V zemích Afrického rohu hrozí kvůli mimořádnému suchu hlad dvěma milionům dětí

Téměř dvěma milionům dětí v oblasti Afrického rohu hrozí smrt hladem. Řekl to dnes koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths. Tato oblast východní Afriky se podle něj potýká s nejhorším obdobím sucha za posledních čtyřicet 40 let. Griffiths mluvil na dárcovské konferenci a řekl, že jeho organizace má k dispozici pouze zlomek z 1,4 miliardy dolarů (32 miliard korun), jež potřebuje na to, aby pomohla řešit následky sucha v Etiopii, Somálsku a Keni.

"Musíme si přiznat, že závodíme s časem, abychom odvrátili ztrátu mnoha životů v roce 2022, a přitom nemáme prostředky," řekl Griffiths. Oblasti hrozí počtvrté za sebou sucho v období, kdy má pršet. Griffiths to označil za "nejhorší naléhavou situaci v historii vyvolanou klimatickou změnou".

Hladem je v tomto regionu už nyní ohroženo 15 milionů lidí, zemědělci přišli kvůli suchu o tři miliony kusů dobytka.

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) předpověděl, že v příštích desetiletích se budou častěji vyskytovat vlny horka, sucha a velmi silného deště.

Z jiných důvodů se hlad šíří také v Burkina Fasu na západně Afriky. Příčinou jsou sílící boje skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. O život přišly tisíce osob a miliony odešly z domovů, takže lidé neobdělávají půdu. Jídlo tak nemá jisté 3,5 milionu lidí, z nichž 630.000 je podle agentury AP na pokraji vyhladovění. Oproti loňsku se v 21milionové zemi zvýšil počet lidí ohrožených hladem o 82 procent.

Do nemocnice v Ouagadougou přichází stále víc rodin s těžce podvyživenými dětmi; nemocnice pro ně už nemá místo ani personál k jejich ošetření. "Jde o lidi, kteří uprchli z domovů a nedokážou své rodiny uživit," řekla Clarisse Nikiemaová, jež řídí nutriční oddělení nemocnice. I když se zdravotní stav některých zlepší, mnozí podle ní odmítají odejít, protože doma děti znovu čeká hlad.

Armáda v lednu svrhla prezidenta a tvrdí, že chce v zemi obnovit bezpečnost. V únoru však ale podle statistik přibylo útoků radikálů o 11 procent a toto násilí znásobuje počet hladovějících. Radikálové kradou úrodu a dobytek a vyhánějí lidi z venkova do měst.

Podle obyvatel se rychle zvyšují ceny potravin, zatímco loni stál 100kilogramový pytel kukuřice v přepočtu 690 korun, teď je to 1,100 korun. Burkina Faso nakupovalo v Rusku více než třetinu své spotřeby obilí a očekává se, že se do cen promítne ještě ukrajinská válka.

OSN loni požadovala na pomoc Burkina Fasu 607 milionů dolarů a získala necelou polovinu. Letos už dárci naznačili, že příspěvky sníží o 70 procent, protože je třeba podporovat Ukrajinu.