Dezinformace nově ohrožují zelenou transformaci i plnění klimatických cílů firem v EU

Ukazuje se, že se jedná především o nedostatečnou znalost tématu a snahu přitáhnout pozornost euroskeptiků.

Cirkulární ekonomika hraje klíčovou roli v dekarbonizaci evropského průmyslu. Zavedení cirkulárních principů totiž může snížit množství CO₂ až o 65 %, čímž podstatně snižuje dopady klimatické změny a zároveň významně přispívá k naplnění hlavního cíle zelené transformace EU - dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Cirkulární ekonomika umožňuje také dosáhnout větší energetické bezpečnosti a ekonomické soběstačnosti států.

"Přesto však slýcháme, že cirkulární ekonomika je o utahování opasků. Nedávný průzkum STEM ale ukazuje, že se jedná spíše o strach Čechů ze změn, které s sebou přináší zelená transformace (tzv. Green Deal). A s tím se dobře naučila pracovat dezinformační scéna i populisté," uvádí na pravou míru Ivana Hekerle, jednatelka a ředitelka strategické komunikace v CIRA Advisory, poradenské společnosti v oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti.

V praxi se jasně ukazuje, že cirkulární ekonomika má pozitivní ekonomický dopad. V oborech jako je například energetika aplikování cirkulárních principů doslova zabraňuje krizím a propadu životní úrovně. A to díky obnovitelným a lokálním zdrojům energie, které jsou stěžejním prvkem cirkulární ekonomiky.

"S dezinformacemi o cirkulární ekonomice hojně pracují také čeští euroskeptici. Ti staví své argumenty na tom, že cirkulární ekonomika je jen dalším diktátem ze strany Evropské unie. Což nedává smysl už vzhledem k tomu, že jako členský stát máme možnost se aktivně podílet na vzniku veškeré evropské legislativy," shrnuje Ivana Hekerle z CIRA Advisory.

Legislativních norem souvisejících se zelenou transformací přibývá, a to i díky zařazení cirkulární ekonomiky jako jednoho z témat nefinančního reportingu ESG. V praxi se však ukazuje, že samotným problémem není ani tak nově vznikající evropská legislativa jako spíše její pomalé a zmatečné překlápění do českého právního řádu.

"V tomto ohledu nechával český parlament v posledních letech zapracování evropské legislativy opravdu na poslední chvíli. Čerstvým příkladem je směrnice o zákazu jednorázových plastů, kterou jsme v ČR implementovali s ročním zpožděním oproti jiným unijním zemím. Českým firmám to přináší značnou nejistotu, protože nemají dostatek času adaptovat se na změny či reagovat na příležitosti, ale poněkud neoprávněně se zlobí na evropské zákonodárce," vysvětluje Ivana Hekerle.

V kontextu událostí posledního roku, kdy jsme svědky válečného konfliktu na Ukrajině a s tím souvisejícího nárůstu cen energií, pak veřejným prostorem rezonuje dezinformace, že cirkulární ekonomika může být další vstupenkou do energetické krize. Případně že tuto krizi může prohloubit tím, že prosazuje využívání drahých obnovitelných a zelených zdrojů energie. To však zcela ignoruje další faktory, které se podílely na nárůstu cen energií v loňském roce. Těmi bylo například omezování dodávek plynu ze strany Ruska, výpadky produkce některých evropských jaderných elektráren nebo zvýšení poptávky po elektřině ze strany výrobních podniků v rámci po-covidového oživení ekonomiky.

Pokud budeme naslouchat dezinformacím namísto faktům o prokázaných přínosech cirkulární ekonomiky, pak se naše současné problémy budou pouze prohlubovat. Abychom tomu zamezili, je potřeba veřejnost, státní instituce i firmy vzdělávat, o čem skutečně cirkulární ekonomika je a jaké jsou její možnosti a přínosy. Apelujeme tedy v tomto na vzdělávací programy i publikace, které se snaží šířit osvětu. I proto jsme spustili v lednu Cirkulární akademii jako první komplexní vzdělávací centrum k tématu cirkulární ekonomiky a udržitelnosti.

Odkazy na doplňující zdroje:

Co je a co není cirkulární ekonomika? Vyvracíme 6 nejčastějších dezinformací o cirkulárních principech a udržitelnosti
Co je a co není cirkulární ekonomika? Aneb jak nepodlehnout nejčastějším dezinformacím
Cirkulární akademie - Expertní centrum na téma cirkulární ekonomiky