Lokální zemědělci jako opora v době globální nejistoty
Současná geopolitická situace a probíhající konflikt v Íránu přinášejí další
vlnu ekonomické nejistoty, která se postupně dotýká i běžných spotřebitelů.
Strmý nárůst cen ropy i zdražování hnojiv se zatím sice plně nepromítly do cen
potravin, odborníci však varují, že v případě dlouhodobějšího trvání konfliktu
lze očekávat jejich výrazný růst. Právě v takových situacích se ukazuje zásadní
význam lokálních producentů a farmářů. Ti nepředstavují pouze stabilní zdroj
kvalitních potravin, ale také důležitý pilíř potravinové bezpečnosti.
Současná geopolitická situace a probíhající konflikt v Íránu přinášejí další vlnu ekonomické nejistoty, která se postupně dotýká i běžných spotřebitelů. Strmý nárůst cen ropy i zdražování hnojiv se zatím sice plně nepromítly do cen potravin, odborníci však varují, že v případě dlouhodobějšího trvání konfliktu lze očekávat jejich výrazný růst. Právě v takových situacích se ukazuje zásadní význam lokálních producentů a farmářů. Ti nepředstavují pouze stabilní zdroj kvalitních potravin, ale také důležitý pilíř potravinové bezpečnosti.
Díky kratším dodavatelským řetězcům jsou místní hospodáři méně závislí na globálních výkyvech cen energií či surovin a dokáží pružně reagovat na měnící se podmínky, jako je nyní například problematický import ropy a dusíkatých hnojiv komplikující situaci zemědělcům po celém světě.
,,Ani v dnešní nejisté době nevidíme na naší farmě dramatické dopady globálních výkyvů cen energií. Jedinou výraznější změnou v posledních letech je zhruba 20% nárůst cen osiv, který ale zatím neměl zásadní vliv na cenu naší zeleniny. Tu se snažíme držet dlouhodobě stabilní," poukazuje Jakub Pešek z rodinného hospodářství Svobodné hory na jednu z hlavních výhod lokální produkce - je méně závislá na výkyvech trhů a dokáže si zachovat kontinuitu i v nestabilních obdobích. ,,Viděli jsme to už na začátku války na Ukrajině, kdy se lidé začali více obracet k místním farmářům a hledat jistotu ve svém okolí," vzpomíná farmář Jakub Pešek a dodává: ,,Pokud má Česko brát potravinovou soběstačnost vážně, malé farmy by měly být jedním z jejích pilířů."
Jednou z variant, jak mohou sami zemědělci podpořit lokální produkci a vymanit zemědělství ze závislosti na globálních dodavatelích, může být podle farmáře Jakuba Erlera regenerativní zemědělství. ,,Zdravá a dobře fungující půda dokáže zajišťovat optimální výnosy i s minimem anorganických hnojiv. Nízká potřeba zpracování půdy pak výrazně šetří pohonné hmoty. Svatým grálem je pak kombinace ekologického a regenerativního zemědělství, což se však většině zemědělcům zatím jeví jako velmi složitá disciplína," vysvětluje Jakub Erler, který vede Naše hospodářství a zároveň působí jako předseda regionální Asociace soukromého zemědělství.
Vztah mezi spotřebitelem a producentem nabývá na významu
Soukromě hospodařící sedláci nabízejí často přímý prodej spotřebitelům, se kterými mají osobní kontakt. V době rostoucí politické i ekonomické nestability tak vztah mezi spotřebitelem a producentem nabývá na významu.
Podle Kláry Slavíkové, zakladatelky platformy Lokalove.cz propojující místní producenty se spotřebiteli, dává podpora menších ekologických farmářů ze strany drobných odběratelů smysl nejen v těchto složitějších dobách: ,,Patří mezi základní pilíře potravinové nezávislosti, díky níž nemusíme být odkázáni na cenu zahraničních komodit. Jedním z nejjednodušších způsobů je volit jejich produkty při každodenních nákupech."
Přímý vztah mezi producentem a spotřebitelem posiluje důvěru, podporuje lokální ekonomiku a zároveň přináší větší jistotu v otázce dostupnosti kvalitních potravin, což potvrzuje i Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která zastupuje významnou část menších a středních zemědělských podniků a prosazuje v ČR model rodinných zemědělských hospodářství.
,,Díky pestrosti a originalitě produktů mohou místní zemědělští podnikatelé dobře působit na zlepšení nabídky a hledání reálné ceny, která je únosná pro zákazníky i výrobce. Řada evropských států proto strategicky udržuje a podporuje tradiční model zemědělství založený na velkém množství místně ukotvených farem," říká Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR.
Sdílet článek na sociálních sítích
