10 nejhorších látek v kosmetice

Většina z nás přiběhne do obchodu a sáhne po svém osvědčeném produktu, případně po výrobku, který je právě v akci. Co nejlevnější, co nejvoňavější, co nejkrásnější. Zatímco u potravin jsme si už vcelku zvykli zajímat se o jejich složení, kosmetiku tolik neřešíme. Nějak nás to nenapadne. Přitom právě pokožka a pleť je jakási houba, která nasává vše, co jí dáme, a více než padesát procent z toho proniká do celého těla.

Výrobce obvykle velkým písmem napíše pozitivní látky, které nás mají nalákat ke koupi. Například že obsahuje rakytník, aloe vera či jinou báječnou příměs. Ale napadne vás zjišťovat, v jakém množství? Kolik ho tam opravdu je? Není to jen stopička? To už musíte pátrat.
Tušili jste, že kosmetičtí producenti mohou používat tisíce, dokonce až desetitíce povolených látek?

Schválně, kdy naposledy, a jestli vůbec, jste si přečetli, co váš oblíbený kosmetický výrobek obsahuje? Mnohdy bychom na to potřebovali lupu, jak malým písmem je seznam látek sepsaný. Luštit se nám ho nechce, a tak nad ním raději mávneme rukou. Možná budete překvapeni, jak je výčet dlouhý. A ještě překvapenější, když zjistíte, co které názvy, zkratky a označení znamenají.

INCI rovná se složení. Zkratka vychází ze anglického slova International Nomenclature of Cosmetic Ingredients. A v něm dbejte hlavně na tyto složky:

Je to obávaný strašák. Z pozitivního hlediska jim nesmíme ubrat, že zamezují šíření bakterií a fungují jako konzervanty, čímž prodlužují trvanlivost produktu. Na druhou stranu ve větší míře našemu zdraví neprospívají. Tyto syntetické látky se rozkládají velice pomalu. Jsou častými alergeny a mají vliv na naši hormonální rovnováhu, plodnost i činnost spermií. Určitě by se jim měly vyvarovat děti.

Když zdravý člověk takový produkt použije jednorázově nebo občas, pravděpodobně se nic nestane. Jenomže v běžně dostupné kosmetice jsou zastoupeny téměř v každém výrobku. A to už nám rozhodně neprospívá. Nenápadně nám prolézají celé tělo. Objevují se obavy, že způsobují rakovinu. To ale nebylo dostatečně prokázáno. Mohou ale vyvolat alergie a kdo má citlivou pokožku, může na ně silně reagovat. Jak je poznáme? Na obalu ve složení hledejte koncovku paraben.

Našemu zdraví nepřinesou nic užitečného. Obsahuje je hlavně vlasová kosmetika. Říkáte si, že ve vlasech to nevadí? Omyl. Pokožkou hlavy je vstřebáváme do organismu a tělo se jich nedokáže zbavit. Proč se přidávají do šampónů či kondicionérů? Protože změkčují, dokáží vlasy zjemnit, dobře se pak rozčesávají. Kdo má mastné vlasy, ocení, že snižují tvorbu mazu a ještě jim dodají lesk.

Proč se jim tedy vyhýbat? Jsou to levné, umělé látky, které ucpávají póry a vlas obalují filmem, který je nesmyvatelný. Vlasy se ničí, pokožka vysušuje. Samozřejmě se to nestane po jednom použití, ale jestliže si hlavu myjete denně, pak vám může způsobit potíže.

K tomu všemu škodí přírodě, která si s nimi neporadí. A to ani čističky odpadních vod. A tak se dostanou do kanalizace, do řek, oceánů a my si pak pochutnáme do rybě s vědomím, že děláme něco pro zdraví, ale ouvej, ona je plná silikonů. Chcete-li se silikonům vyvarovat, hledejte ve složení koncovky cone, conol či silofane.

