Spolek představuje v pražské zoo hmyz jako alternativu živočišné výroby

Využití hmyzu v zemědělské výrobě a potravinářství může v budoucnu být jednou z ekologičtějších i zdravějších alternativ k obvyklé živočišné výrobě. ČTK to řekl předseda Spolku výrobců a zpracovatelů hmyzu Ivan Papoušek. Hlavní výhoda chovu hmyzu je podle něj v podstatně nižší spotřebě vody i menších nárocích na využití půdy. Spolek dnes pořádá v pražské zoologické zahradě besedu s veřejností,na níž představí využití hmyzu v potravinářství a zemědělské výrobě.

Spolek se zabývá hlavně zlepšení podnikatelského prostředí pro podnikatele, kteří se zabývají chovem a zpracováním hmyzu v ČR. Rovněž propaguje jeho využití v potravinářství a zemědělské produkci. Podle předsedy spolku může hmyz tvořit v budoucnu alternativní zdroj potravin a v současnosti jsou výrobní náklady srovnatelné s konvenční produkcí masa.

Na rozdíl od zpracování například vepřového masa, kdy nelze využít úplně všechny části zvířete, je podle Papouška výhoda chovu hmyzu v tom, že lze zpracovat téměř 100 procent produkce. Spolek uvádí, že zatímco na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje zhruba 150 litrů vodu, u hmyzu je to jeden až dva litry vzhledem k tomu, že hmyz přijímá vodu většinou ze vzdušné vlhkosti nebo potravy. "Je předpoklad, že cena všech druhů masa se bude zvyšovat, u hmyzí bílkoviny bude situace opačná, a to díky využití nových technologií, krmiv a zejména budoucímu napojení na národní dotační programy," řekl Papoušek.

Chov hmyzu podle spolku také zabírá mnohem méně zemědělské půdy než klasická živočišná výroba a na deset až 12 tun roční produkce je potřeba zhruba 100 metrů čtverečních ploch včetně skladovacích. Hmyz také produkuje zanedbatelné množství metanu a jeho trus lze využívat jako organické hnojivo.

Papoušek řekl, že v Evropě roste zájem o hmyz jako surovinu i o hmyzí produkty. "Jenom v ČR za poslední dva roky vznikly čtyři provozy s oprávněním zpracovávat hmyz a uvádět na trh svoje potravinářské výrobky," uvedl. Dodal, že v Česku je nyní do dvaceti středně velkých hmyzích farem s produkcí do jedné tuny měsíčně.

Podle poslední novely veterinárního zákona z roku 2020 jsou v Česku některé druhy zařazeny do kategorie hospodářských zvířat a lze je využít v potravinářství nebo výrobě krmiv. Spolek považuje za důležité, aby byl hmyz postaven na stejnou úroveň jako zvířata běžně využívaná v živočišné produkci. "Pro producenty a zpracovatele hmyzu je důležité, aby evropská i národní legislativa byla dostatečně pružná a byly postupně odstraňovány překážky bránící rychlejšímu rozvoji celého sektoru. Bude také rozhodující, jak rychle budou jednotlivé státy ochotné napojovat celý sektor na národní dotační podpory," dodal předseda.

Spolek spolupracuje s Potravinářskou komoru ČR i ministerstvem zemědělství.