Je to něco za něco."
Pochopitelně na cestách nezapomíná ani na čištění vody. Například sleduje odpadní trubky vedoucí do moře z hotelových komplexů na ostrovech. A přemýšlí, zda je předtím voda vyčištěna? Profesní deformace? Možná. Ale i inspirace. ,,Třeba jsme testovali přírodní sorbenty a když jsem byl u sopek, odebral jsem vzorky sopečného popela. Nežádoucí mikropolutanty v odpadní vodě odstraňuje skvěle."
Technologie nestačí, změnit se musíme my
Co by si lidé měli pamatovat o čištění vody? Karel jednoznačně tvrdí, abychom měli stále na mysli, že se tento problém týká nás všech. Není to jen o tom, jak upravit nebo vyčistit vodu, která nakonec teče do našich kohoutků, ale o celkovém přístupu lidí k vodě.
Co by si lidé měli pamatovat o čištění vody? Karel jednoznačně tvrdí, abychom měli stále na mysli, že se tento problém týká nás všech. Není to jen o tom, jak upravit nebo vyčistit vodu, která nakonec teče do našich kohoutků, ale o celkovém přístupu lidí k vodě.
,,Většina lidí si stále neuvědomuje, co všechno se s vodou děje. Co do ní vyléváme, co splachujeme do toalet. To všechno ovlivňuje kvalitu vody," říká Karel a v jeho hlase je znát rozhořčení. Doplňuje, že nejde jen o technologie, ale hlavně o přístup. ,,My se snažíme vyvinout technologie, které vodu vyčistí, ale pokud lidé nezačnou být ohleduplní k tomu, co do vody vypouští, nic se nezmění," konstatuje a připomíná, že na planetě Zemi je jen omezená zásoba pitné vody.
Toaleta není koš. Voda si pamatuje všechno.
Přidává i konkrétní příklady. Toaletu není nutné čistit litrem komerčního čističe, který obsahuje spoustu chemie. Skvělou alternativou je obyčejný ocet. Ten je přírodní, rozložitelný, a navíc slouží jako substrát pro bakterie. ,,Ty ho celý spotřebují a ve vodě nezůstávají zbytky chemie," poznamenává s úsměvem. Za špatný zvyk považuje i vylévání jídel nebo olejů do toalet. Ucpává to kanalizace. ,,To samé platí pro bazény. Lidé do nich lejí Savo po litrech a pokud kvalitu neudrží, často napustí nový. A to není udržitelné."
Přidává i konkrétní příklady. Toaletu není nutné čistit litrem komerčního čističe, který obsahuje spoustu chemie. Skvělou alternativou je obyčejný ocet. Ten je přírodní, rozložitelný, a navíc slouží jako substrát pro bakterie. ,,Ty ho celý spotřebují a ve vodě nezůstávají zbytky chemie," poznamenává s úsměvem. Za špatný zvyk považuje i vylévání jídel nebo olejů do toalet. Ucpává to kanalizace. ,,To samé platí pro bazény. Lidé do nich lejí Savo po litrech a pokud kvalitu neudrží, často napustí nový. A to není udržitelné."
,,I malé věci jako množství šamponu nebo zubní pasty hrají roli," uzavírá Karel, s tím, že když to přeženou miliony lidí, objem znečištění je potom obrovský.
Karel Havlíček vystudoval doktorský program na Technické univerzitě v Liberci se zaměřením na nanotechnologie a biotechnologie. Má za sebou řadu zkušeností s přípravou a řízením výzkumných projektů, realizací vědecko-výzkumných aktivit a publikační činností. Mezi jeho další odbornosti spadá auditování laboratoří, řízení kvality, komunikace s odbornou veřejností, navazování kontaktů mezi firmami a akademickou sférou a PR aktivity.
V současné době pracuje jako výzkumník na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI TUL), dále pracuje pro klastr Nanoprogress, z.s. a v roce 2022 spoluzaložil společnost BioM3D Technologies, s.r.o. zabývající se 3D tiskem pro zdravotnictví. Je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace Libereckého kraje (RVVI LK) a expertním členem CzWA (Asociace pro vodu ČR).
Sdílet článek na sociálních sítích
