Vzácný egirín z Podbeskydí: vědci znají jeho původ
Geologům České geologické služby se podařilo objasnit dlouholetou záhadu výskytu
sodného pyroxenu egirínu v horninách těšínitové asociace na severovýchodě ČR.
Studie publikovaná v prestižním časopise American Mineralogis
[https://pubs.geoscienceworld.org/msa/ammin/article/109/3/488/635493/Interaction-of-seawater-with-ultra-mafic-alkaline]t
prokazuje, že tento minerál nevznikl krystalizací z magmatu, ale až následnou
interakcí chladnoucí horniny s mořskou vodou.
Geologům České geologické služby se podařilo objasnit dlouholetou záhadu výskytu sodného pyroxenu egirínu v horninách těšínitové asociace na severovýchodě ČR. Studie publikovaná v prestižním časopise American Mineralogis t prokazuje, že tento minerál nevznikl krystalizací z magmatu, ale až následnou interakcí chladnoucí horniny s mořskou vodou.
Egirín je minerál typický pro chemicky vyzrálá alkalická magmata, a jeho výskyt v tmavých, na sodík chudých horninách byl proto pro geology dlouho obtížně vysvětlitelný. Tým vedený Vladislavem Rapprichem pomocí pokročilých analytických metod prokázal, že egirín vznikl při tzv. sodné alteraci, kdy horká láva v křídovém období reagovala se slanou mořskou vodou na dně tehdejšího moře.
Proces byl omezen dostupností oxidovaného železa, a proto přeměna postihla pouze část horniny. ,,Mořská voda fungovala jako spouštěč chemických reakcí, ale jejich průběh určovala samotná hornina. Jakmile se vyčerpalo dostupné trojmocné železo, růst aegirínu se zastavil. To zároveň vysvětluje, proč tyto horniny nejsou o sodík obohaceny tak výrazně, jak bychom při interakci s mořskou vodou očekávali," vysvětluje hlavní autor studie Vladislav Rapprich.
Výzkum, na kterém se podíleli také vědci z Univerzity Palackého v Olomouci a VŠB - Technické univerzity Ostrava, tak řeší nejen konkrétní geologickou záhadu, ale zároveň ukazuje, jak důležitou roli hrají interakce mezi magmatem, horninami a mořskou vodou při utváření zemské kůry.
Související odkazy
Příloha
Sdílet článek na sociálních sítích
