Ministerstvo zemědělství předkládá stručnou zprávu se shrnutím nejdůležitějších skutečností o aktuálním stavu vodních zdrojů. Správci povodí situaci monitorují a vyhodnocují na základě aktuálních potřeb.
Vydatnost pramenů na území ČR byla v 19. týdnu celkově normální. Oproti předcházejícímu týdnu celkově došlo k mírnému zhoršení stavu vydatnosti. Podíl pramenů se silně nebo mimořádně podnormální vydatností (16 %) a podíl pramenů s normální vydatností (50 %) se příliš nezměnil. Podíl pramenů se silně nebo mimořádně nadnormální vydatností (14 %) se snížil. Vydatnost pramenů ve srovnání s předchozím týdnem převážně stagnovala, až se mírně zmenšovala, u 13 % pramenů bylo zaznamenáno zmenšení a u 2 % pramenů velké zmenšení vydatnosti. Pouze u 1 % pramenů bylo zaznamenáno zvětšení vydatnosti.
Hladina podzemní vody v hlubokých vrtech byla v dubnu mimořádně podnormální v části severočeské křídy (skupina hg rajonů 4B), podkrušnohorských pánví (1B) a permokarbonu středních a západních Čech (8A, 8B). Silně a mimořádně nadnormální byla stále hladina také v částech cenomanu severočeské křídy (6B a 6C), které mají výrazně víceletý režim. V ostatních skupinách hg rajonů byla hladina normální. Oproti minulému měsíci se zlepšil stav části permokarbonu východních Čech (9A - z normálního na silně nadnormální), východočeské křídy (5B), podkrušnohorských pánví (1A), moravského terciéru (3B) a cenomanu severočeské křídy (6D). V žádné skupině hg rajonů nedošlo ke zhoršení stavu. Snížil se zejména podíl objektů s mimořádně podnormální hladinou (15 % objektů), zvýšil se naopak podíl objektů se silně nadnormální (7 %) a mimořádně nadnormální hladinou (4 %). Dvě třetiny objektů zaznamenaly stagnaci až mírný vzestup hladiny (67 %), vzestup nebo velký vzestup hladiny pak 13 % objektů. Stagnaci až mírný pokles hladiny naopak zaznamenalo pouze 19 % objektů. V meziročním porovnání se stejným měsícem minulého roku se zlepšil stav hladiny v celé ČR, nejvýrazněji pak ve východních Čechách (5A, 9A). Vzestup nebo velký vzestup zaznamenalo 32 % objektů, naopak pokles nebo velký pokles zaznamenalo 14 % objektů.
Hladiny většiny sledovaných toků v průběhu týdne klesaly nebo byly setrvalé. Celkové rozdíly se nejčastěji pohybovaly od -15 do -1 cm, největší poklesy byly na dolních tocích Labe, Orlice, Dyje a Moravy (-49 až -30 cm). Relativně největší vzestupy zaznamenala Cidlina, Vltava pod Lipnem a Klabava (25 až 11 cm). V porovnání s dlouhodobými květnovými průměry se průtoky pohybovaly nejčastěji v rozmezí od 40 do 115 % Qm, ojediněle v povodí Lužnice a Blanice dosahovaly kolem 2násobku průměru. Nejnižší průtoky, kolem 10 % normálu, byly zejména na úsecích řek pod nádržemi na východě území. Toky s indikací hydrologického sucha se na tocích i nadále téměř nevyskytovaly.
Významné vodárenské i víceúčelové nádrže jsou až na výjimky (tato vodní díla mají nižší naplněnost převážně z provozních důvodů) naplněny z 80-100 % a jsou tak schopny zabezpečit požadované odběry.
(PDF, 1 MB)
