Pondělí, 30. ledna 2023

Budoucnost hmyzu a české krajiny závisí na podobě dotací. Situace je vážná

Budoucnost hmyzu a české krajiny závisí na podobě dotací. Situace je vážná
V Evropě je téměř desetina druhů samotářských včel a čmeláků ohrožena vyhynutím, a to pro více než polovinu druhů ani nemáme dostatek údajů. Evropských motýlů ubylo o 39 % od roku 1990. Tyto a další alarmující informace přináší nový český překlad Atlasu hmyzu. [1] Za jednu z nejzásadnějších příčin úbytku opylovačů je přitom považována intenzifikace zemědělství, ke které přispívají svým nastavením i zemědělské dotace. Nová Společná zemědělská politika nyní přináší změny, které by mohly tento stav zlepšit. Bude však záležet na Ministerstvu zemědělství a samotných zemědělcích, zda dotace využijí smysluplně. Ekologické organizace dlouhodobě prosazovaly přírodě šetrnější zemědělskou politiku a řadu změn se nakonec i podařilo prosadit. Dotace tak mohou pomoci i hmyzím populacím, které jsou dle Atlasu hmyzu celosvětově v alarmujícím stavu.

I přes pozitivní změny v zemědělských dotacích však není dle ekologických organizací posun natolik významný, aby mohl dostačující měrou vyřešit problémy, kterým česká krajina i půda čelí. Téměř se také neřeší větrná eroze nebo podpora stabilních krajinných prvků. Jen těžko si lze představit, že bude možné naplnit vládní cíl vyčlenit 10 % zemědělské plochy pro přírodu do roku 2030. Ministerstvo navíc umožní zemědělcům mnohá potenciálně prospěšná opatření naplnit jen méně účinným způsobem a bude tak záležet zejména na zemědělcích, zda využijí potenciál pro krajinu naplno.

Za hlavní pozitivní změny ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky lze považovat povinnost vymezit 3 % orné půdy pro tzv. neprodukční plochy, jako je půda ležící ladem, meze, remízky či mokřady. Ty jsou zásadní pro obnovu biodiverzity, jelikož poskytují důležitý životní prostor pro ptáky, motýly, savce aj., který v naší zemědělské krajině mnohde zcela chybí. Mohou však také zadržovat vodu, omezovat erozi či podporovat přirozené regulační vazby a snižovat tak spotřebu pesticidů. Novým dotačním opatřením, do kterého bude podle očekávání ministerstva většina zemědělců vstupovat, jsou tzv. ekoschémata. Ta byla původně navržena velmi slabě, ale i díky připomínkám ekologických organizací [2] došlo ke zlepšení podmínek. Zemědělci tak budou odměňováni i za větší podíl neprodukčních ploch, vnos organické hmoty nebo za ochranné pásy kolem vodních toků, které budou vodu chránit před splachem pesticidů či půdy erozí.

V rámci ochrany půdy bylo zavedeno pravidlo, které na polích nejvíce ohrožených erozí omezuje velikost monokultur na 10 hektarů a tím může přispět ke snížení ztráty vzácné ornice. Důležitá je také podpora nových prvků v krajině v rámci tzv. II. pilíře SZP. Patří sem zejména vytváření tzv. agrolesnických systémů, které mohou pomoci také chránit půdu před erozí či zvýšit biodiverzitu. Biodiverzitu mají podpořit také nová opatření na orné půdě, zejména tzv. kombinované biopásy, které mají pomoci zejména kolabující populaci koroptve polní. Vyšší podpory než doposud se také dočká ekologické zemědělství, systém hospodaření, který lépe pečuje o půdu a díky omezení užívání pesticidů je příznivější pro biodiverzitu.

