Ke srážkovému deficitu nejvíce přispělo období od ledna do května, červenec, říjen a listopad. Dvě třetiny měsíců roku 2022 tedy byly srážkově více či méně podprůměrné. Srážkově nejvydatnějšími měsíci byly červen a srpen, kdy v součtu spadlo 204 mm srážek, tedy jedna třetina všech srážek loňského roku.
Průměrná teplota na území Kraje Vysočina v roce 2022 dosáhla 8,9 stupňů C. Teplota byla tedy vyšší o jeden stupeň oproti dlouhodobému normálu. Nadále tak pokračuje trend vyšších průměrných teplot a to již od roku 2011. Nejvyšší průměrná teplota v Kraji Vysočina byla naměřena v roce 2018, a sice 9,3 stupně C. ,,Stále rostoucí průměrné teploty považuji za větší problém než nevyrovnané srážky, protože významně ovlivňují celé životní prostředí a znamenají i vyšší výpar vody z půdy, vegetace i vodní hladiny, což přispívá k negativní hydrologické bilanci v území," zhodnotil dlouhodobý vývoj klimatu Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.
Průtoky ve vodních tocích na Vysočině lze v loňském roce vyhodnotit jako mírně podnormální. Nejnižších hodnot dosáhly v jarních měsících, zejména z důvodu méně vydatných srážek. Povodně se v Kraji Vysočina v roce 2022 nevyskytly.
Odběry vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou ze skupinových vodovodů, kde jsou zdrojem vody převážně vodárenské nádrže, byly zabezpečeny. Rovněž vydatnost zdrojů podzemních vod, sloužících k zásobování pitnou vodou zejména menších obcí, výrazně nepoklesla. V ojedinělých případech však některé obce našeho kraje musely řešit náhradní zásobování pitnou vodou. V současné době je stav podzemních vod na území kraje v podstatě normální a zaplněnost vodárenských nádrží je rovněž dostatečná.
,,Podpora přípravy i realizace možných opatření k zajištění zásobování pitnou vodou, čištění odpadních vod i k ochraně před suchem je zohledněna v dotačních titulech kraje ve Fondu Vysočiny. Jedná se o program Stavby ve vodním hospodářství a program Projektová příprava ve vodním hospodářství. Celková alokace finančních prostředků je 88 milionů korun," uvádí Pavel Hájek.
- Více informací Martin Drápela, odbor životního prostředí a zemědělství
Krajský úřad Kraje Vysočina