Češi, třídění a využití odpadů - jde nám a to a stále se zlepšujeme

Redakce Lidových novin oslovila Petra Havelku z České asociace odpadového hospodářství s několika konkrétními dotazy ohledně problematiky třídění odpadů v obcích a městech.

Jaké jsou novinky v oblasti třídění odpadů v posledním roce?

Petr Havelka - Obce v posledních dvou letech viditelně zvyšují výsledky třídění komunálních odpadů. Nutí je k tomu nová odpadová legislativa, která požaduje, aby obce do roku 2035 třídily nejméně 70 % všech komunálních odpadů. Dobré kraje a jejich obce mají dle dat MŽP aktuálně průměr kolem 50 % třídění všech komunálních odpadů, horší kraje mezi 30-40%. Jedná se o data za rok 2022. Je tedy zřejmé, že třídění v obcích se musí dále intenzifikovat a že je zde stále velký potenciál. Aktuální rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou poměrně velké, jak ukazuje graf z čísel Ministerstva životního prostředí.

Výsledky ukazují, jak aktivní jsou obce a města v jednotlivých krajích a jaký důraz kladou na rozvoj systémů separace. Zákonné cíle třídění platí pro všechny obce a města stejné. Tam, kde jsou zatím čísla nižší tedy musí nastat o to rychlejší rozvoj a intenzifikace třídění. Celkově je však systém v ČR svými výsledky již řadu let mezi jedněmi z nejlepších v celé EU. V roce 2023 jsme se dle šetření Evrospké komise zařadili mezi 9 nejlepších zemí z EU ve vztahu k plnění cílů recyklace komunálních odpadů. Není ale prostor usnout na vavřínech, je třeba v třídění a v rozvoji dosavadního synergického systému dále pokračovat.

V podmnožině obalových odpadů si jako ČR vedeme také velmi dobře. Z údajů společnosti Ekokom plyne, že v roce 2023 vzniklo v ČR 1 261 452 tun obalových odpadů; 941 285 tun tj. 75 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně svozovými firmami předáno k recyklaci; 143 271 tun tj. 11 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo předáno k energetickému využití; 920 007 barevných kontejnerů a menších nádob na třídění odpadů mají lidé k dispozici v celé ČR; 75,6 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů vytřídil v průměru za minulý rok každý obyvatel ČR. A celých 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizované obalové společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí. Je to věc, na kterou můžeme být hrdí. Nejcennější na systému v ČR a jeho výsledích je fakt, že velmi dobrých výsledků lidé dosáhují dobrovolně, ze svého přesvědčení a protože chtějí. Neměli bychom tuto cennou devizu nechat kýmkoli rozložit (pro info).

Co se týče plastů, jak je správně třídit? (Sešlapávat je nebo ne)

Petr Havelka - Sešlapávání plastů je samozřejmě logická a racionální činnost, jak mohou občané pomoci obci snižovat náklady na svoz odpadů a jak lépe využít prostor ve sběrné nádobě. Většina lidí plasty sešlapává. Pro obsah kontejneru následně přijede nákladní auto, které je vybaveno vnitřním výkonným lisem, který vytříděné odpady zmáčkne, aby se co nejvíce využil přepravní prostor a nevozil se vzduch.

To, co do nádoby na plasty patří a co ne, je většinou uvedeno na nálepce přímo na kontejneru. Případně se lidé mohou zeptat na svém obecním úřadu, kde jim ochotně poradí a nebo lze informace vyhledat v řadě zdrojů na internetu.

Plasty a sklo je potřeba umýt, než jsou vyhozeny?

Petr Havelka - Ani plasty, ani sklo není potřeba umývat, než je vyhodíte do sběrné nádoby. Technologické procesy po svozu odpadu jsou nastavené tak, aby sbírané suroviny zbavily znečištění a aby byly připraveny pro recyklaci. Procesy zajišťují definovanou čistotu druhotné suroviny, aby byla dobře uplatnitelná na trhu recyklace. Do sběrných nádob samozřejmě nepatří zbytky jídla, ani jiné zbytky obsahu apod. Čím méně znečištění na obalech je, tím jednodušší zpracování a využití následně materiál má. To už se lidé za více než 20 let třídění poměrně naučili.

V čem Češi z hlediska třídění dělají nejčastěji chyby?