Hmyzu, který je na loukách a pastvinách výrazně ohrožován rychlou a plošnou sečí, budou zemědělci motivováni ponechat více nesečených ploch, které jsou pro jeho přežití zásadní. Právě alarmující situaci hmyzu i jeho nezastupitelné role pro společnost se věnuje Atlas hmyzu, který v českém překladu vydala pražská kancelář Nadace Heinricha Bölla ve spolupráci s Hnutí DUHA. Dle něho je například 80 % druhů plodin i planě rostoucích květin v EU alespoň částečně závislá na opylování. Dle opatrných odhadů může být celosvětově ohroženo vyhynutím 10 % druhů hmyzu. Data jsou však kusá a na mnoha místech výzkumy ukazují kritickou situaci. V Česku např. během 20. a 21. století vyhynulo 11 % denních motýlů a další třetina je ohrožena vyhynutím.

Již teď je tedy zřejmé, že bude třeba využít možnosti pozměnit Strategický plán v průběhu jeho pěti let platnosti. Situaci mohou ovlivnit také připravované důležité evropské legislativy, jako je tzv. Zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law) nebo Nařízení o udržitelném užívání pesticidů. Příprava nového období po roce 2028 pak bude muset mnohem více vzít v potaz závažné dopady klimatické změny či kritický stav biodiverzity v Česku, Evropě i na celém světě.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl:
,,Nové zemědělské dotace budou i díky dlouhodobým snahám ekologických organizací zelenější a přinesou do české zemědělské krajiny tolik potřebné plochy pro opylovače a další živočichy. Zemědělci mohou sami svým přístupem ovlivnit, nakolik dotace pomohou řešení vážných problémů naší krajiny. Ale již nyní je jisté, že dotace se budou muset v budoucnu ozelenit ještě více, abychom alarmující stav biodiverzity zvrátili a lépe krajinu připravili na dopady klimatických změn."

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické řekl:
,,Zatímco u ptáků zemědělské krajiny jsou k dispozici dlouhodobá data, dokládající negativní dopady intenzivního zemědělství na jejich populace, u hmyzu dosud ucelený pohled nemáme. Existují však studie, které potvrzují, že dobře nastavená opatření na podporu ptáků pomáhají i hmyzu a naopak. Nová zemědělská politika přináší možnosti, které mají potenciál zlepšit stav naší krajiny a její biodiverzity. Další krok je na zemědělcích a na jejich rozhodnutí, jak tyto příležitosti využijí."

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, řekla:
,,Nový strategický plán přináší jistý optimismus pro naší krajinu a přírodu. Ten následující by měl ale ještě více využít toho, že zemědělské hospodaření může a musí být klíčem k obnově naší přírody a jejích zdrojů i k adaptaci naší krajiny na klimatické změny."

Adéla Jurečková, ředitelka pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung, řekla:
,,Atlas hmyzu nabízí atraktivně zpracovaná data a fakta o vztahu hmyzu a zemědělství. Publikace pomáhá čtenářům lépe porozumět tomu, jak se vzájemně ovlivňují a jak zemědělský průmysl ohrožuje hmyzí populace, ale také představuje východiska a nutné kroky k lepší ochraně hmyzu. Díky infografikám navíc zpřístupňuje vědecké poznatky běžnému čtenáři či čtenářce. Objednat nebo stáhnout e-verzi je možné na: cz.boell.org/atlas-hmyzu."

Vladimír Hula, entomolog z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, řekl:
,,Hmyz je na tom špatně. Nemá kde žít, nemá co jíst a výhled na zlepšení není zrovna optimistický. Ač se mění i naše zemědělská politika a formou legislativních úprav se snažíme naše zemědělství změnit, hmyz nadále mizí. Důvodů je mnoho a nelze je komplexně podchytit, natož shrnout do komplexní studie. Publikací je mnoho a v zásadě všechny ukazují na nejzásadnější problémy - industrializace zemědělství a lesnictví s jeho velkými půdními bloky a chemií. Běžní občané si sami úbytku všímají a i na základě tlaku veřejnosti se pomalu mění postoje k tomuto palčivému problému. V intravilánech se méně a citlivěji kosí a zemědělství se mění. Zda to bude mít kýžený efekt a prospěje to populacím hmyzu, uvidíme. Ale každá aktivita v současnosti pomůže."

Poznámky:

[2] https://hnutiduha.cz/aktualne/strategicky-plan-szp-spravne-podporuje-ekologicke-zemedelstvi-same-vsak-potrebuji-i

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů