Nárazníková zóna oddělující Severní a Jižní Koreu je rájem pro divokou zvěř

Mezi Severní a Jižní Koreou leží demilitarizované pásmo (DMZ), jedna z nejvíce střežených hranic na světě. Čtyři kilometry široký a 250 kilometrů dlouhý úsek, kam nevkročí lidská noha, je obehnán ostnatými dráty a plný min. Tato izolace však neúmyslně změnila oblast v útočiště divoké zvěře. Společnost Google tento týden poprvé zveřejnila snímky z nárazníkové zóny, které nabízejí vzácný pohled na flóru a faunu obývající tuto vylidněnou zemi nikoho, napsal server CNN.

Snímky jsou součástí projektu realizovaného u příležitosti 70. výročí příměří v korejské válce, které v roce 1953 ukončilo nepřátelské akce a vytvořilo nárazníkovou zónu. Návštěvníci webové stránky mohou absolvovat "virtuální prohlídku" pomocí technologie Street View společnosti Google a vidět památky v blízkosti demilitarizovaného pásma, jako jsou konfliktem zničené budovy a obranné bunkry. Nejpřekvapivější jsou však snímky více než 6100 druhů živočichů, kterým se zde daří, od plazů přes ptáky až po savce. Rostou zde také vzácné rostliny.

V pásmu, které svého času americký exprezident Bill Clinton označil za "nejděsivější místo na světě", žije podle společnosti Google až 38 procent z 267 druhů, které jsou v Jižní Koreji považovány za ohrožené.

Mezi obyvatele demilitarizované zóny patří ohrožení kamzíci běláci, kteří žijí ve skalnatých horách; přežvýkavci kabarové s dlouhými tesáky obývající staré lesy; vydry, které plavou podél řeky protékající oběma Korejemi, a ohrožení orli skalní, kteří často tráví zimu v civilních pohraničních oblastech, kde obyvatelé tyto hladové lovce krmí.

Mnoho snímků bylo pořízeno bezpilotními kamerami jihokorejského Národního institutu ekologie. Již v roce 2019 tyto drony poprvé po 20 letech vyfotografovaly mládě medvěda ušatého.

Prezident organizace Fórum DMZ, která vede kampaně na ochranu ekologického a kulturního dědictví této oblasti, řekl v roce 2019, že zóna se kvůli zhoršujícím se podmínkám na obou stranách hranice stala také oázou pro stěhovavé ptáky. Těžba dřeva a záplavy podle něj poškodily severokorejskou půdu, zatímco rozvoj měst a znečištění fragmentovaly biotopy v Jižní Koreji. "Nazýváme tento region náhodným rájem," řekl tehdy.

Po zachování demilitarizované zóny volá již desítky let mnoho řada Korejců i mezinárodní ekologické organizace. Tento proces však není snadný, protože vyžaduje spolupráci jak Soulu, tak Pchjongjangu.

V posledních letech bylo dosaženo určitého pokroku: bývalý jihokorejský prezident Mun Če-in a severokorejský vůdce Kim Čong-un v roce 2018 slíbili, že z pásma udělají "mírovou zónu". V následujícím roce otevřela Jižní Korea první ze tří "mírových stezek" pro omezený počet návštěvníků, které mají turisty zavést kolem pozorovatelen a plotů z ostnatého drátu. Od té doby se však vztahy zhoršily, přičemž napětí prudce vzrostlo loni, kdy Severní Korea vypálila rekordní počet raket a kdy se úřadu ujal nový jihokorejský prezident Jun Sok-jol.