Více peněz, více masa. Nejbohatší země světa se projídají k záhubě

Autoři zprávy, nazvané More money, more meat (Více peněz, více masa), vypočítali, o kolik musí každá z vysoce a středně příjmových zemí snížit svou spotřebu živočišných potravin (masa, ryb a mořských plodů, mléčných výrobků a vajec), abychom nepřekročili meze planetárního zdraví. Island musí svou spotřebu všech živočišných potravin snížit nejvíce, a to o 73 %. USA je největším konzumentem masa* a musí jeho spotřebu omezit o 82 %.

Česká republika se v úplném seznamu 103 zemí světa, které potřebují nejvíce omezit potraviny živočišného původu, umístila na 49. místě. Cílem pro Česko je snížit podíl masa v jídelníčku o 71 %, mléčných výrobků o 39 % a vajec o 45 %. Konzumace ryb a mořských plodů však činí v průměru 12,48 g na osobu a den, což je o polovinu méně než doporučených 28 g.

Nová zpráva jako první poskytuje údaje o snížení spotřeby všech potravin živočišného původu a podrobné výpočty skutečné spotřeby - včetně nepoživatelných částí potravin živočišného původu a odpadu na úrovni domácností - a poskytuje tak přesnější obraz o spotřebě. Výpočty vycházejí ze stravy zveřejněné vědeckou platformou EAT-Lancet, jejímž cílem je dosažení zdravé stravy z udržitelných potravinových systémů do roku 2050.

Zpráva, která byla představena dnes na významné mezinárodní konferenci Extinction or Regeneration (Vyhynutí, nebo regenerace) v konferenčním centru QEII Centre v Londýně, vysvětluje, jak náš nenasytný hlad po levném mase a ostatních živočišných potravinách urychluje klimatické, přírodní a zdravotní katastrofy. Ukazuje, jak masivní snížení konzumace je zapotřebí u 25 zemí s vysokým a středním příjmem v zájmu zdraví a budoucnosti lidstva, zvířat a planety.

Hlavní zjištění zprávy:

? Island má před sebou nutnost celkově největšího 73% snížení k tomu, aby 12 % kalorií ve stravě pocházelo z živočišných potravin, poté následuje Finsko (70 %), Dánsko (68 %), Černá Hora (66 %) a Lucembursko (65 %).

? Co se týče masa, na vrcholu žebříčku zemí, které potřebují snížit jeho konzumaci nejvíce, stojí USA s 82 %, následuje Austrálie (80 %), Argentina (80 %), Izrael (78 %) a Španělsko (78 %).

? V nadměrné spotřebě ryb a mořských plodů vedou Island (77 %), Maledivy (76 %), Seychely (64 %), Jižní Korea (63 %) a Malajsie (63 %).

? Pět zemí, které potřebují snížit nejvíce spotřebu mléčných výrobků, jsou: Finsko (74 %), Černá Hora (74 %), Albánie (71 %), Nizozemí (69 %) a Švýcarsko (68 %).

? U vajec to jsou Mexiko (76 %), Čína (76 %), Japonsko (75 %), Nizozemí (74 %) a Malajsie (73 %).

? Navzdory přesvědčivým důkazům státy stále nedokázaly zařadit opatření ke snížení konzumace živočišných potravin do svých národních akčních plánů či potravinových strategií.

? V čele pokroku stojí Dánsko, které nedávno vydalo jedno z ,,nejzelenějších" výživových doporučení na světě a souhlasilo s vytvořením národního akčního plánu pro rostlinné potraviny s významnou finanční podporou.

Mezinárodní konference Extinction or Regeneration, kterou organizuje Compassion in World Farming společně s partnery IPES-Food, Institutem rozvojových studií a dalšími, si stanovila za cíl řešit palčivou nutnost přechodu na udržitelnější způsoby produkce potravin, tak aby se nasytily budoucí generace a zároveň ochránilo lidstvo, zvířata a planeta.

Globální ředitel Compassion in World Farming Philip Lymbery dnes dopoledne promluvil o hlavních zjištěních zprávy ve své úvodní přednášce na konferenci. Jeho varování znělo: ,,My v nejbohatších zemích se doslova projídáme k záhubě. Náš nenasytný hlad po levném mase a dalších živočišných potravinách škodí našemu zdraví, vede k nepředstavitelně krutému zacházení se zvířaty a zabíjí planetu.

Zpráva upozorňuje na to, že státy se zatím vůbec nesnaží tento problém řešit, a obsahuje také konkrétní doporučení politik, které by vedly ke snížení nadměrné spotřeby na národní úrovni, a to včetně:

? Nastavení jednoznačných cílů pro snížení spotřeby živočišných potravin v souladu s Pařížskou dohodou a Kunmingsko-montrealským globálním rámcem pro biologickou rozmanitost.

? Podpory těchto redukčních cílů pomocí holistické transformativní potravinové strategie nebo akčního plánu, který bude obsahovat řadu opatření umožňujících dosažení a splnění redukčních cílů.

? Sladění výživových doporučení s principy stravy EAT-Lancet pro planetární zdraví z udržitelných potravinových systémů a poskytování poradenství o zdravé rostlinné stravě.

? Zajištění, aby dotace nepodporovaly intenzivní chovy zvířat ani pěstování krmných plodin a aby namísto toho podporovaly pěstitele ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, luštěnin, ořechů a chovatele, kteří zvířata chovají v podmínkách s vysokým welfare a přínosem pro přírodu.

? Compassion in World Farming (CIWF, Soucit ve světovém zemědělství) založil v roce 1967 britský chovatel dojnic, který byl znepokojen rozvojem průmyslových velkochovů. Dnes je CIWF přední mezinárodní organizace na ochranu hospodářských zvířat odhodlaná ukončit průmyslové velkochovy a docílit humánního a udržitelného zemědělského hospodaření a výroby potravin. Ústředí má ve Spojeném království, kanceláře ve Francii, Itálii, Nizozemí, Polsku, Belgii a USA a své zastoupení v České republice, Německu, Španělsku, Švédsku, Číně a Jihoafrické republice. Více informací nawww.ciwf.cz.

? Metodologie zprávy More Money, More Meat, která obsahuje redukční cíle pro všech 103 zemí s vysokými a středními příjmy.

? *Maso ze skotu a dalšího velkého dobytka, skopové a kozí maso, vepřové maso, drůbeží maso a všechny ostatní druhy masa.