Karpatská úmluva slaví 20 let podpory přírody, biodiverzity a udržitelného rozvoje

Již dvacet let chrání Karpatská úmluva území, na kterém chce zachovat jak přírodní, tak kulturní dědictví jedné z nejcennějších a nejrozmanitějších přírodních oblastí v Evropě. Výročí úmluvy si připomněli účastníci jednání pracovní skupiny pro biologickou rozmanitost 22.-24. května 2023 ve Vsetíně. Tajemník úmluvy, Harald Egerer, ve svém projevu poukázal na úspěchy, jichž úmluva dosáhla, ale také na výzvy, jimž region Karpat a jeho biologická rozmanitost nadále čelí.

Účastníci zároveň oslavili mezinárodní den biologické rozmanitosti. Ten se letos zaštítil heslem: ,,Od dohody k činům: obnova biologické rozmanitosti," které odkazuje na přelomový plán pro ochranu biodiverzity do roku 2030, na kterém se státy dohodly na konci loňského roku na Konferenci OSN o biodiverzitě v Montrealu. Kchun-mingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost, který je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti, cílí na konkrétní kroky, které zastaví zhoršování stavu biologické rozmanitosti. A Karpatská úmluva funguje jako regionální nástroj právě k provádění tohoto globálního rámce.

V oblasti biologické rozmanitosti je dlouhodobou prioritou úmluvy spolupráce na ochraně velkých šelem. Právě karpatská populace vlků, medvědů a rysů je jednou z nejpočetnějších v Evropě. Čelí ale ohrožení, které souvisí mimo jiné s rozvojem infrastruktury či pytláctvím. Účastníci vsetínského jednání se seznámili s novým mezinárodním projektem LECA , který se věnuje právě soužití lidí a velkých šelem v regionu Karpat a chce předcházet konfliktům a také pytláctví. Projekt financuje program EU Interreg Central Europe, jeho vedoucím partnerem je Mendelova univerzita v Brně a mezi partnery patří také Ministerstvo životního prostředí ČR a další instituce ze Slovenska, Maďarska, Polska, Slovinska, Rumunska a Ukrajiny.

Pracovní skupina také projednala, jak nejlépe podpořit obnovu biologické rozmanitosti na válečným konfliktem postižené Ukrajině, která je jednou ze smluvních stran Karpatské úmluvy. V tomto ohledu jsou neocenitelným přínosem dlouhodobé mezinárodní partnerské sítě, jež vznikly v rámci úmluvy a související projektové spolupráce.

Novým přínosem České republiky k naplňování Karpatské úmluvy je také film Přírodě blízké hospodaření v lesích Karpat pohledem českých lesníků Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů . Snímek divákům představuje přírodě blízké hospodaření v karpatských lesích pohledem lesníků, kteří se rozhodli vydat cestou druhově pestrých, bohatě strukturovaných lesů.

Karpatskou úmluvu (Rámcovou úmluvu o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat) sjednalo 22. května 2003 v Kyjevě sedm států karpatského regionu: Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina, a vytvořilo tak platformu pro mezinárodní spolupráci na ochraně a udržitelném rozvoji jedinečného pohoří Karpat.

Úmluva se zaměřuje na široký okruh témat včetně ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti, udržitelného lesního a zemědělského hospodaření, udržitelné dopravy a infrastruktury, cestovního ruchu, klimatické změny, zachování kulturního dědictví nebo vzdělávání a zvyšování povědomí veřejnosti.

Karpaty jsou unikátním pohořím celosvětového významu, které se rozkládá na území o velikosti přes 200 000 km2, a zároveň ekologicky velmi citlivou oblastí. Poskytují útočiště řadě endemických a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně velkých šelem. Současně se v tomto regionu uchoval tradiční způsob hospodaření a života místních obyvatel. Potřeba chránit toto křehké soužití lidí a přírody, umožnit rozvoj oblasti a zachovat přitom přírodní hodnoty je v posledních letech stále naléhavější.