Německo s ohledem na ekologii vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby

Německo vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby. Není podle něj dostatečně známo, jaký dopad může mít na životní prostředí těžba kovů, které se používají do baterií elektromobilů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. O návrhu předpisů hlubokomořské těžby jedná od pondělí do 11. listopadu Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), který spadá pod OSN.

Německo, které je čtvrtou největší ekonomikou světa, se přidalo k zemím jako Francie či Nový Zéland. Apelují na to, aby těžebnímu průzkumu mořského dna předcházel výzkum dopadů na ekologii. Německé automobilky Volkswagen a BMW už dříve uvedly, že nebudou kupovat kovy vytěžené z mořského dna.

Krok Německa patrně změní vývoj jednání ISA o předpisech pro hlubokomořskou těžbu, uvedl spoluzakladatel Koalice na ochranu hlubokého moře Matthew Gianni. Dodal, že některé státy zastoupené v ISA začaly hlasitěji vyjadřovat obavy o životní prostředí. Orgán OSN o regulaci hlubokomořské těžby letos jedná už potřetí.

"Německá vláda chce zdůraznit své stanovisko, že současné poznatky a dostupné vědecké znalosti nejsou zatím dostatečné ke schválení těžby na mořském dně," uvedla v pondělí německá delegace na zasedání ISA. Svůj požadavek na pozastavení těžby označila za preventivní.

Berlín nepodpoří žádné plány na hlubokomořskou těžbu, "dokud nebudou dostatečně prozkoumány hlubokomořské ekosystémy a dopady hlubokomořské těžby", dodala delegace v prohlášení, které dnes sdílelo německé ministerstvo životního prostředí.

Spolkový ústav pro geologické vědy a přírodní zdroje (BGR) má od července 2006 smlouvu na průzkum hornin bohatých na mangan o rozloze 77.230 kilometrů čtverečních mořského dna v severním Tichomoří. Smlouva, původně uzavřená na 15 let, byla loni prodloužena o dalších pět let.