V energetické krizi hoří miliony tun uhlí na Heřmanické haldě bez užitku. Separační linka stojí

Dovoz uhlí z Ruska do Evropské unie bude v rámci sankčních opatření kvůli válce na Ukrajině zastaven a rostoucí ceny energií dál dopadají na každého z nás. Miliony tun uhlí na Heřmanické haldě na Ostravsku přitom hoří bez užitku.

Ceny uhlí vyhnala válka a sankce na 400 dolarů za tunu a Česká republika je nucená dovážet uhlí například až z Austrálie. Separační linka, která byla vybudovaná na haldě Heřmanice a je spolufinancována ze zdrojů EU, by přitom mohla z haldy postupně získat až 1,5 milionů tun uhlí. Zatím však stojí. Dokáže Česká republika efektivně využívat lokální zdroje, nebo je to Green Deal po česku a budeme raději dovážet uhlí přes oceán? Separace uhlí v energetické krizi dává ekonomický i enviromentální smysl a může přispět k energetické bezpečnosti České republiky.

Aby se mohl plně využít potenciál hořící Heřmanické haldy, která je svým objemem asi 30 milionů tun uhelné hlušiny největší v Česku, rozhodla se Ostravská těžební nabídnout státnímu podniku DIAMO spuštění své linky bez nároku na zisk. ,,Je velká škoda, aby uhlí z odvalu Heřmanice nebylo v energetické krizi využito pro potřeby obyvatel naší země a zcela bez užitku shořelo, navíc se všemi známými environmentálními a zdravotními dopady," uvedl Ing. Petr Gřunděl, předseda představenstva společnosti Ostravská těžební.

Vše nyní závisí na rozhodnutí státního podniku DIAMO, který již v minulosti deklaroval v uzavřeném memorandu zájem linku provozovat. Jak bude postupovat dále není jasné - odpověď na nabídku Ostravské těžební zatím nedorazila. ,,Je lepší nechat uhlí shořet na haldě bez využití?" ptá se Gřunděl.