Státní pozemkový úřad pokračuje v obnově sakrálních staveb na svých pozemcích. Trend poutního turismu přináší nový rozměr péče o kulturní dědictví venkova
Státní pozemkový úřad (SPÚ) dlouhodobě pečuje o drobné sakrální stavby na
pozemcích ve své správě. Tyto kapličky, boží muka či křížky jsou nedílnou
součástí české krajiny a kulturního dědictví. Od roku 2017 se podařilo kompletně
opravit 15 kaplí a několik božích mu[TK1]
[file:///D:/Clanky/TZ_SPU_SP%C3%9A%20pokra%C4%8Duje%20v%20obnov%C4%9B%20sakr%C3%A1ln%C3%ADch%20staveb.docx#_msocom_1]
k.
Státní pozemkový úřad (SPÚ) dlouhodobě pečuje o drobné sakrální stavby na pozemcích ve své správě. Tyto kapličky, boží muka či křížky jsou nedílnou součástí české krajiny a kulturního dědictví. Od roku 2017 se podařilo kompletně opravit 15 kaplí a několik božích mu[TK1] k.
Od svého vzniku SPÚ eviduje na listu vlastnictví přes 230 položek. Podle stavebně-technického průzkumu se jedná o sakrální stavby v rozsahu od drobných poškození až po téměř zaniklé objekty, které se snaží postupně obnovovat. Zatímco opravy staveb v dobrém stavu lze financovat z provozního rozpočtu SPÚ, obnova zcela zničených objektů je investicí, kterou úřad nemůže hradit z vlastních prostředků.
,,Jako organizační složka státu nemáme možnost čerpat dotace z národních ani evropských programů. Proto hledáme cesty, jak zapojit obce, spolky či soukromé osoby," vysvětluje Svatava Maradová, ústřední ředitelka SPÚ. Příkladem úspěšné spolupráce je kaplička v Dobrém Poli, která byla obnovena místní občankou po převodu pozemku ze strany úřadu.
Mezi nejvýznamnější opravy posledních let patří kaple v Kladrubech u Beranova (náklady přes 590 tisíc Kč), kaple v Dolním Kramolíně (917 tisíc Kč) či kaplička v Novosedlech u Nemanic, jejíž obnova byla realizována díky spolupráci SPÚ s obcí i dalšími institucemi. Celkové náklady na jednotlivé opravy se pohybují od desítek tisíc korun až po statisíce.
Obnova kapliček a božích muk podporuje nejen uchování kulturního dědictví, ale i rozvoj venkovského turismu, místních služeb a komunitního života. V posledních letech zájem o poutní turismus roste. Drobná sakrální architektura tvoří přirozené zastávky na poutních trasách, které se stávají oblíbeným cílem nejen poutníků, ale i ostatních hledajících klid a autentický zážitek.
Ne nadarmo spolek SVATÁ LUDMILA uzavřel memorandum o spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. K iniciativě se připojila také Asociace soukromého zemědělství ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR. Platformou této spolupráce se stal projekt ,,Putování za kořeny", jehož cílem je propojit poutníky, zemědělce, venkovské komunity a ochránce přírody. Projekt usiluje o šetrné využívání krajiny, zachování přírodního i kulturního dědictví a vytvoření rovnováhy mezi cestovním ruchem a ochranou životního prostředí. Díky této iniciativě se poutní turismus stává nejen návratem k tradici, ale i nástrojem pro rozvoj venkova a podporu místních komunit.
SPÚ vnímá tento trend jako příležitost pro bližší spolupráci s obcemi a spolky při tvorbě poutních stezek, které propojí historii právě s udržitelným způsobem cestování. Převod pozemků či staveb na subjekty, které mohou čerpat dotace, je jednou z cest, jak zachovat kulturní dědictví pro budoucí generace.
Více informací o činnosti SPÚ naleznete na www.spucr.cz.
[TK1]Tuto formulaci upravit, at to nevyzní, že jsme je měli X let v majetku a nic s tím nedělali. Možná bych ani nepsala o těch pěti kategoriích.
Sdílet článek na sociálních sítích
