Proč je v roce 2022 problém prodej dřevěných palet zaměstnancům
I zde na EnviWebu se objevil článek s názvem Palety - odpad nebo materiál?
[https://www.enviweb.cz/123100] Ten se ve své podstatě snaží odpovědět na
otázku, zda je možné odprodat zaměstnancům ve firmách nepotřebné dřevěné palety.
Jde to, ale není to tak úplně košer. Proč? Protože naše odpadová legislativa
nemůže být jednoduchá a srozumitelná a nabízí se otázka, kdo ve skutečnosti píše
odpadovou legislativu.
I zde na EnviWebu se objevil článek s názvem Palety - odpad nebo materiál? Ten se ve své podstatě snaží odpovědět na otázku, zda je možné odprodat zaměstnancům ve firmách nepotřebné dřevěné palety. Jde to, ale není to tak úplně košer. Proč? Protože naše odpadová legislativa nemůže být jednoduchá a srozumitelná a nabízí se otázka, kdo ve skutečnosti píše odpadovou legislativu.
Doktor Zemek, který je vedoucím oddělení odpadového hospodářství na ČIŽP, ve zmiňovaném článků říká, že: ,,Dřevěné palety, které nemohou sloužit původnímu účelu, nelze tedy předávat zaměstnancům. Jednalo by se o rozpor se zákonem o odpadech, který umožňuje toliko opětovné použití věci. To však lze těžko předpokládat u předávání palet zaměstnancům, kteří palety hodlají využívat jako palivo."
Volně přeloženo, pokud by zaměstnanec nepoužíval paletu dále jako paletu, tedy pro transport zboží, dostáváme se za hranici zákona! Zákon o odpadech totiž velmi nevhodně definuje předcházení vzniku odpadu. Tím se totiž dle zákona rozumí opatření přijatá předtím, než se movitá věc stane odpadem, která omezují nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a zdraví lidí, omezují obsah nebezpečných látek v materiálech a výrobcích nebo omezují množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo jejich částí k původnímu účelu nebo prodloužením životnosti výrobku.
Předcházet vzniku odpadu můžeme, ale pouze pokud paletu použijeme k původnímu účelu nebo prodloužíme její životnost. Přeregulovatelnost pravděpodobně dosáhla svého vrcholu. Je jasné, že ČIŽP nedozoruje činnost fyzických osob. Reálně tak inspekce nemůže zjistit, zda si zaměstnanec odnesl paletu a udělal s ní něco jiného, než je její původní účel. To ve zmiňovaném článku dobře popisuje i Tomáš Lank: ,,Jednoduše budou prodány palety (jako movitá věc) bez (zcela nadbytečného) uvádění míry poškození atp. Jak potom s paletami nebo jejich částmi zaměstnanec po odkoupení naloží, to už je na jeho uvážení? Prodávajícímu nepřísluší zkoumat záměr nového nabytí, aby došlo k zachování původního účelu movité věci."
Proč to ale v naší legislativně musí být tak složité a nepřehledné? Je pravda, že stejně špatně uvažuje i Směrnice EU o odpadech, která také zmiňuje původní účel nebo prodloužení životnosti výrobku.
Vezměme si příklad ze Slovenska
V rámci svého povolání jsem měl možnost zavítat také na audit do jedné společnosti na Slovensko. Zde je běžnou praxí, že se palety, plastové sudy aj. věci předávají domácnostem (zaměstnancům) a mají to tak uvedeno i ve svém odpadovém zákoně. V něm je totiž přímo napsáno (§ 2, odst. 2, písm. d), že ,,odpadem není odpad odevzdaný na použití do domácnosti".
Celý proces kolem toho není zase tak složitý. Firma si zažádá o souhlas s odevzdáváním odpadů vhodných na využití v domácnostech u příslušeného orgánu státní správy. Jakmile obdrží souhlas, už jí nic nebrání a vše je legislativně v pořádku. V rozhodnutí je uveden přímo kód odpadu, účel pro který se odpady odevzdávají a podmínky.
Mezi podmínkami uvedenými v rozhodnutími si můžeme přečíst i: ,,osoba, která převezme odpad od držitele odpadu už odevzdanou věc nepovažuje za odpad". Dokážete si představit, že tuto větu byste si přečetli v rozhodnutí vydané českým orgánem státní správy?
Je přímo fascinující, že v roce 2022 se musí v našich podmínkách taková banalita řešit. Přitom za našimi hranicemi to jde dělat jednoduše a přehledně.
Bez zajímavosti není ani skutečnost, že již v roce 2010, tedy dlouho před změnami ve Slovenské legislativě se začal v tuzemsku, konkrétně v Plzni realizovat celosvětově unikátní projekt, který zužitkování přebytečných palet řešil. Projekt přinesla japonská společnost, která ve spojení s Plzeňskou Teplárenskou a dalšími subjekty začala jednorázové palety využívat ke generování tepla pro město Plzeň. Projekt byl pozitivně hodnocen nejen v Čechách, ale i například v Japonsku a dalších zemích.
Jak na změnu legislativy jasně ukazuje LEGISLATIVA PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADU, která byla globálně představena v rámci INDUSTRY 5.0 1. září 2021.
Ing. Michal Gregor, Ekotema Group s.r.o.
Sdílet článek na sociálních sítích