Co tenzidy jsou? Můžete se setkat i se slovem surkfaktanty. Odborné vysvětlení je takové trochu krkolomné. Jsou to látky snižující povrchové napětí vody. Co to znamená? Laicky řečeno umí převádět špínu z pevného skupenství na kapalinu.

Krásně pění, čistí a rozpouštějí nečistoty. Paráda, řekli byste si. Bez nich by prací prostředky, mýdla či gely nebyly účinné. Poradí si se skvrnami na textiliích i s mastným kastrolem, používají se jako pěnidlo, změkčovadlo i jako emulgátor. Tím ale výčet jejich kladných vlastností končí.

Můžete si říct, že prádlo se vymáchá v čisté vodě, kastrol se opláchne a i ruce si případně umyjete. To ale nestačí. Najdeme je také v zubních pastách či vlasové kosmetice. Tenzidy mohou způsobit podráždění. Mají vliv na plodnost, neprospívají dýchacímu ústrojí, dráždí oči, ale mohou být i příčinou padání vlasů či tvorby lupů.

Právě ony stojí za příjemnou vůní. Ale už jen samotný fakt, že se tato změkčovadla přidávají do plastů, aby byly odolnější, vypovídá o mnohém. V kosmetice se tyto látky osvědčily v lacích na nehty či v lacích na vlasy.

Jenomže při častém používání mohou způsobovat potíže s plodností nebo nám rozházet hormonální systém. Přitom existuje více než deset druhů ftalátů. Ty nejhorší z nich jsou v Evropské unii zakázané, ale na ostatní z nich můžeme narazit v syntetických parfémech. A také se mohou uvolňovat z plastových obalů.

Ne, opravdu se neodstěhoval do Humpolce, ale nachází se v mnohých deodorantech a antiperspirantech. Zabraňuje totiž pocení. To je také důvod, proč tolik lidí tak rádo používá antiperspiranty. Už žádné skvrny na oblečení, hlásají reklamy. Ale za jakou cenu?

Hliník naše tělo zanáší. Kromě toho antiperspiranty ucpávají póry a tělo nemůže pot z těla vyloučit. Tento kov, kterého existuje asi dvacet druhů, se přidává také do zubních past, používá se i jako pigment v dekorativní kosmetice, například v očních stínech nebo rtěnkách, ale najdeme ho i v opalovacích krémech. Přirozeně se vyskytuje v přírodě, ale v našem těle dělá neplechu. Zanáší ho, neprospívá ledvinám, nervovému systému a může ohrozit i plodnost.

Další kontroverzní látka, s kterou se v běžné kosmetice pravidelně setkáváme. Objevuje se i v potravinách a v dalších odvětvích průmyslu. Ročně se jí vyrobí sto tisícové množství. Pojďme se jí tedy podívat na zoubek.

Díky ní si dopřejeme koupel plnou pěny, mýdlo báječně bublinkuje, prádlo je krásně vyprané, výrobky déle vydrží. EDTA prodlužuje životnost, konzervuje, váže na sebe ionty kovů, čímž zabraňuje jejich přirozeným reakcím. Uvádí se ve zkratce, ono také vyslovit její název dá docela zabrat. Značí totiž kyselinu ethylendiamintetraoctovou a její soli. Je to jakýsi bílý krystalický prášek. Ovšem umělý, biologicky nerozložitelný a tak zanáší naše vodní toky.

V kosmetickém průmyslu se hojně objevuje v pleťových krémech, šampónech, sprchových gelech, pěnách do koupele, mýdlech, pracích prášcích atd. Změkčuje vodu, čímž zvyšuje účinnost přípravků na praní.

Sama o sobě tato látka není pro člověka nebezpečná. Ale kromě výše zmíněného může mít vliv na vstřebávání ostatních látek kůží. To znamená, že když se společně s ní dostanou na pokožku další nevhodné přípravky, daleko rychleji prostoupí do těla. Rozhodně by se jí měli vyhýbat lidé s citlivou pletí. A všichni ti, kterým není naše příroda lhostejná.

