Arnika objevila velmi toxické látky v plastových hračkách či příborech nejen z afrických a arabských zemí, ale také z ČR

4. června 2022
Arnika objevila velmi toxické látky v plastových hračkách či příborech nejen z afrických a arabských zemí, ale také z ČR

Jedny z nejtoxičtějších látek na světě, ještě k tomu v množství, které odpovídá nebezpečnému odpadu, by v hračkách čekal nejspíš málokdo. Nezávislé laboratorní testy je však potvrdily nejen v oblíbených předmětech pro děti, ale také v kuchyňském náčiní a dalším spotřebním zboží z recyklovaných plastů.

Nejnovější studie Arniky a mezinárodní sítě IPEN představila výsledky analýz výrobků zakoupených v 11 afrických a arabských zemích. Ze 434 černých plastových hraček, vlasových sponek či hřebenů, kuchyňského náčiní a dalších výrobků obsahovalo 61 kusů vysoké množství takzvaných POPs (perzistentních organických látek), včetně už od roku 2009 zakázaných zpomalovačů hoření a bromovaných dioxinů.

Stejné toxické látky však Arnika odhalila také v hračkách a spotřebním zboží z Česka. ,,Analýzy na bromované zpomalovače jsme zveřejnili již vloni v listopadu na mezinárodní konferenci Dioxin 2021, nově však máme k dispozici také analýzy na ještě toxičtější dioxiny. Stejně jako v plastových výrobcích z trhů v Africe anebo arabských zemích, obsahovaly i ty od nás vysoké koncentrace toxických látek. Dioxiny byly například i v rukojeti vidličky z černého plastu," řekl Jindřich Petrlík, poradce IPEN pro dioxiny a odpady, programový ředitel Arniky - programu Toxické látky a odpady a hlavní autor nově vydané studie.

"Desítky studií spojují tyto chemické látky s rakovinou, poškozením vývoje mozku dětí, neplodností a dalšími závažnými zdravotními problémy. Naše zjištění ukazují, jak mohou plasty otrávit globální trh se spotřebním zbožím, a dokládají naléhavou potřebu přísnějších limitů POPs (perzistentní organické látky) na celém světě, aby se zajistilo, že tyto nebezpečné látky nebudou kontaminovat recyklační řetězec," uvedla Semia Gharbi, vedoucí Asociace pro environmentální vzdělávání pro budoucnost (AEEFG).

Podle odborníků se do testovaných výrobků toxické látky dostávají cirkulací, zjednodušeně řečeno - byly vyrobeny z již recyklovaných plastů a tyto plasty byly předtím vyrobeny z plastového elektronického odpadu, autovraků a dalších výrobků.

Problém kontaminace se zhoršil od roku 2009, kdy byla (podle Stockholmské úmluvy) zakázaným zpomalovačům hoření (BRF) - konkrétně polybromovaným difenyléterům (PBDE) - udělena výjimka pro recyklaci, a to na popud vyspělých zemí, které hledaly výjimku, jež by jim umožnila používat plastový odpad z elektrozařízení jakožto recyklovaný materiál k dalšímu použití. Evropská unie se této výjimky sice již vzdala, ale nastavila limity pro PBDE v odpadech a recyklátech tak, aby to umožnilo pokračování v recyklaci plastů s obsahem toxických látek a snaží se o podobné toleranci pro toxické látky v plastech přesvědčit i ostatní státy ve světě. S takovým přístupem se však nechtějí africké země smířit a prosazují přísnější limity pro PBDE v plastových odpadech.

Africký region chce zastavit dovoz nebezpečného elektronického odpadu s obsahem PBDE do svých zemí a o ukončit recyklaci odpadu do nových výrobků. ,,Je zapotřebí říci, že v tomto ohledu jsou africké země pokrokovější než například Česká republika, která na mezinárodních jednáních prosazuje co nejméně přísné limity pro toxické látky v plastových odpadech. Zatímco africké země společně s nevládními organizacemi navrhují limit 50 mg/kg zakázaných zpomalovačů hoření v odpadech, Česká republika ústy MŽP společně s konzervativními europoslanci v čele s Alexandrem Vondrou navrhují nechat stávající limit na 1000 mg/kg. To je nejhorší limit v tomto vyjednávání, který jakýkoli orgán v EU zatím navrhnul," řekla Karolína Brabcová z Arniky, odbornice na toxické látky v plastových výrobcích.

Vyspělé země Evropské unie, včetně České republiky, by dle odborníků neměly brát provázanost světa na lehkou váhu. Toxické látky totiž dle všeho tisícikilometrové vzdálenosti překonávají bez sebemenších obtíží, v jedné podobě putují tam, v jiné pak zpátky. Namísto alibismu je zapotřebí zasadit se o přísné limity pro toxické látky v odpadech a jejich důsledné dodržování.

IPEN, Arnika a jedenáct organizací, které jsou spoluautory studie, doporučují:

- Na odpad by se měly vztahovat přísnější limity nízkého obsahu POPs (Low POPs Content Levels, LPCL), aby se zastavil tok elektronického odpadu a plastů z vyřazených vozidel do nových výrobků z recyklovaných plastů. Všechny státy by měly požadovat přísnější limity pro POPs v odpadech v Basilejské i Stockholmské úmluvě, což pomůže zabránit používání recyklovaných plastů obsahujících BFR a dioxiny. IPEN, Arnika a stovky nevládních organizací z celého světa podporují limit 50 ppm, který pro Basilejskou úmluvu navrhly africké země.

- Vstup do recyklačního řetězce by měl být zakázán u elektronického odpadu a u plastů z elektrospotřebičů obsahujících vysoké množství toxických zpomalovačů hoření. Je třeba zamezit vývozu nefunkční elektroniky v rámci Basilejské úmluvy a stanovit přísnější normy pro definici nebezpečných odpadů v rámci Basilejské i Stockholmské úmluvy.

- BFR by měly být zakázány jako celá skupina látek podle Stockholmské úmluvy. Zařazení těchto chemických látek jedna pod druhé nesmyslně prodlužuje proces vyřazení látek z oběhu a mohou tak i nadále ohrožovat lidské zdraví po celá desetiletí.

- Bromované dioxiny by měly být zařazeny na seznam neúmyslně produkovaných perzistentních organických látek, které jsou regulovány Stockholmskou úmluvou. Bromované dioxiny byly nalezeny v životním prostředí v různých vzorcích. Jejich obsah v potravinách a spotřebitelských výrobcích je znepokojivý a ukazuje, že vyžadují globální regulaci stejně jako podobné chlorované dioxiny, které jsou již uvedeny v příloze C Stockholmské úmluvy.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů