Hlubokomořské chobotnice zabydlují lidské odpadky, zjistili vědci

Co je pro člověka odpad, to je pro chobotnici poklad. I tak by se dal shrnout výsledek výzkumu skupiny vědců z Itálie a Brazílie, kteří chtěli zjistit, jak se chobotnice staví k odpadkům, které končí na mořském dně, napsal zpravodajský server The Huffington Pos.

Potápěči už roky pořizují po celém světě snímky a nahrávky hlavonožců, kteří se schovávají v prázdných lahvích či nosí na hlavě polovinu vyhozené kokosové skořápky. Ale vědci se tomuto jevu zatím příliš nevěnovali. Proto se nyní vědecký tým rozhodl shromáždit 261 podobných záběrů - a zjistit, co přesně chobotnice s lidskými odpadky dělají.

"Tyto hlubokomořské záznamy jsou nesmírně zajímavé, protože dokonce i ve velkých hloubkách se tito tvorové setkávají s odpadky," řekla Maira Proiettiová z Federální univerzity v brazilském Rio Grande listu The Guardian.

Primárním způsobem, jak chobotnice využívají odpadky, je vytvoření příbytku. Chobotnice zabydlují skleněné lahve všech tvarů, které jsou jejich primární volbou; po nich následují plastové a nakonec kovové nádoby.

Menší kousky odpadků také používají dalšími způsoby. Předměty, jako jsou kovová a plastová víčka či zátky, kousky skla a plastů, kovové lžičky a úlomky kokosových skořápek jim slouží jako maskování. Větší předměty, například plechovky, igelitové pytle a dokonce kus surfingového prkna, jim slouží jako pomůcky, jak se ukrýt mezi kameny.

Podobná vynalézavost dokazuje inteligenci a extrémní schopnost adaptace hlavonožců. Odvrácenou stranou výzkumu je možnost, že chobotnice využívají lidské odpadky proto, že se tenčí zásoba dostupných mušlí. A některé lidské odpady pro ně mohou být vysloveně nebezpečné nebo škodlivé - jako úlomky skla, anebo autobaterie, kterou zabydlela jedna z chobotnic.