Petr Havelka - Klasické chyby v třídění jsou nejčastěji spojeny s tím, že lidé dají nesprávný odpad do nesprávné nádoby. Například zrcadlo nebo keramický hrnek do nádoby na sklo, nebo staré linoleum nebo novodurové trubky do nádoby na plast. Třídící linky si s tím ale poradí. Jen je to náročnější. Většinově ale lidé po více než 20 letech fungování systému vědí, kam který odpad patří, a to systém tříděného sběru dlouhodobě dále zefektivňuje. Třídění se děti učí často už ve školách. Naše firmy se na tom aktivně podílejí. Spolupracujeme i na nových projektech, které dělají moderní a zábavnou osvětu u těch nejmenších (více zde). Naše firmy v tom vidí součást společenské odpovědnosti a děti dobrou zábavu a možnost udělat něco správného.

Je nějaký vývoj toho, jak Češi třídí odpad v průběhu let?

Petr Havelka - Jak jsme si už uvedli, v České republice aktuálně třídí cca 75 % obyvatel. Číslo se v dlouhé časové řadě postupně zvyšuje. Lidé mají třídící nádoby stále blíže od svého bydliště. V posledních letech více a více rozvíjíme například systémy "door to door", kdy lidé mají své sběrné nádoby přímo u rodinných domů. Tyto systémy, které do ČR přinesly naše členské firmy, výzanmně navyšují výsledky třídění konkrétních obcí. Obce a firmy v tom odvádějí ohromný kus práce. Lidé mají třídění stále pohodnější a je to vidět na výsledcích. Češi třídí odpad stále lépe a můžeme na to být hrdí i v evropském srovnání. Máme před sebou ale ještě stále vysoké cíle. Podle českého zákona musí obce zvednout třídění všech komunálních odpadů na minimálně 70 % k roku 2035. A podle evropské směrnice musíme ke stejnému roku minimálně 65 % komunálního odpadu také recyklovat. Je pozitivní, že už existují obce, které cíl 70 % dosáhly, většina ale musí své systémy dále rozvíjet, aby splnili cíl.

Je stále ve hře plošné zálohování PET flašek? Kdy by se tak mohlo stát?

Petr Havelka - Věřím, že ne. Osobně si myslím, že racionální a příčetný politik by nic takového v České republice nezavedl. Není to výhodné pro lidi ani pro obce a je to skutečně velmi, velmi drahé. Návrh ministerstva a nápojářských společností odmítl a dále odmítá rekordní počet aktérů - oba obecní svazy, Asociace krajů, Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace českého tradičního obchodu, Unie zaměstnavatelských svazů, některé resorty i úřady, jednotlivé kraje a řada dalších subjektů. Ministerstvo je opakovaně vyzýváno, aby kontroverzní návrh stáhlo. Návrh je reálně neprojednatelný, je tam tolik rozporů, že si to žádný rozumný politik nemůže vzít na triko. Takové věci přeci nelze tlačit proti všem, bylo by to i velmi podivné, to je evidentní. Řada států nám náš stávající třídící systém a jeho efektivitu v dobrém závidí. Je v něm více než 20 let práce.

Od roku 2030 nebudou moci jít žádné využitelné odpady na skládky a prakticky všechny recyklovatelné odpady se budou třídit. Moderní technologie umí vytřídit skoro cokoli. V ČR už tyto technologie máme a umíme je využít. Z objektivního úhlu pohledu zálohování v ČR určitě není aktuální otázka. Řada států zálohování v obchodech odmítá a chtějí jít jinými cestami, například Francie, Belgie a další. Nově povinné zálohování odložila i Velká Británie. Chce posuzovat další možnosti. Pokud by se v ČR do roku 2029 ukázalo, že je lidem potřeba ještě doplnit motivaci k třídění, je možné využít třídění s QR kódy. To je moderní digitální cesta zálohování obalů, která je efektivní a mnohonásobně levnější, než aktuálně navrhované řešení. Nenutí lidi odevzdávat odpady do prodejen potravin, do předražených zálohovacích automatů, ale využívá stávající sít sběrných nádob a celého systému třídění. Výhodou této cesty je to, že je použitelná prakticky na jakékoli odpady i do budoucna. Zatímco navrhovaný ministerský systém umí za obrovské peníze třídit jen pouhé dvě komodity. Takový systém Česká republika určitě nepotřebuje.

Zdroj: Lidové noviny, na dotazy odpovídal Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství - www.caoh.cz