Nepoctiví zahraniční on-line prodejci podvádějí evropské spotřebitele
Když spotřebitele zaujme nabídka zboží na internetu, stačí pár kliknutí myší a má nakoupeno. Automaticky předpokládá, že to, co obdrží, bude bezpečné a neohrozí jeho ani životní prostředí. Bohužel tomu tak v praxi často není. Zdraví lidí, životní prostředí a férovou hospodářskou soutěž ohrožuje invaze mimoevropských on-line prodejců, kteří nedodržují evropskou legislativu.
Nabízejí produkty a služby, které se na první pohled tváří, jako by byly poskytované prodejcem, který splňuje všechny potřebné místní standardy. Realita je ale bohužel mnohdy jiná. Evropské podnikatelské, spotřebitelské i občanské organizace se proto spojily a snaží se nelegálním on-line prodejům zabránit prostřednictvím evropského Aktu o digitálních službách (Digital Services Act).
Důkazy mluví samy za sebe
Evropské úřady a spotřebitelské organizace shromáždily zdrcující důkazy o tom, že nepoctiví prodejci využívají on-line platformy k prodeji nelegálních výrobků a služeb. Zjištěné nezákonné chování zahrnuje dovoz nelegálních výrobků[1], nelegální obchod se zvířaty[2], podvodné inzeráty[3] či publikování dezinformací (např. falešné recenze) a další porušování práv spotřebitelů[4].
Nelegální prodej ohrožuje i evropský systém recyklace elektroodpadu. Pokud prodejce finančně nepřispívá na budoucí recyklaci a nedodržuje zákonné povinnosti, dochází tak ke vzniku tzv. sirotčího elektroodpadu. To je elektroodpad, za který nebyly řádně uhrazeny příspěvky na jeho ekologickou recyklaci, a proto nemusí být řádně recyklován.
TIP: Kam správně s elektroodpadem, aby byl regulerně zrecyklován, poradí aplikace KAMsNIM.cz
,,Tím vzniká riziko závažného poškození životního prostředí. Nemluvě o přímém ohrožení zdraví spotřebitelů používáním výrobků, u kterých nebyla ověřena bezpečnost pro spotřebitele," říká Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp, která je členem evropské asociace EucoLight, jež proti těmto praktikám dlouhodobě bojuje.
V boji proti ,,nelegálům" má pomoci nový Akt o digitálních službách
Podle signatářů iniciativy je zapotřebí, aby Akt o digitálních službách přiměl k odpovědnosti on-line zprostředkující platformy - e-shopy či internetová tržiště - které zajišťují transakce mezi obchodníky a koncovými uživateli. Ukázalo se totiž, že samoregulační úsilí není dostatečné, a bez nastavení právního rámce jsou snahy o nápravu odsouzeny k neúspěchu.
Digitální akt by měl zajistit, aby zprostředkující platformy nebyly zproštěny odpovědnosti, pokud vědí o nezákonných prodejích a nepřijmou okamžitá opatření. Odpovědnost by měly nést i v případě, kdy prodávající nemá sídlo v EU, a nemůže se tak zodpovídat z případné nelegální činnosti.
,,Co je nezákonné v off-line světě, by mělo být nezákonné i v on-linu. V sázce je ochrana a bezpečnost spotřebitelů, zákazníků a životního prostředí, jakož i spravedlivá hospodářská soutěž v celém odvětví," říká Zuzana Adamcová.
|
,,Díky tomu je vidět, kteří výrobci recyklační příspěvky hradí a kteří se jejich placení vyhýbají. Zároveň spotřebitel vidí, kolik za službu budoucí ekologické likvidace elektroodpadu zaplatil," uzavírá Zuzana Adamcová.
[1] Například průzkum trhu provedený organizací ICRT a šesti spotřebitelskými organizacemi zjistil, že dvě třetiny z 250 výrobků zakoupených na tržištích nevyhovují bezpečnostním testům. Průzkum neznačkových hraček prodávaných prodejci třetích stran prostřednictvím některých nejoblíbenějších tržišť v EU zjistil, že 97 % z nich nesplňuje právní předpisy EU. Společnost EucoLight zjistila, že v deseti zemích EU nesplňuje požadavky 78-100 % LED žárovek. On-line mystery shopping, který provedla společnost LightingEurope v Nizozemsku, ukázal, že žárovky zakoupené prostřednictvím platforem buď vůbec nebyly opatřeny štítkem energetické účinnosti, nebo nebyl správně použit. V červnu 2021 OECD a EUIPO varovaly, že dochází k robustnímu nárůstu nabídky padělků na všech typech on-line platforem.
[3] Např. britská spotřebitelská skupina Which? zjistila, že podvodníci dokážou vytvořit falešné reklamy během několika hodin a že téměř každý desátý spotřebitel se stal obětí podvodné reklamy, protože je platformy dostatečně nechrání. Společnost Arbeiterkammer uvedla, že nalezení falešných inzerátů obchodů na platformách trvá méně než hodinu.
[4] Např. německé sdružení spotřebitelů vzbv zjistilo, že čtyři z deseti německých spotřebitelů, kteří si objednali zboží od třetí strany se sídlem mimo Evropu prostřednictvím platformy, se setkali s různými problémy od nedoručení objednávky až po obtížné nebo nemožné uplatnění práva na odstoupení od smlouvy.