Dnes už snad není člověk, který by si na dovolenou k moři nepřibalil opalovací krém. Málokdo ale pátrá po tom, co kromě výše UV ochrany obsahuje. Jenomže v tom je právě problém. Většina opalovacích přípravků obsahuje syntetické UV filtry, které nám mohou škodit. A nejen nám, ale i živočichům žijícím v moři.

Problém je, že si je aplikujeme prakticky na celé tělo a to dokonce několikrát denně. Vytvoří jakousi chemickou vrstvu, která zabraňuje UV záření proniknout do těla. Ale proniknou tam tyto syntetické látky. Mnohé z nich mohou být rizikové. Hovoří se o ovlivnění hormonálních procesů v těle, které mají vliv na plodnost, ale i o schopnosti vyvolat rakovinné bujení. Dále se objevují alergie či podráždění.

Co s tím? Volit horší či ještě horší zlo? Nemazat se nebo se mazat škodlivinami? Nejlepší je vydat se cestou přírodních produktů.

Pojímá vás hrůza při pomyšlení, že si tuto látku mažete na tělo? To je dobře, protože je to opravdu věc škodlivá. Těkavý plyn nejenže způsobuje podráždění, pálení očí, bolesti hlavy, vyvolává alergické reakce, ekzémy či dokonce astma. Navíc je to obávaný karcinogen.

Jestliže si lakujete nehty, pak se podívejte na složení. Přidává se do nich jako konzervant. Už jen fakt, že bývá součástí pesticidů a mořidel zní hrozivě. Natož pak, že si ho aplikujeme na tělo, byť jsou to ,,pouze" nehty. I jimi totiž škodliviny pronikají do našeho nitra.

Má jednu úžasnou vlastnost. Odolává změnám teplot, hubí nebezpečné mikroorganismy a je to účinný konzervant. Používá se v zemědělství, lékárnictví i v kosmetice. Přidává se do mycích prostředků na nádobí, antibakteriálních mýdel a dokonce i do zubních past.

Přitom při kontaktu z pokožkou nabourává její přirozenou mikroflóru. Má vliv na hormonální rovnováhu, způsobuje neplodnost a v neposlední řadě ovlivňuje funkci štítné žlázy. Nebezpečný je v těhotenství a v období, kdy žena kojí. Protože se pak dostává i do těla miminka, kde může napáchat i fatální následky.

Napadlo by vás, že si společně s makeupem roztíráte na pleť také olivo či rtuť? Sice stopové množství, ale je tam. A jak dobře víme, jsou to jedy. Pozor také na rtěnky obsahující BHA a BHT, tyto látky dráždí pokožku, mají vliv na endokrinní systém, škodí játrům či ledvinám. Přitom hezky voní a fungují jako stabilizátory. Jiné zase působí jako zvlhčovadla.

Co s tím? Doporučujeme přejít na bio či organickou kosmetiku. Jistotou, že nešlápnete vedle, jsou certifikáty kvality. Ani označení ,,přírodní kosmetika" nestačí, protože i takové produkty mohou kromě přírodních látek obsahovat i ty syntetické. Jinak je to v případě 100% přírodní kosmetiky. Návodem ke kvalitním a čistým výrobkům vám mohou být označení BIO, EcoCert, CPK, NaTruE či BDIH. Jen je potřeba věnovat čas a důkladně si pročíst složení.

Chcete-li se naučit orientovat v nabídce výrobců kosmetiky, přihlaste se na speciální workshop BiooAkademie s názvem Jak se vyznat ve složení produktů. Podrobně na něm proberete příklady složení konvenčních produktů - ty děsivé i ty které se pouze jako "přírodní" tváří, Zaměříte se ale i na složení přírodních produktů, abyste lehce odhalili, že vysoká cena se nemusí rovnat luxusní složení a naučíte se vytvořit si kvalitní produkt za minimální náklady.