Na výstavě masožravek v Olomouci má světovou premiéru láčkovka stydlivá

Světovou premiéru má na výstavě masožravých rostlin Živé pasti v Olomouci láčkovka stydlivá, kterou v pralesích na Borneu objevili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Tento nový druh masožravé rostliny nebyl dosud nikde veřejně prezentován. "Vystavená rostlina je jedním z pouhých dvou exemplářů, které mají nyní naši vědci mimo pralesy Bornea k dispozici," sdělila dnes ČTK ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková. Láčkovka stydlivá bude ve sbírkových sklenících Výstaviště Flora Olomouc k vidění do neděle 4. června, kdy výstava Živé pasti skončí.

Domovinou láčkovky stydlivé jsou těžce přístupné pralesy Bornea. V loňském roce ji vědecky popsali odborníci z Přírodovědecké fakulty UP Ľuboš Majeský a Martin Dančák. Vědci z olomoucké přírodovědecké fakulty ji navíc i objevili, když v roce 2012 vedli mezinárodní tým odborníků při expedici na Borneu. Podzemní pasti láčkovky stydlivé měří až 11 centimetrů, loví do nich především mravence, roztoče anebo brouky.

Ve sbírkových sklenících vystavenou láčkovku stydlivou chrání vitrína a vzácná masožravka je pod nepřetržitým dohledem pracovníků Výstaviště Flora. "Je to botanický unikát celosvětového formátu. Ve světě a především v Americe její objev údajně vzbudil mezi odborníky velkou pozornost. Svému odhalení dlouho unikala nejspíše nejen díky tomu, že žije v těžce přístupných lokalitách, ale i tím, že jako jediná láčkovka tvoří nečekaně své pasti i pod zemí," uvedl vedoucí sbírkových skleníků na Výstavišti Flora Olomouc Pavel Souček.

Na výstavě Živé pasti jsou k vidění také vzácné masožravé rostliny z venezuelských stolových hor či mucholapka podivná, která kořist polapí v desetinách vteřiny. Výstava Živé pasti je prodejní a návštěvníci ve sbírkových sklenících kromě samotných masožravých rostlin získají i cenné rady pro jejich pěstování.

Mnohé masožravé rostliny rostou běžným přízemním způsobem života, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Všechny pasti jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci. V Česku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít i drobné mušky.