Vodohospodáři vodné a stočné zatím nezdražili, chtějí však zastropování cen

Vodohospodáři přes stoupající ceny energií až na výjimky letos vodné a stočné, které se pohybuje průměrně okolo 95 korun za metr krychlový, zatím nezvyšovali. Požadují však zastropování cen elektřiny a plynu. Pokud by se na ně nevztahovalo, či se je jinak nepodařilo podpořit z veřejných prostředků, po promítnutí zvýšených cen za energie do koncové ceny vodného a stočného by hrozilo až dvěma milionům obyvatel zvýšení i o více než 50 procent. ČTK to dnes řekl ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK ČR) Vilém Žák.

Důvodem je podle něho fakt, že před krizí se podílely energie v nákladovém mixu cen na částce za vodné a stočné zhruba deseti až 12 procenty. Nyní se však u těch firem, kterým se nepodařilo zasmluvnit ceny energií a nakupují za spotové ceny, tento podíl zvýšil na více než 50 procent.

"Vodárenství je jeden z mála oborů, který v tuto chvíli funguje protiinflačně. Většina cenu drží, neboť doufají, že se situace na energetickém trhu znormalizuje," řekl Žák. "Jestli se ale nepodaří zastropovat nebo jiným způsobem subvencovat ceny energií, tak se řádově 1,5 až 2 miliony obyvatel může dostat do situace, že stoupne cena vodného a stočného i o více než o 50 procent," řekl dnes ČTK.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací má 113 řádných členů, kteří zásobují pitnou vodou přes devět milionů obyvatel ČR, odvádějí odpadní vody pro téměř osm milionů obyvatel a 98 procent těchto odpadních vod čistí. Podle Žáka zdražilo vodné a stočné v průběhu roku jen zhruba 20 členů.

O vodném a stočném převážně rozhodují v Česku zastupitelé obcí a měst, kteří vlastní 90 procent vodohospodářské infrastruktury. Žák se obává, že pokud se některá obec rozhodne pro nezvyšování vodného a stočného, tak to bude na úkor prostředků na obnovu infrastruktury, která by měla být povinnou součástí vodného a stočného. "Životnost se počítá na desítky let, takže když se to stane v jednom roce, tak se nic fatálního neděje, ale pokud by to bylo delší dobu, tak by nastal vetší problém. V každém případě se takto zadržené peníze musí v čase doplatit," uvedl Žák.

Podle něho by moci vodohospodářům mohlo i zvýšení energetické nezávislosti, třeba díky fotovoltaickým panelům či tepelným čerpadlům. "U vodohospodářů je to mimořádně vhodné. Máme pozemky a vše co bychom takto vyrobili, bychom byli schopni také spotřebovat," upozornil Žák.

Širší realizaci chytrých řešení ale podle jeho slov brání současná legislativa. Uvedl, že obor vodárenství je jedním z nejregulovanějších v Česku a nemotivuje zejména provozní společnosti k tomu, aby například fotovoltaické panely instalovaly. "Když provozovatel udělá úsporu, tak to musí promítnout do ceny vodného a stočného, musí snížit cenu a nesmí to promítnout do zisku, což znemožňuje návratnost dané investice," řekl Žák.

Změnu může podpořit i dnes podepsané memorandum o spolupráci mezi SOVAK ČR a Státním fondem životního prostředí v oblasti řízení investic do životního prostředí. "V detailu je zakletý ďábel a my jsme schopni upozorňovat na to, co je potřeba změnit a hledat společně řešení," dodal Žák.