Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá zveřejnit informace o dopadech těžby v uhelném polském dole Turów na českou krajinu. V dnešní tiskové zprávě to tvrdí organizace Frank Bold Society. Ta resortu vyčítá, že potřebnými daty o vlivu dolu na podzemní vodu disponuje, ale odmítá je zveřejnit. Mluvčí resortu Lucie Ješátková však v reakci pro ČTK dnes večer uvedla, že MŽP informace o vlivu těžební činnosti v dole Turów průběžně poskytuje.
Frank Bold tvrdí, že o informace o podzemních vodách požádala již 11 dnů po podpisu česko-polské dohody o řešení vlivu těžby hnědého uhlí v dole Turów v únoru 2022. Ministerstvo však podle ní odmítá data poskytnout s odvoláním na podepsanou dohodu, ve které se měla česká strana zavázat, že bude úniku informací na veřejnost bránit. Podle Frank Bold jsou součástí těchto informací i údaje o funkčnosti podzemní bariéry.
"Podle českého práva ochrana obchodního tajemství nemůže bránit v poskytnutí informací, pokud se týkají působení činnosti podnikatele na životní prostředí - v tomto případě tedy těžební činnosti společnosti PGE GiEK," zdůraznila právnička Petra Kalenská z Frank Bold. Podle Kalenské se tak MŽP nemůže dovolávat česko-polské dohody.
V minulosti podle organizace zrušila rozhodnutí resortu nevydat informace tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), která krok ministerstva označila za nezákonný. Nyní se podle Frank Bold MŽP údajně opírá o argument polského zmocněnce, z něhož podle této organizace vyplývá, že pokud ministerstvo zpřístupní dané informace, žádost o prodloužení těžby může být zamítnuta.
S tím však ministerstvo nesouhlasí. "Ministerstvo životního prostředí od doby podpisu turówské dohody, tedy přes rok, průběžně informuje o naplňování dohody, zveřejňuje aktuální informace o vlivu těžební činnosti v dole Turów, včetně publikování dat z inspekcích České geologické služby, přičemž každý si to může ověřit na stránkách - https://www.mzp.cz/cz/turow. V případech, kdy jsme od nevládních organizací obdrželi žádosti o poskytnutí informací k dokumentům, které byly České republice předány polskou stranou, zveřejnili jsme ty části informací, které nám české právo zveřejnit umožňuje," sdělila dnes večer ČTK mluvčí MŽP Ješátková.
Premiéři Česka a Polska podepsali dohodu o řešení vlivu těžby v dole loni 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za způsobené škody 45 milionů eur (zhruba miliarda Kč), z toho 35 milionů eur šlo na účet Libereckého kraje do "Fondu Turow". ČR pak stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU. Podle místních lidí a ekologických organizací je tato dohoda nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v přilehlém pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu.
"Nám, kteří se s negativními důsledky těžby potýkáme, dohoda nic konkrétního nepřinesla. Za celý rok jsem si nedokázal odpovědět na otázku, jakým způsobem mohou vodovodní trubky vyřešit tak komplexní témata, jakými jsou ochrana životního prostředí nebo práva obyvatel. Stále nevím, jak hodlá Polsko ochránit naše okolí před vysycháním, také jsem zatím neslyšel žádný návrh byť jen symbolických kompenzací za to, že naše nemovitosti budou s rozšiřováním těžby ztrácet hodnotu," řekl ČTK letos v únoru za kritiky dohody Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná.
Uhelná patří k obcím, které jsou na české straně dolu nejblíž, obyvatelé se obávají, že kvůli pokračující těžbě přijdou o zásoby vody dřív, než budou postavené vodovody. Bojí se také hluku z dolu, prachu a poklesu půdy. I proto podal místní Sousedský spolek Uhelná společně s českou pobočkou Greenpeace a s německou organizací Bund Sachsen stížnost k Evropské komisi proti česko-polské dohodě o dolu Turów. Žádné rozhodnutí ale zatím podle Starce v této věci není.
