zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropa v datech: Německo má 90 čerpacích stanic na vodík, v Česku se první veřejné teprve staví

17.12.2021
Ekologická auta
 Evropa v datech: Německo má 90 čerpacích stanic na vodík, v Česku se první veřejné teprve staví

Jednou z nejslibnějších cest k čisté dopravě je vodík. Přestože první vodíkový autobus Češi sestrojili už v roce 2009, dodnes není česká infrastruktura na vodíkovou dopravu připravena. To by se podle analýzy projektu Evropa v datech mělo v dohledné době změnit, jelikož řada velkých měst plánuje vodíkové projekty uskutečnit a například Ústí nad Labem má už teď smlouvu na dvacet autobusů v hodnotě 302 milionů korun. S financováním pomáhají i evropské fondy, které mimo jiné podporují vznik takzvaných vodíkových údolí. První z nich v rámci ČR vzniklo právě v Ústeckém kraji.

Snižování emisí v dopravě patří mezi hlavní trendy dneška. Elektromobilita však není jediným řešením. Objevují se také vodíková vozidla. ,,Bezemisní vodíková mobilita v současné době dává největší smysl u větších vozidel, u kterých požadavek delšího spolehlivého dojezdu brzdí možnosti jejich čistě bateriového řešení. Jde tedy hlavně o autobusy, větší osobní vozidla nebo nákladní auta a v reálném dohledu jsou i vodíkové vlaky nebo lodě," vysvětluje Aleš Doucek z Ústavu jaderného výzkumu Řež, kde vznikl i první český autobus s vodíkovým pohonem TriHyBus. Ten už v roce 2009 jezdil po ulicích Neratovic, kde byla vybudována i první vodíková plnička.

MH2D

Ve vodíkové veřejné dopravě se zhlédla i další česká města. ,,Už v příštím roce se má na veřejné dopravě v Brně podílet testovací autobus na vodíkový pohon, který městu dodá plzeňská Škoda Electric. O rok později by mělo deset vodíkových autobusů vyjet do ulic Ostravy, která připravuje speciální plničku za 90 milionů korun," uvádí Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech. Při výstavbě tohoto zařízení chce ostravské zastupitelstvo využít i evropské dotace z Operačního programu Doprava, který může pokrýt až dvě třetiny investice. Evropské fondy by zároveň měly uhradit až 85 % ceny zakoupených autobusů. Plány Moravskoslezského kraje však sahají ještě dál. Region chce v dohledné době začít využívat vodík i ve vlacích, které by se navíc mohly vyrábět přímo v Ostravě.

Vodíkové Ústí

Nejdále je vodíková veřejná doprava na severozápadě republiky. Ústí nad Labem má s vodíkovými technologiemi zkušenosti už od roku 1897, kdy se tam vodík začal vyrábět unikátní zvonovou elektrolýzou. Tehdy sloužil například k veřejnému osvětlení nebo k provozu tamní továrny na mýdlo, rostlinný olej a tuk. Ta měla být původně zlikvidována, ale díky finanční podpoře ústeckého muzea, pražské ČVUT a skupiny Sev.en Energy byl tento historický objekt zachráněn. ,,Významná vodíková minulost Ústeckého kraje a transformace uhelného regionu, kterou spolu s Ústeckým krajem a státem připravujeme, jen potvrzuje fakt, že vodík tu byl, je a věříme, že i bude," uvedla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev.en Energy.

Jasná volba

Dopravní podnik města Ústí nad Labem uzavřel smlouvu na dodávku vodíkových autobusů v hodnotě 302 milionů korun s polskou firmou Solaris Bus & Coach. Půjde o celkem dvacet autobusů, přičemž každé vozidlo vyjde na zhruba 15 milionů korun. Město navíc pracuje i na výstavbě vodíkové čerpací stanice a čističky vodíku. Dopravní podnik se při výběru bezemisní hromadné dopravy rozhodl pro vodík takřka okamžitě. ,,Hlavní roli v tomto směru sehrála skutečnost, že ústecká společnost Spolchemie při své činnosti produkuje vodík jako vedlejší produkt," vysvětluje mluvčí Jana Dvořáková. ,,Vodíkové autobusy mají veškeré výhody bateriových elektrobusů a za přibližně 10 minut je lze naplnit vodíkem na dojezd až 330 km. Mezi přednosti vodíkových autobusů patří snížení zátěže hlukem, dynamika, rychlost plnění a nulové emise," doplňuje.

,,Hydrogen Valleys"

Severozápad Čech se jako první tuzemský region zařadil mezi takzvaná ,,vodíková údolí", která napříč Evropou pracují na rozvoji vodíkových ekosystémů. ,,Budoucnost regionu staví Sev.en Energy také na bezemisní výrobě energie. Proto jsme mezi transformační projekty Ústeckého kraje vstoupili s Green Mine, projektem na přeměnu lomu ČSA na moderní energetický park, který bude sdružovat jak výrobu energie z obnovitelných zdrojů, tak akumulaci energie s významným regulačním potenciálem. Chybět samozřejmě nebudou fotovoltaické a větrné parky na výsypkách ani plovoucí fotovoltaika. Oproti jiným podobným projektům ale ten náš sází především na vodík. Výroba zeleného vodíku s využitím energie z obnovitelných zdrojů a vody z jezera, které ve zbytkové jámě po ukončení těžby vznikne, je pro nás v bezemisní energetice prioritou," přiblížila jeden z vodíkových projektů v Ústeckém kraji Gabriela Sáričková Benešová. Vodíkovým údolím se má stát také Moravskoslezský kraj. Plány regionů si však budou žádat obrovské finanční prostředky, a tak počítají i s podporou z evropského rozpočtu.

Budeme tankovat H2?

Aby mohl být vodík využíván v osobní dopravě, musí vzniknout i síť čerpacích stanic. V současnosti v Česku totiž není ani jedna veřejně dostupná. V prvním čtvrtletí 2022 by však v tuzemsku měly vyrůst dvě čerpací stanice pro osobní automobily a do roku 2023 by se jejich počet měl rozrůst na šest až osm. První stojany se objeví v Praze, Litvínově a v Brně. ,,Do roku 2030 by u nás mělo stát přibližně 80 plnících stanic a na vodík by u nás mělo jezdit 40 až 50 tisíc osobních automobilů a devět stovek autobusů. Pokud bude výstavba infrastruktury pokračovat naznačeným tempem, jsou tato čísla reálná," doplňuje Aleš Doucek z ÚJV Řež. Osobní vodíková doprava je zatím ,,v plenkách" téměř po celém světě. ,,V loňském roce totiž bylo v provozu pouze 560 veřejných plnících stanic. V roce 2010 byl jejich počet méně než poloviční, ale za poslední roky nabrala vodíková doprava obrátky a od roku 2016 se zavádění vodíkových čerpacích stanic viditelně zrychlilo. Největší pokroky činí v tomto ohledu Japonsko, kde se nachází 134 stanic, tedy téměř čtvrtina z celkového světového počtu. Evropskou vodíkovou velmocí je pak Německo se svými 90 stanicemi, v celosvětovém srovnání je hned na druhém místě," uvádí Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů
Složky životního prostředí